Nebezpečná metoda

Skoro jsem si myslela, že jsem se omylem zatoulala na projekci Vrtěti ženou, páč takovouhle řachandu jsem u filmu už hodně dlouho nezažila. Brada Keiry Knightleyové by si skoro zasloužila samostatný titulek, o nějakém tom ocenění ani nemluvě, mrška jedna špičatá, vošklivá. Nebezpečná metoda svým okázalým ignorováním příběhu, motivací a nějakého jasného vymezení zcela očividně aspiruje na něco ambicióznějšího než klasický narativ, jenže její úvaha o sexualitě, destruktivitě a sebeomezování v zájmu obecné morálky má bohužel podobu suchého přednesení hypotéz jednotlivých postav a nikdy nenabude ucelené podoby něčeho, co by se dalo považovat za víc než za stručné přetlumočení skript. Ale gymnazisté tu školní projekci kvůli ZSV zajisté ocení. (06.08.2012)

Čekal jsem více, dočkal se méně. Film byl těžší, asi jsem nebyl připraven. Každopádně Keira mě, ačkoliv jí mám hodně rád v této roli jaksi nesedla. Film byl více o rozhovorech. Točil se kolem velmi málo postav a tak je to podle mě méně barvité. Je zde řešeno velmi málo případů a tak pro mě diváka - který se zas tak moc nevyzná v tomto oboru nepříliš zajímavé i když dobře zahrané, až tedy na ruský přízvuk, který moc nebyl znát. :) (20.02.2012)

Od Cronenberga bych čekal nějakou divočinu v podobě ustřelených hlav, či aspoň explicitních sexuálních kreací a ono nic. Resp. určitá snaha o druhé zmiňované tu je, ale spíše se kolem toho jenom tak artově chodí, než aby se něco dělo. A tak nám divákům nezbývá nic jiného, než se opřít o bravurní herecké výkony, citlivou filmovou estetiku, výborné dobové kulisy a nebývale dobře uchopenou psychologii, zručně převedenou na filmové plátno. Kdy filozofické debaty a dýchánky nepůsobí nudně a komplikovaně, ale přesně naopak a dokonce mají pěkně prosím i vynikající pointy. Jen je to celé trochu studené a příliš vyumělkované. (15.12.2013)

Člověk by si neměl dělat žádné představy, ale už je to tak, že nějaká očekávání prostě jsou, tomu se nedá uniknout. Filosofie C. G. Junga mě zajímá, těšila jsem se na konfrotaci s Freudem ... Vyšla z toho love storry, která mě do kolen nedostala. I když uzávám, že na Keiru Knightley bylo pěkné pokoukání. (20.10.2017)

Umírněný sled divadelních sekvencí, kde co obraz, to dialog, posouvají život tria Jung-Freud-nějaká Ruska po zásadních okamžicích jejich životů: Jung má rád Freuda, Jung souloží Rusku, Freud má rád Junga, Jung nesouloží Rusku, Jung přestává mít rád Freuda, Jung souloží Rusku, Freud odkopne Junga, a do toho pár bonusů. Je to zkreslující nuda a málo sexy. A že by šlo o ,,komplexní síť vztahů muž x žena, otec x syn, freudiánství x jungovství,'' bych se nejspíš hodně přel. (13.07.2012)