Muži v naději

Překvapivý žánrový mišmaš, který není jen komedií u mne předčil očekávání a nedopadl až tak špatně. Duo Polívka - Macháček fungovalo velmi dobře a člověk se na řadě míst musel minimálně usmát. Zápletky jsou vtipné a promyšlené i když ke konci to už zlehka začíná připomínat francouzské komedie (z hlediska zvratů a záměn). Solidní průměr s příjemnou hudbou J. P. Muchowa. * * * (04.02.2012)

,,TAKOVÁ DOBŘE PROVEDENÁ NEVĚRA DOKÁŽE ZACHRÁNIT (NEJEN) VZTAH“..... /// Muži – otroci naší doby (pravda – najdou se kolaboranti...) aneb cesta do hlubin chlapský duše. Trošku nekorektní, ale jsou tu i ženy servírované bez servítků, ženy komplikující životy. Mužům. A jestli jsme se MY chlapi tlemili ženskejm v pokušení neřkuli ženskejm sobě, tak teď občas budeme mít hořkou pachuť v ústech. Vono se tady totiž dá občas lehce poznat. Úsměvný situace (rozhodně né k posrání), hořkokyselej humor a dobře zamaskovaný vztahy. 4* jsou o trošku víc (než 3a½), ale za ten optimistickej konec, za to, že Vejdělek scénárista ,,rozumně“ a postupně vymazával onu hořkokyselost z duše, za sympatickej casting, za to, že možná ve skutečnosti fakt ani nevíme, po čem ta ženská vedle nás (nemyslím zrovna tuhle v tramvaji...) touží. A jak říká klasik: ,,KDYBY JSME VOBČAS NEUDĚLALI NĚCO CO SE NESMÍ, TAK SI V ŽIVOTĚ NEUŽIJEM ŽÁDNOU SRANDU. Hlavně nezabřednout!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Už ani nevím, jak vypadá manželskej sex. 2.) (Přestože jsem už zapomněl....) dokážu si představit divokej sex s Evou Kerekes. 3.) Hledám recept na zlepšení vztahu, podnikání... (a vůbec tak nějak celkově je mi šoufl) . /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (27.01.2012)

Veľmi príjemný, osviežujúci filmík, kde Polívka dokazuje, že s ním ešte stále máme počítať. Macháček potvrdzuje svoje kvality, rovnako aj Vejdělek, ale svoje herecké a režijné maximá týmto filmom nedosiahli. Cítiť, že stále majú naviac a keby Vejdělek nasilu netočil každý rok nový film, ale nechal si to všetko prejsť hlavou, tak by sme tu mali možno ďalší film podobný Hřebejkovému rannému obdobiu. Takto je to len nenásilná tragikomédia, decentným tempom ubiehajúca a hlavnou myšlienkou provokujúca. 75%. (06.05.2012)

Fajnšmekrovská sbírka, Bolečku, uměly říct: „sýr“..? Ač si myslím, že cit i myšlení jsem prozatím nikde nevytrousil, necítil jsem se touto "pavlačovou amoralitou" uražen, pohoršen, ba dokonce ani zhmožděn. Kdyby si, cituji bezskrupulózní havířskou kometu těchto stránek: "v plísňákách odění yntelechtuánové s mastnými vlasy", občas nasadili doktorem předepsané dioptrické brýle, všimli by si, že ŽIVOT kolem nich je přesně takový. Lascivní, povrchní, nelogický a potměšilý. Můžete být znechuceni, ale to je tak všechno, co s tím, obzvláště u komedie (!), můžete udělat. A nebo si vypíchněte ústřední myšlenku, že není důležité ke komu člověk odchází, ale za kým se vrací, samozřejmě za předpokladu, že se od sebe odliší drobná avantýra a dlouhodobý poměr.. Vadily mi však jiné věci. Režisérova už od počáteční myšlenky nepokrytá snaha dostát svého příjmení, stereotypní herectví klonu Záruby a Muldera (Macháček), slon v dějovém porcelánu v podobě úmrtí jedné z postav (bez něj by to myslím bylo mnohem zajímavější, byť scénáristicky náročnější) a hlavně ta šablonovitost tuzemské komedie, která kodrcá po kolejích Viewegh-Hřebejkovské lokální tratě. A mimochodem, trošku mi neštymovalo v castingu, že by někdo s tělem Čvančarové podlehl kouzlu prostého taxikáře s dávno propadlou licencí. Abych uvěřil, musel by to být rovnou majitel sítě taxislužeb a nebo vlastník opravdu velikého tága. Na kulečník, pochopitelně.. (01.08.2012)

Tak tohle minulo realitu nebezpečně velkým obloukem. Přiznám se – NESMÁL JSEM SE, přitom mě předešlé Vejdělkovi kousky poměrně bavily. Skutečně zábavná místa jsem ale tentokrát hledal marně. Věřím navíc tomu, že tahle herecky překvapivě matná báchorka leckoho urazila. Je mi jedno, kdo koho od sousedů podvádí a s kým chrápe, absolutně nejsem puritán, ale tahle rozradostnělá obhajoba nevěry byla až příliš (hned večer půjdu manželku podvést, rozhodně jí tím udělám šťastnou). Vejdělkovi opět nechybí řemeslná zručnost, ale to je pro tentokrát asi tak všechno. Kdykoliv přechází k emocím, dojetí nebo nějakému dramatickému zauzlení, film se mu rozpadá pod rukama. Postavy nejsou absolutně z masa a kostí, jen bezkrevní panďuláci v křiklavých barvách. Vše je sterilní, uhlazené, ale s ohledem na kina praskající ve švech to asi máme rádi. Hrdě se stavím na druhou stranu barikády!! (29.02.2012)