Koizora

Srovnání se seriálem se nelze vyhnout, a u mě tentokrát vyhrál film. Příběh je naprosto stejný, ale díky omezenější stopáži má o to větší dopad - prostě to není tak roztahané. Ovšem ani kratší délka a až kýčovitě krásné snímky oblohy nevyváží fakt, že příběh jsem už u seriálu nepovažoval za kdoví jak originální. (17.09.2012)

Tedy začít hezkou hudbou a předhodit mi pod nos hned na úvod roztomilé a velmi půvabné japonské středoškolačky je bez debat zaručený způsob, jak upoutat mou pozornost :-) Ale zpět k věci - objektivně vzato jde o poměrně milý a hezký příběh o prvních láskách, nicméně někdy jsem z toho měl smíšené dojmy - troufl bych si říci, že obsah je tu jaksi příliš zhuštěný a v jistých ohledech hůře uvěřitelný, moc událostí na cca 2h film, což mne přivádí k myšlence, že seriál by mohl v tomto ohledu vyhovovat více a určitě se na něj s odstupem času ještě podívám, zajisté nabídne více prostoru k propracování všech událostí. Ale ani zde jsem se nenudil a i přes někdy slabší herecké výkony šlo o příjemný zážitek, na kterém má pochopitelně u mne osobně obrovský podíl nádherná a moc roztomilá dívka v roli Miko - její krása i příjemný hlas mne u obrazovky udržely naprosto bez problémů i přes výše zmíněné nedostatky. 77% (29.01.2017)

Nehledě na to, že už jsem Koizoru viděla jako seriál, snažila jsem se být objektivní. Přestože se mi seriálové provedení líbilo více a dokonce i přestože mám Harumu Miuru ráda, tak se mi v roli Hira líbil více Seto, dávám plný počet bodů. Kdybych srovnávala, asi bych filmu jednu hvězdičku ubrala, ale myslím si, že kdybych viděla pouze film, tak by prostě těch pět dostal. Po příběhové stránce je to pěkný a dost dojemný film! (07.07.2013)

Nemám nic proti dívčím románkům. V tomto případě jsou ovšem zápletka/postavy/dialogy tak za (odbarvené)vlasy přitažené/ploché/klišovité, že to dobře zvládnutá režie a atraktivní technická stránka nemají šanci zamaskovat. Autorka přes mobil psané předlohy má totiž do spisovatelky či scénáristky opravdu daleko. Možná by pomohla maximální věková hranice, ale i moje manželka v současnosti odhadující svůj mentální věk na devět let, to ani s romantickou náladou nevydržela. (25.08.2010)

Nesmělá holka potká rozjíveného kluka s cool nablond obarvenými vlasy. Jak to asi může skončit? Příšerně. Takovou nálož drasťáků jsem od romantického filmu nečekala. Běžná kinematografie by si vystačila s jediným na celý film a tady je jich hnedle několik. Hlavní hrdinka se z ran osudu vzpamatovává až překvapivě snadno, na to jak je mladá a nezkušená, ale dejme tomu, že i mladičké středoškolačky můžou být z ocele. Dost mě překvapilo, že nikoho nenapadne zavolat policii, přitom tady jde o závažné zločiny. Tragédie poněkud nahlodají pevné pouto milenců, aby se pak rozbilo úplně… Nebo snad ne…? _____ Jo, a konec už s emocemi totálně ustřelil. To bylo, jako by mi autoři filmu mířili na hlavu emočním kulometem. Takové završení romantických příběhů jsem viděla xkrát. Tentokrát natažené přes únosnou mez, jak délkou, tak podpásovým dojímáním. Za mě to získalo leda mínusové známky za faleš. _______ Upřímně, nějak jsem nevěřila lásce mezi Hirem a Mikou, spíš mi to připadalo jako běžná plytká středoškolská romance než osudový vztah. Možná to podali slabě herecky, možná mě rozptylovaly Hirovy blonďaté vlasy, které vypadaly příšerně, možná jsem byla jen naštvaná, že se zase dívám na hrdinku, která ušlechtile trpí, což je vydáváno za správné chování pro dokonalou ženu. SHRNUTÍ: Tohohle kluka jsi, Miro, fakt potkat neměla. Jo, a v knihovně se takový věci nedělají, aspoň ne v čase výuky. (03.04.2019)