Pohwa sogeuro

Možná to bude znít divně, ale je příjemné vidět válečný film, kde se to nehemží Amíky, Němci a Sověty a kde Asiati nejsou jen ti zlí a špatní. Navíc, Asiati - a zde Korejci konkrétně, kteří mají pro dramata cit - dokáží ty emoce nahustit. Prostě jsem pustil slzu, no... Tohle je vlastně úplně první korejský válečný film, a vlastně první film o korejském konfliktu vůbec, co jsem kdy viděl. A odkojen M.A.S.H.em je velmi příjemné vidět v této pohnuté době korejské vojáky a civilisty i jinak, než jen jako směšné, humorné a v podstatě zkarikované postavy. (01.08.2014)

Na kórejský filmový a herecký prejav si treba jednoducho zvyknúť. Keď tam hrá niekto hlupáka, či naivku tak je to stopercentný hlupák a naivka. Sentimentálno romantické scény podmáznuté neskutočne romantickou hudbou sa vzápätí striedajú s efektnými výbuchmi granátov a bômb. Postrieľaní vojaci s troma - piatimi - dvanástimi guľkami v tele roztancujú na bitevnom poli tancujúc svoj posledný tanec. Telá lietajú vzduchom spolu s kusmi hliny a rozbitých múrov. Scény, za ktoré sa nemusia hanbiť ani holywoodski kaskadéri. Film natočený podľa skutočnej udalosti z čias kórejskej občianskej udalosti, kedy pár nevycvičených a neskúsených študentov čelilo niekoľkonásobnej presile severokórejských vojsk. Dej jednoduchý, Bojové scény fajnové. Milovníci vojnových filmov si asi prídu na svoje . (24.05.2015)

Není to taková pecka jako Pouta války, se kterými se chtě nechtě musí srovnávat, protože jsou to jediné korejské válečné velkofilmy o korejské válce z poslední doby. Film se ale nesnaží podchytit celou korejskou válku jako Pouta, ale ukazuje "pouze" boj nějalika desítek studentů proti předvoji severokorejské armády (natočeno podle skutečnost). Technicky naprosto úžasné, ty peníze na tom jsou vidět. Scénář bohužel není zrovna to, čím by se film mohl chlubit. Tím neříkám, že by byl film nedejbože hloupí, ale nečekejte brilantně vystavěné drama antických rozměrů. 71: Into the fire je přesto velmi nadstardardní vojenský film. 9/10 (09.02.2011)

Je to vydarená vojnová dráma. Má dosť dobrý príbeh odohrávajúci sa v začiatkoch kórejskej vojny, kedy je juhokórejská armáda neustále nútená ustupovať pred nezadržateľnými vojakmi zo severu, ale uvedomujú si, že takto sa pokračovať nedá a už ich postup musia spoločnými silami konečne zastaviť. A tak sedemdesiat jeden študentov dostane za úlohu brániť školu pred postupujúcou omnoho lepšie vyzbrojenou, vycvičenou a početnejšou armádou, ale aj tak urobia všetko preto, aby ju do príchodu posíl udržali. Spracovanie sa mi páči, síce kvôli zápletke sa dá očakávať, že tempo filmu nebude až tak dynamické, predsa len je to vlastne hlavne čakanie na finále, ale aj tak mi to sadlo viac než dobre. Už úvodná dvadsaťminútovka pôsobí skutočne perfektne a bolo mi jasné, že toto nebude len tak priemerná zabudnuteľná žánrovka. Následne už síce tempo trochu upadne a veľký priestor dostanú samotní študenti, ale aj tak sa je stále na čo pozerať, sadla mi tá rivalita o vedenie medzi dvomi mladíkmi, nájde sa tu dostatok zaujímavých situácií a navyše si to stále udržuje aj to nadmieru kvalitné prevedenie. A celé finále je očakávane vrcholom filmu, toto sa vydarilo. Akcie je tu priemerné množstvo a je skvelá. Ako som spomínal, nachádza sa hlavne v úvode a vo finále, ale aj v priebehu sa nájde niekoľko vydarených menších sekvencií. Síce nie je až tak nápaditá, ale je perfektne natočená, slušne krvavá, vynikajúco technicky zvládnutá, nájde sa tu plno zaujímavých spomaľovačiek a určite musím pochváliť aj ten dôraz na detaily, takže sa to dá skutočne vychutnávať. Najviac sa mi páči celé finále, keďže toho očakávane ponúkne najviac, pričom mi celkom sadli aj tie nereálne pasáže, ktoré majú omnoho bližšie ku klasickému akčnému filmu, než k vojnovej dráme, no všetka akcia je skvelá. Herecké obsadenie je na tom dobre, sadol mi hlavný hrdina, k tomu Kwon Sang-Woo ako jeho rival, Cha Seung-Won tu zase predstavuje najlepšiu postavu, severokórejského dôstojníka, pričom si všetky svoje scény berie pre seba a nesklame ani Kim Seung-Woo ako dôstojník z druhej strány. Zvyšok mi už neprišiel až tak výrazný. A čo sa týka réžie a technickej stránky, možno by som skôr ocenil trochu realistickejší štýl, ale ako vojnový blockbuster to funguje perfektne, keďže hlavne vizuál a technická stránka sú prvotriedne. Takže táto zápletka ani neponúka potenciál pre plné hodnotenie, ale inak sa tomu nedá moc čo vytknúť, jednoducho výborný vojnový film z juhokórejskej produkcie. 78% (21.09.2010)

Režisér Jae-han Lee je prostě učedník Johna Woo, už od úvodních minut víte odkud vítr fouká, ale to není vůbec na škodu. Ten film je sice jednoduchý lineární příběh o partičce studentů co se brání v korejské válce přesile KLDR, jenže všechno tady šlape a funguje jak švýcarské hodinky. TOP mi konečně ukázal, že dokáže být herec, doteď jsem ho vnímal jen jako celebritu těžící ze svého vzhledu a popularity v hudební kariéře. V roli severokorejského lídra neskutečně charismatický Seung-won Cha, v miniroličce zdravotnice se tady mihne Jin-hee Park. Film vrší klišé na klišé, jenže ty postavy byly životné, bavily mě, věřil jsem hercům jejich role, perfektní kamera, hudba, akce, ale hlavně z toho fakt tekly emoce. Režisér prostě umí dostat diváka kam chce, dojme Vás heroickým krveprolitím a příběhem dvou hlavních hrdinů, tleskám, fakt povedené. (09.05.2017)