Birdemic 2: The Resurrection

Dámy a pánové. Svět se změnil. Minimálně ten můj. Dalších devadesát minut ptačí epidemie mi totiž otevřelo oči, jak špatně jsem "jedničku" uchopil. Dámy a pánové, právě čtete jeden z mých nejlepších komentářů (a nejdelších). Tento film mi totiž změnil život tak, že silně přemýšlím o tom, že o něm napíšu do blogísku, abych se pokusil otevřít oči všem těm, kteří ten film tak špatně hodnotí. Zapomeňte totiž na to, že tento film se dá zařadit do kategorie filmů "tak špatný, až baví". Ne. Birdemic 2 totiž posouvá hranice filmu do doposud neprozkoumaných končin a posouvá limity lidského chápání. Ale začněme raději začátkem. Film úspěšně navazuje na jedničku, ve své podstatě je ale současně remakem jedničky, a dá se tak říct, že v tomto filmu se režisérovi a scénáristovi v jedné osobě podařilo vytvořit skutečný filmový Inception, film ve filmu. Birdemic 2 je stejně geniálně napsaný, jako jeho předchůdce, ve skutečnosti je v něm totéž všechno, co bylo v Shock and Terror. Stejně geniální dialogy, stejně geniálně napsané charaktery. Abyste to chápali správně, postavy jsou ve filmu představeny a okamžitě zapomenuty. Nejlepší faktor celého filmu je právě v tom scénáři, a vytváří to, co "jedničce" chybělo. Vysvětlení, co se stalo mezi oběma filmy, je totiž tak (ano, opakuji toto slovo) geniálně napsáno, že při sledování máte pocit, že se ve vašem nitru probouzí celé lidství v průběhu generací. Jako kdyby všechny civilizace, které měly kulturu, literaturu a filozofii, najednou promlouvaly do vaší hlavy a vysvětlovaly vám, že všichni po celou dobu čekali přesně na tento film. Neboť tento film je naprostý unikát, doposud nevytvořený a nikdy se jej nikomu nepodaří napodobit. Ultimátní dílo, které překračuje hranice lidského chápání a posouvá limity lidských možností. Zapomeňte na Sókrata, Tomáše Akvinského, Kanta nebo Marxe, nikdo nikdy nenapsal něco tak neuvěřitelně geniálního, jako je tato vysvětlovací pasáž v Birdemic 2. Je to prostě tak neuvěřitelně sračkoidní, až to ohýbá čas a myšlenkový prostor a opačnou stranou se dostává až ZA HRANICI lidské geniality. Dále, Birdemic 2 využívá úspěšně všeho, co využívala jednička - stejná příběhová linka, totálně beze změny, stejně unikátní a originální animace. A přesto režisér a scénárista Nguyen přidává nové!!! Nechci tady spoilovat, o co jde, to zkrátka musíte vidět na vlastní oči, abyste mi uvěřili, ale snad vám jen řeknu, že zatímco v jedničce můj mozek odletěl do vesmíru při sledování ptačích scén, zde jsou ptačí scény to nejslabší a nejméně zábavné (otázka je, zda to není způsobeno tím, že jsou to vlastně kopie z jedničky). Nicméně to nové v Birdemic 2 je tak šíleně geniálně neuvěřitelné, že to zkrátka musí člověk vidět sám! Jistě, film se nevyvaroval typického nešvaru pokračování - všechno z jedničky je ve dvojce větší a lepší, ale jak říkám, přidáním nových prvků se film posunul mimo hranice současné filmové tvorby, a velice pravděpodobně Nguyen vytvořil něco totálně nad rámec filmu. Charektery a vazby z jedničky jsou tak geniálně napsané, že zkrátka nezbývá než jen pokývat hlavou a říct: "Ano, tento film mi otevřel oči. Tento film mi změnil život." (14.03.2014) (méně) (více)