Chléb, láska a .....

Celá tato série má šťávu.. i když. Musím přiznat, že roztomilá Výtržnice s rarachem v těle - Gina Lollobrigida mě bavila mnohem víc. Jen Vittorio De Sica si stále drží svůj standard prošedivělého svůdníka - smolaře, jak jinak nazvat jeho neustálé námluvy, které většinou končí neúspěchem - ke krásce se přitočí mnohem mladší frajer a velitel karabiníků ostrouhá. Ale stejně - černobílá klasika má něco do sebe. Caramella by mohla vyprávět. (21.11.2021)

Komedie s dávkou romantické poblázněnosti. Marasciallo Carotenuto (okouzlující Vittorio De Sica) je okouzlován každou půvabnou ženou a hned toká. Postupně po nuceném návratu do rodného Sorrenta potkává švédskou turistku Eriku (Yoka Berretty), podnájemnici ve svém domě Sofii (živelná Sophia Loren), která se rozhodně nechce vystěhovat, a svoji bytnou Violantu (Lea Padovani), která se při každém dotyku hned nadrženecky chvěje a utíká se schovat k bohu. A zažívá veselá dobrodružství ve jménu lásky. Z dalších postav stojí za zmínku Nicolino (Antonio Cifariello), Sofiinina známost, Caramella (Tina Pica), hospodyně Marascialla, a Marasciallův bratr Matteo (Mario Carotenuto), kněz a hlídač Marasciallova pošestného života. A tak Marascillo vesele poskakuje ve své touze po ženě, kterou by opěvoval. (30.12.2010)

Třetí, závěrečný díl volného cyklu rozverných veseloher z postupně do prosperity se navracejícího italského venkova je nejvíc oddechový nejen tím, že se odehrává v Sorrentu, do kterého nás opakovaně zve proslulá evergreenová píseň. Změna v režii jakoby naznačovala, že zábava - jistěže ne pokleslá - se musí dostat do popředí už proto, že původní téma se jaksi obehrálo. I tak je stále na co se dívat. Oč více drhne scénář, o to zřejměji a zářivěji působí herecké výkony. O původních protagonistech již byla řeč, pozornost proto soustředím na novinku, kterou byla tehdy 21letá Sophie Lorenová. Její jiskřivá krása i ztepilá postava už v tomto filmu vyvolává pozornost tím spíš, že atraktivní zjev je podložen pozoruhodně vyzrálým herectvím této tehdy mladé italské ženy. V těch gestech, tak blízkých neorealistickým filmům s Mastroiannim, ale také de Sicou, byť již "pouze" jako režisérem, cítíme, přímo nahmatáváme budoucí suverénní královnu světového hraného filmu. Nejen proto pro mne zůstává i tento film neopakovatelným zážitkem. (09.04.2010)

Svého času možná zajímavé, dnes podobně jako televizí při sobotních obědech reprízovaná prvorepubliková melodramata stěží přijatelný archaismus. Pouze charisma Sophie Loren a Vittoria de Sicy přetrvalo, ale to samo o sobě na dobrý film stačit nemůže. Nepříliš dobrý pocit mám také při srovnání podobných snímků se Sophií (kvůli které jsem se díval) v hlavní roli, ať už italských (s Mastroiannim) nebo amerických (It Started In Naples). 20% (27.01.2011)

Italský víkend, část třetí a NIKOLIV ZÁVĚREČNÁ. Největší novinkou není barevný širokoúhlý formát, novodobý dabing (třetí díl u nás promítán nebyl), ani výměna Sophie za Ginu, jakkoliv jsou toto zásadní proměnné, ale přesun děje z horské vesničky do neapolského městečka Sorrento. Pryč je především hřejivá lidskost, tak typická pro rurální oblast, a ačkoliv posun děje zřejmě nastal kvůli neúčasti hlavní ženské hvězdy, ve skutečnosti se jen kolem slabého motivu nájemní smlouvy na strážmistrův byt mlátí prázdná sláma. Srovnání s Troškovou trilogií je tak ještě více nasnadě, i tam se třetí díl stěhoval jinam (jakkoliv to bylo z jiných pohnutek). K dabingu ČT vzniklému v roce 1999 bych jen rád uvedl, že jakkoliv byl Miloš Kopecký nenapodobitelný, Viktor Preiss mu ostudu nedělá. Chválím také Janu Andresíkovou, která Nellu Gaierovou zastoupila více než dobře. A k rošádě dam - Sophia tady vypadá starší (ačkoliv je ve skutečnosti mladší než Gina) a není taková sexy rošťanda. Čtvrtý díl odehrávající se podle všeho ve Španělsku kvůli jazykové bariéře asi jen tak neuvidím. V kontextu série nejslabší zatím viděný díl, celkově ale pořád lepší tři. (27.10.2013)