Balada o smutné trumpetě

Psycho Circus! Zapomeňte na normy a normálnost, Balada obojí odmítá a nabízí čím dál vzácnější možnost vidět něco, co jste ještě téměř jistě neviděli. Jako kdybychom každou chvíli sledovali jiný film, jako kdyby Iglesia postupně strhával masky nejnemožnějších tvarů. Zkuste odhadnout, jakým směrem se tenhle bezohledný běh napříč žánry a španělskou historií bude ubírat a tvrdě narazíte. Je to film brutální, opulentní, eklektický a hlavně nevyzpytatelný. Jako psychopatický klaun, který se navenek usmívá. Tuším titul, jehož hodnocení bude s každým zhlédnutím stoupat. Zatím 80% (31.03.2011)

Vystúpenie v cirkuse pre deti je v plnom prúde. Nie je však najideálnejšia doba na žarty. Španielska občianska vojna je v plnom prúde a armádnych veliteľov núti verbovať kohokoľvek, kto je schopný udržať zbraň v ruke. Tomuto procesu sa nevyhla ani hlavná atrakcia predstavenia - Klaun. Ten po odvlečení fašistami zanecháva napospas osudu svojho jediného syna Javiera na ktorého má poslednú prosbu. Byť "smutným" klaunom, ktorý sa za všetku krutosť ktorá ho v živote postretne - pomstil. A tak sa aj stane!!! Psychologická dráma s prvkami hororu obohatená o dialógy či scénky s podtónom čierneho humoru, vykresľujúca vzťahy či črty rôznych osobností. Pokrytectvo, faloš, schizofrénia, tyrania, závisť, nenávisť, toto všetko tu nájdete "krásne" vykreslené, ako na zlatom podnose. Príbeh, ktorý je jednoznačne najsilnejšou stránkou, dodáva tomuto snímku ten najjagavejší punc!! - 90%. (26.05.2013)

Zběsilost prvního řádu. Režisér má zjevně traumata z cirkusu smíšené s traumaty z novodobé španělské historie. Film je hodně krvavou terapií, ve které si to v čilém grupáči rozdávají slavná filmová monstra, povětrné pulpové děvy, cirkus, pouliční divadlo, kabaret... Výsledek je postavený na tak nepopsatelných základech bez logiky a racionality, že jedinou relevantní kategorií je zábava. A tu mi Balada přinesla, i přesto, že hlavně v závěru (ne)dává smysl způsobem, který přestává být vtipný. Každopádně je to film plný strachu a nenávisti, plný přehnaných šminek, šílených odboček a ještě šílenější karambolů. Je to film o lásce a Španělsku - paradoxně mě oslovil něčím, co neumím popsat jinak než jako alergická reakce na normalizaci. Iglesiasovy vizuální osypky z glajchšaltované společnosti začátku 70. let jsou mi sympatické a i když pro ně nemám hlubší znalost španělské oficiální kultury, něco mi na Baladě přišlo velmi očistného i pro bytosti vzešlé z komunistické šedi. Každopádně zisk Zlatých lvů musel být podmíněn pumpovací brokovnicí v rukách Quentina Tarantina, pro nějž je tenhle film něco pokrevní bratr. (28.03.2011)

Už na začátku jsem se kvůli mrazení v zádi skoro pomočil. Takovýhle rozjez jsem nečekal ani náhodou, vraždící klaun s mačetou, prostě nádhera. Toto mé rozjaření trvalo tak do části, kdy nám Javier nadobro zešílí a rozleptá si xicht vším, co má zrovna po ruce. Pak už je to celé takové moc epické, nabubřelé a megalomanské. Každopádně ta všudypřítomná špinavost a šílenost je naprosto odzbrojující, ani krve se to nebojí. Budu se muset více zblížit s Iglesiou. A také musím poděkovat Houdinimu za další úžasný, obsáhlý a doslova magický komentář. (30.10.2013)

Prosím přistupte blíže uvidíte nevídané uslyšíte neslýchané račte do našeho krvavého šapitó je to přímo psychotoxická pouť po,které se budete cítit jako byste sežrali cukrovou vatu nasátou toluenem.Transformace jednoho trumpety v šíleného klauna ,ale jistě fantasii se meze nekladou nabízí se ovšem otázka o duševním zdraví pana režiséra mezi šílenstvím a genialitou je velice tenká hranice a Álex de la Iglesia na ní se zvráceným úsměvem na tváři dělá stojku.Po návštěvě tohoto cirkusu už ani manéž Bolka Polívky nebude to co bývala. (20.09.2012)