Balada o smutné trumpetě

Tak tenhle film je tedy super divný. Bohužel se mi film příliš nezamlouval. Nebyl ani zdaleka tak brutální, jak kde někteří povídají. Hlavní klaunské duo, je totiž páreček klaunů, kteří jsou v jádru vlastně skoro až hodní. Jsou pouze trošku magoři. Vlastně film na mě působil tak, že z celé výpravy, která se na vzniku tohoto filmu podílela nemohl být normální asi nikdo. Je to taková hodně zvláštní jízda napříč Španělskem. Mnou zřejmě nedoceněná. Lepší *. (02.05.2012)

Láska je mocná čarodějka. Pocity které z ní vzejdou jsou silné a snadno rozpoznatelné. Když je láska opětována.. jste šťastní. Jestliže však není, působí ničivou bolest a může se lehce změnit na přímou cestu do pekla. A jestli kdy ďábel někde zanechal svou stopu, pak právě tady. Smutná trumpeta je skutečná, je bolestná.. je živá.. je intenzivní. Nabízí všechny barvy temnoty. A jedno vím až moc dobře. Klaunům neuteču – a ani nechci. (22.03.2021)

Tohle je dost možná nejbizarnější snímek, který jsem kdy viděl. Připomnělo mi to tento maďarský guláš, ovšem zvratky, hnus a vše kontroverzní, co by se dalo počítat jako mínus Taxidermie, je v Baladě často nahrazeno humorem, čož se projevuje daleko řidším odpadovým hodnocením. Žánr - válečné jen proto, že uvodní předtitulková pasáž se odehrává ve Španělsku v období nástupu fašismu, horor jen pro pár gore scén. V jádru věci se jedná o love story mixlou mezi drama a komedii. Celé je to zasazené do cirkusáckýho prostředí, takže Humberto meets kouzelnýho Bolka. Po úvodu se to začne točit kolem až na pár scén slaďoučké Caroliny Bang, která plete palice dvěma klaunům. Vrcholí to dost úsměvnou akční pomatenou řezbou, kde boj o žhavou Liv přechází až ve Volný pád. No je to strašná haluz, která mě neskutečně bavila, ovšem určitě nebude pro každého. Plný počet a repríza v plánu! (29.11.2012)

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Circus battue aneb ultra ujeb v plnej paráde. Pobiedza k škodoradostnému chechtaniu, neistým citoslovciam zmeravenia a uznaniu za neidealizované, napadá ma až vražedné vyrovnanie sa s minulosťou. Álex de la Iglesia dáva na frak Frankovmu fašistickému režimu velice brisknou ofenzívou, skrz (SPOILER) klauna osmahnutého žehličkou, vyzývavej dev(k)y a klauna upraveného trumpetou (KONIEC SPOILERU) spúšťa necudnú manéž o platonickej láske, o v génoch zakódovanej pomste. Iracionálne pletky milostného trojuholníka sa spočiatku zdajú príliš modelové, ale akonáhle sa prehodí výhybka na burlesknú koľaj a prebiehajúce udalosti začnú naberať fraškovité vyústenia, tak sa rozpútava to práve, prepnuté skotačenie. Pukajú kosti, tvoria sa jazvy, padajú skupinové výstrely a zblúdilý jeleň má proste smolu. "Balada triste de trompeta" predstavuje veľmi estetickú oslavu vyšinutosti ktorá divákovi nepotrebuje určovať smer či prejavovať priateľské gestá, ide si svoje a nedá sa žánrovo zaškatuľkovať. Jej moc spočíva v divokrásne podlom úsudku o nekonečnej možnosti ohýbania filmového média, ktoré odjakživa bolo a až doteraz stále ostáva nepredvídateľným nástrojom na uspokojovanie rozličných potrieb. Surové a pritom tak estrádne…a ja verím, že najmä okrajové publikum, nesklame. (25.06.2011)

Film, který by se chtěl vydat na sever, jih, východ i západ, ale místo toho nerozhodně přešlapuje ve středu. Občas prudce vyrazí tam či onam, ale vždy se nakonec rozpačitě vrátí, aby se rozhlížel, kterou ze stran si vybrat. Alespoň tak to na mě působilo. Budu se na to muset podívat ještě jednou. Zatím 60% (27.05.2013)