Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko

Rádoby dramatická slátanina na pozadí událostí 11. září 2001. Pokud chcete drama z podobného soudku, u něhož byste se nenudili a neusínali, tohle neuvěřitelně potichu a z nesmírné dálky obejděte a zastavte se až u Reign Over Me. ~ 1,5* ~ Zajímavé komentáře: verbal (18.08.2012)

Nenápadná Daldryho cesta sebepoznání, která u publika doplácí na průhlednost tématu. U mě ale drama s nezapamatovatelným názvem neboduje o nic méně než režisérovy předchozí trháky. Možná za to mohou výtečně obsazené (a sympaticky upozaděné) vedlejší role a možná za to může fakt, že k ocenění filmu nepotřebuji balet, nacismus ani Virginii Woolf. Stačí mi úchvatný Thomas Horn, který v dramatičtějších okamžicích dohrává i Sandru Bullock a Max von Sydow, který i bez jediného slova dokáže pohledem rozehrát nejednu důkladnou emoci. Možná chtěly výstupy s některými Blackovými ještě trochu pospojovat a dopointovat, ale i tak je pochodování New Yorkem s tamburínou a batohem velmi nečekaným překvapením. (18.02.2012)

Neuvěřitelně nakopat a nesmírně zfackovat. Nebo, Neuvěřitelně sobecký a nesmírně arogantní. A ještě, Neuvěřitelně nesnesitelný a nesmírně postradatelný. Když mi ústřední postava fracka, který si zaslouží výše uvedené komentáře na svou adresu, přivádí na mysl myšlenku, že kdyby byl v tom baráku on, pak by mise možná splnila svůj účel, pak to nezachrání ani Max von Sydow (aneb sice jeho postava nemá v příběhu žádný smysl, ale zase se jeho hvězdné jméno bude v titulcích dobře vyjímat). Ale ne, Amícové musí i takovému individuu říkat, jak je dokonalý a znamenitý. Ne, není. Absolutní kýč prostý logiky. Proč tedy dávám dvě hvězdy místo zaslouženého odpadu? Jedna je za uvedeného švédského veterána, druhá za soundtrack, na kterém založila v sezóně 2016-2017 volnou jízdu moje oblíbená krasobruslařka (ano, je to venku, mám rád krasobruslení) Jevgenia Medveděvová, která se stala dne 31.3.2017 podruhé mistryní světa (a v jejímž podání dává jedna myšlenka příběhu smysl). (07.04.2018)

Celkom slušný doplnok k fantastickej Desplatovej hudbe. Oslovilo ma to. Iste, chlapec je otravný. Ale ako postava, nie ako herec, čo je vzhľadom na jeho duševnú poruchu zámerné. Ešte zhruba v polovici som mal veľmi vlažné dojmy, ale s príchodom von Sydowa film začína vťahovať a pekne graduje. Vytkol by som nedostatok sentimentu. Ja viem, ja viem :). Daldry sa snažil natočiť hollywoodsky doják nehollywoodskym spôsobom (viaceré sentimentálne scény sú zámerne narušované). Myslím, že sa na to mal vykašľať a normálne tlačiť na slzavú pílu. Napriek tomu pozitívne pocity. (27.02.2012)

Zvláštní film. První nejméně polovina je téměř nesnesitelná (člověk by toho kluka nejradši vykopnul na Měsíc!). Pořád jsem to chtěla vypnout a dál už se nedívat. Ale pak jsem najednou zjistila, že nemůžu. Je opravdu nesnadné vcítit se, režisér a hlavní postava to divákovi komplikují, jak se dá. Ale postupně vám to začne docházet. Jak jen něco takového pochopit, jak se vyrovnat s tím, co se stalo? To přece nejde! Zvlášť když jim všem to někdo udělal schválně... (03.11.2012)