Režie:
Jan Jakub KolskiScénář:
Jan Jakub KolskiKamera:
Artur ReinhartHudba:
Dariusz GórniokHrají:
Agnieszka Grochowska, Grażyna Błęcka-Kolska, Teresa Budzisz-Krzyżanowska, Piotr Siwkiewicz, Artur Steranko, Marcin Walewski, Magdalena Cielecka (více)Obsahy(1)
Jedenásťročný Marek sní o výletu do Benátek. Vypuknutím druhé světové války se jeho sny přetnou, je nucen žít v malé polské vesnici v chátrajícím domě své tety. Když dům zatopí bouře, vytváří Marek s pomocí tety v zaplaveném suteréně svou vlastní verzi Benátek s ostrovy, vystupujícími z vody, aby odvrátil svou mysl od drsné reality války. Společně vstoupí do podzemního světa snů, který se zdá být čím dál skutečnější než nadzemný. Režiser Jan Jakub Kolski ve filmu, založeném na románu Włodzimierza Odojewského, mistrovsky kombinuje brutální obrazy války se snami a představy dítětě, jeho úniku do světa fantazie a magie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Nemelo to tak velkou silu, jako napr. Pornografia nebo Afonia i pszczoly, ale jak jsme u Kolskeho zvykli, v kontextu celosvetove tvorby opet nadstandardni uroven, od zakladni myslenky po vysledne zpracovani. Udelat si Benatky ve vlastnim sklepe, proc ne. ()
Čarokrásná práce se světlem, když děti leží na kopci a pozorují koupající se vojáky, slunce zlatí jejich vlasy a tvoří kolem jejich hlav svatozář. Celý film spíše připomíná procházku galerií plnou nádherných obrazů, které pečlivou volbou světla a stínu štěbetají se svým sousedem příběh válečného života viděného dětskýma poetickýma očima. A k tomu občas hlubokým basem odněkud zazní hromování a všechny obrazy se leknou, zatřesou a ztichnou, neboť chvíli zní hlas jen toho jednoho, chladného a cynického, plného krve a násilí. Zasvítí, ale záhy pohasíná, protože dětská duše je příliš silná, aby podlehla svodům beznaděje, když je nejhůře rozkáže ruce svírající kámen, aby jej hodila a rozbila sklo jako symbol božího odrazu, kterému přestává věřit. ()
Polovičným tempom plynúci, do hneda ladený poľský film z obdobia II. svetovej vojny, s hlavným predstaviteľom, ktorý mi vizuálne pripomínal malého Brada Pitta ma nemal čím zaujať. Striedanie reality s predstavami jedenásťročného chlapca tiež pútalo moju pozornosť iba zriedka. Takže priemerné hodnotenie je maximom, ku ktorému som ochotný pristúpiť. ()
Je rok 1939 a blíži sa 2. svetová vojna. Marek žije v dedinke Venice, kde chlapci v katolíckej škole píšu v noci svoje sny na kúsky papiera a vkladajú do múrov kláštora. Toto je príbeh o ceste, ktorá sa nikdy neuskutočnila, je to príbeh v ktorom sila snov z cestovania do Benátok nahradili zatopené pivničné priestory v rodinnom sídle Marekovej mamy. Vo svojom živote u tety brutálne nastúpi do vojny a tak symbolické zasvätenie dospelosti, spojené s dlho očakávanou cestou sa odkladá. ()
I když tu je dobrý nápad, i když je to dobře natočeno, nemusí to být dobrý film. A zde jako by chybělo nějaké pojivo, které by to celé dalo důvěryhodným způsobem dohromady; nějaký akord, na který by se dalo harmonizovat. Film se tak nějak sune od desíti k pěti, až je člověku líto námahy, která do něj byla vložena. Měl jsem podobný pocit jako u Menzlova "Obsluhoval jsem..." Pokud se se dá režie přirovnat k šachům, při nichž je nejlepší ten, který vidí co nejvíce tahů dopředu, pak tohle nebyla dvouhodinová partie, ale turnaj bleskovek... A pokud nám distributor říká, že (režisér) "mistrovsky kombinuje brutální obrazy války se sny a představami dítěte...", pak místo "mistrovsky" by spíš mělo být "mechanicky". ()
ocenenia : MFF Montreal 2010 - Najväčší umelecký prínos ()
S Kolského poetikou jsem zpřízněná, rozumím tomu, co chce říct a líbí se mi, jak to říká. ()
Nápad určitě originnální, ale režisér Kolski se příliš zahleděl do období druhé světové války a tesně po ní, jakoby ani neuměl točit o něčem jiném. ()
żadna rewelacja, film wojenny jakich jest tysiące ....30% ()
Kdepak, tam se nikde nikdy asi nedostanem. Polsky film je poeticky film o zivote male kluka, ktereho mama ma taknejak navic a nechava ho zit u jeho tety. Film s atmosferou. ()
Reklama