Tři dcery

Štefan Uher má dar od Boha. Aj v tomto jeho filme je vidieť takmer v každom zábere silný cit pre vizuálne podanie snímku. Schátralé a ošúchané budovy, celé ulice, kláštorné múry...a to všetko v čiernobielom podaní vyznieva ako kus umenia. Čakal som príbeh otca a troch dcér, ktoré vyhnal do kláštora, ale táto linka je už v úvode zatlačená do úzadia a hlavnou témou filmu je nútená prevýchova mníšok komunistickou ideou. Nie je to komédia, ale nájde sa tu mnoho vtipných momentov. Tak trochu na nervy ide dookola opakujúca sa pieseň, ktorá sprevádza celý film. Miestny hlupák si ju spieva v jednom kuse...Doteraz som na tento film nemal šťastie a trochu chápem prečo ho bývalá československá či slovenská tv nevysielala často. Dávnejšie určite z propagandistických dôvodov a cenzúry a v dnešných zhýčkaných časoch je pre väčšinu divákov príliš umelecky podaný. Ja to však ocením, kvalitu a Uhrov talent som tu videl. 80%. (18.07.2015)

Na přelomu epoch, kdy staré časy odcházejí a nové nastávají se na cestě životem potkávají lidé z obou světů. Jedni opojeni vítězstvím, mocí a slávou, druzí poraženi, snažíc se zachovat holou existenci. Události roku 1948 připravily o střechu nad hlavou církevní řády, které tím přišly úplně o všechno. Někteří bratři a sestry začali nový civilní život, jiní ale neměli anebo nechtěli nikam jít a stali se přítěží systému, stejně jako kulaci, buržousti a další "odpadlíci" a "zrádci". Tento příběh je vyprávěním o skupině boromejek (asi?), které skončily na kterémsi panském dvoře v područí tamního správce a jeho nohsledů. Je krásné, jak nikdo tehdy vlastně nevěděl, co komunismus přinese, jak moc se budet "zametat", co ti soudruzi nahoře všechno vlastně chtějí. Hlavní bylo přežít. Pan režisér nám, lidem, krásně nastavil zrcadlo...lidská blbost je bezmezná. 90% (07.01.2012)

Myšlienka tohoto filmu okolo mňa preplávala ako suchý list v rozbúrenom potoku. Moja snaha ho chytiť, bola zbytočná, pretože som náznak listu zazrel len jeden jediný krát kým ho voda strhla pod hladinu. Forma zvíťazila nad obsahom. Uher ma sklamal. Náznak baladickosti a typickej krásy tria Bednár, Uher a Szomolányi sa vyparila po prvých 10 minutách a vystiredalo ju neskonalé hašterenie medzi socialistickými zriadencami usilujúci sa o pokrok v komunistickom štáte za využitia mníšok a dogmatické normy, ktoré opantávajú kláštor a ktoré robia z matky predstavenej diktátora, ktorý zostáva skrytý a len na malú chvíľu ukáže svoju silu a schopnosť podmaniť si ostatných. Tieto dve veľmoci sa bijú celý film bez výsledku. Jediný kto trpí je otec a jeho tri sestry, lenže smutné je, že sa film na nich sústreduje len okrajovo a preto je nám vlastne na konci jedno čo sa s nimi stane alebo stalo. Po technickej stránke dokonalé. Po výpovednej neskutočne znásilnený námet. Keby nebolo podmanivej kamery a titulnej piesne, ktorá sa mi dostala pod kožu bolo by moje hodnotenie ešte menšie. (23.11.2009)

Film akoby sledoval dva prúdy, ten prvý, komorný, je nešťastný osud otca, ktorý sa zbavil troch dcér do kláštora, aby ich nemusel živiť a druhý, satirický, kde sa vedenie Štátnych majetkov ( poľnohospodárske družstvo ) snaží prevychovať mníšky v socialistickom duchu. Tieto prúdy sa schádzajú v postave najmladšej z dcér, mladučkej mníške Klemencie ( Alžbeta Štrkulová ) a jej vedomých či nevedomých rozhodnutiach. Štefan Uher ( scenár Alfonz Bednár ) sa nekompromisne vysporiadava s politickou situáciou začiatku 50 - tych rokov. Predstavitelia vtedajšej moci mali v plnej nahote nastavené zrkadlo v komických figurkách ( Dušan Blaškovič ) a preto musel ísť film do trezoru. (08.06.2009)

Takový střet dvou totalit. Budovatelské a náboženské. Film, zdánlivě jen o hledání střechy nad hlavou, má silnou dobovou atmosféru, která se prolíná s groteskními, až paradoxními problémy vesnických funkcionářů a pro někoho určitě i podobně paradoxní, snad i otrocké víry. Převýchova nejen politická, ale i duchovní. Štefan Uher je mistr kontrastů, jak mi dokázal i zde. Pochodující dělnická mládež vs. nově oděné sestry, jsou jen jeden z mnoha, které nám nabízí. Nadhled nad nastalou situací má snad jen vesnický proutník a jeden hopsající "blázen". Z písně, která doprovází celý snímek, je atmosféra doby cítit nejlépe. (08.06.2013)