The War You Don't See
Scénář:
John PilgerHudba:
Sacha PuttnamHrají:
Julian Assange, Tony Blair, Henry Kissinger, George W. Bush, Richard Nixon, Barack Obama, Bill O'Reilly (a.z.), Sean Hannity (a.z.), Byron Pitts (a.z.) (více)Obsahy(1)
Další z řady mistrovských dokumentů novináře a režiséra Johna Pilgera volně navazuje na jeho předchozí snímek "The War on Democracy". Film se snaží velmi podrobně prozkoumat roli sdělovacích prostředků v utváření veřejného mínění a davového souhlasu ohledně válek a konfliktů vedených zejména vládami USA a Velké Británie za podpory spojenců - členů NATO. Podstatná část je věnována oficiální propagandě ohledně aktuálních válek v Iráku, Afghánistánu či Palestýně, ale ani na světových konfliktech či válce ve Vietnamu nezůstane nit suchá. Pilger zde zpovídá představitele nejmocnějších médií, armády či nezávislé novináře včetně například Juliana Assange (WikiLeaks). Závěr? Sdělovací prostředky kryjí a mnohdy i podporují ty nejhrůznější zločiny v historii lidstva. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Na můj vkus příliš ukecané, trochu nudně zpracované, nicméně velmi alarmující! Těch pár odpadů bych zde opravdu ignoroval, protože je dali lidi, kteří zrovna přišly o iluze a to samozřejmě bolí. To, co mě však nejvíce zaráží a nejvíc mrzí, je obecná povědomost o tomto dokumentu a o jeho předchůdci (War on democracy). U nás je to skoro 200 hodnocení, na IMDB něco přes 350. Dohromady je to směšně zanedbatelné číslo. Doufám, že tím zájem o dokumenty neklesá, že je to jen náhoda. Pořád ale nechápu, proč z Pilgera děláte nějakého levicového breptu. Tady nejde o stranu, ale o to, že se vraždí nevinné lidi a ve zprávách to nazvou vojenskou akcí proti teroristům. Doufám, že Pilgerova snaha bude pokračovat a lidi ze sebe nebudou dělat ovečky médií....ehm vlád...přečtěte si odstavec ´´Opatření proti WikiLeaks´´ zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/WikiLeaks ()
Místy může Pilger lehce zavádět osoby, s kterými vede rozhovor a to mi přišlo trochu blbé na celém konceptu dokumentu. Jinak se jedná o tvrdou dávku, ve které bych konspiraci těžko hledal. V Respektu, který byl vydán někdy minulý rok, jsem četl článek, který mám dojem nesl název "Putin s Troly". Člověk se dočetl o jeho propagandistické mašinérii, o manipulaci médií Ruskem, o schvalování informací Putinovou vládou, rozkrývání pravdy lidmi, kteří byli stíhání vládou, z toho minimálně po jednom (v článku byl zmíněn pouze jeden pokud se pamatuju) se slehla zem. Článek spolu s dalšími v tom čísle mě tak nějak motivoval k tomu, sondovat po internetu a narazil sem na Johna Pilgera a jeho "The War You Don't See". Relativně tvrdý a těžký dokument, plný pamětihodných dialogů a vět, které pronesl a´t už sám Pilger, nebo kdokoliv z jeho hostů, s kterými je formou rozhovoru prováděn celý dokument. Proklady dokumentu, kde jsou vsazené videonahrávky, ať už míst po bombardování, samotné bombardování, masakr z vrtulníku, který je vzpomínán během dokumentu a k závěru víc rozebrán. Alarmující, drsný, trochu ukecaný, ale za to potřebný. Dokument, který je škoda, že je upozaděn. Alespoň by některým konspirátorským breptům a proameričanům sklaplo. ()
Tento výborne spracovaný dokument síce nepovie nič nové, čo by človek nevedel, alebo už dávno netušil, no je to tu informačne pekne všetko pohromade. Oceňujem aj archívne vsuvky a vstupy dôležitých a významných postáv opisovaných vojnových udalostí, či už z radov žurnalistov alebo politikov, čo ešte viac zvyšuje hodnovernú úroveň dokumentu. Jeden by si pomyslel, že tí mocipáni, ktorí sú za tie zverstvá po svete zodpovední skončia rovnako ako tá hitlerovská banda pred nimi v nejakom druhom Norimberskom procese (paralely s hitlerovským Nemeckom tu zjavne sú) a potom pekne krásne so slučkou na krku, ale to nie..... nuž, históriu píšu víťazi, nech je akokoľvek svinská. ()
On se těžko najde filmový dokument, který bych vyloženě pozitivně ocenil. Příčiny jsou následující: --- 1) Mediální manipulaci beru vážně. I tehdy, když se mi vyslovené názory líbí. Takže konkrétně v tomto případě by si odpůrci americké invaze v Iráku měli uvědomit, že tenhle dokument vznikl se stejným cílem a používá stejné prostředky jako dokumenty "na objednávku" americké vlády, akorát nás manipuluje k opačnému názoru. --- 2) Film a televize jsou vynikajícími prostředky tzv. "názorné agitace" (pamětníci ten termín znají), ale mizernými zdroji informací. Protože se v tématu tohoto dokumentu náhodou vyznám (a to výlučně díky studiu mediálně nezajímavých pramenů), mohu zodpovědně prohlásit, že přístup k subjektu a vyslovené argumenty jsou triviální, leckdy vědomě překroucené, ale častěji bezděky směšné svojí naivní prostotou. --- Takže jak hodnotím? Pár lidí vyslovilo na kameru své postřehy a názory. Všichni odborníci na novinařinu, žádný odborník na Irák nebo Blízký Východ. A symptomaticky platí i to, co dokument opakovaně vytýká většinovému, vládu podporujícímu zpravodajství: za půldruhé hodiny se nedostal ke slovu jediný Iráčan. ()
Zajímavosti (1)
- Vojín Bradley Manning, který byl obviněn za neoprávněné nakládání s utajovanými informacemi a spolupráci s WikiLeaks a který údajně poskytl i několik video nahrávek zobrazených v tomto fimlu, byl v roce 2013 odsouzen k 35 letům vězení. (Expertt)
Fascinuje mě, jak se mohu v komentářích dočíst, že jde o konspirační dokument salónního levičáka (tím je pravděpodobně myšlen člověk, který dělal válečného novináře už ve Vietnamu), když v něm vystupují samotní novináři, kteří hráli na válečnou strunu a doslova se v něm kají za své omyly a neprofesionalitu, kterou předváděli před a při napadení Iráku. Monumentální lež o zbraních hromadného ničení je dnes vyvrácena i samotnými představiteli USA, i přesto se najde spousta idiotů, kteří tu válku o ropu a smrt milionu civilistů stále obhajují a podporují. Pochopitelně, právě oni nemají absolutně žádné informace a ještě méně přehledu a ovlivnění jsou pouze vlastním subjektivním přesvědčením, které nemá s informacemi vůbec nic společného. Pilger je ve válečné novinařině dlouholetý pojem a já jeho dokumenty žeru, protože pokaždé nabídne úhel pohledu, který západní média nenabízí. Klást správné otázky správným lidem a neoblomně trvat na odpovědi, to je pravá úloha novináře. Přepisovat a nechat si diktovat, co mohu nebo nemohu zveřejnit, to je propaganda v Goebbelsově/komunistickém střihu. USA a její zahraniční politika jde přes mrtvoly od té doby, co shodila atomovou bombu na Japonsko a odstartovala tím studenou válku. Její propaganda funguje od té doby natolik dokonale, že ačkoliv by většina jejich prezidentů od Trumana dál byla označena za válečné štváče a zločince (nebýt to Američané), v USA a Evropě se těší prazvláštní úctě a respektu, i díky médiím a jejich naprosté neochotě informovat pravdivě, celistvě a objektivně. Pokud někdo odsuzuje nacisty za vraždění civilistů, pak je pokrytec, pokud to samé přehlíží, či dokonce kvituje u tzv. "bojovníků za demokracii", kteří nemají s demokracií společného absolutně nic. Je třeba se z té hollywoodské pohádky tvrdě probrat a začít myslet vlastním mozkem, USA není nic jiného než novodobá variace na britské rozpínavé impérium před sto lety. I já sám si prošel dlouhou názorovou proměnou než jsem k tomu díky získaným informacím a studováním novodobé historie přišel, bohužel mi v tom žádné české médium nepomohlo ani slovem, naopak jsem byl od mala masírován všemožnými pořady a kreslenými pohádkami o tom, že je to země, nad kterou není. I díky tomu dnes považuji 900 000 mrtvých civilistů v Iráku (nebo např. 4 000 000 mrtvých civilistů ve Vietnamu) za stejnou váhu jako 900 000 mrtvých Američanů (nebo např. 4 000 000 mrtvých židů v koncentrácích). Pro někoho je první údaj jen číslo a ten druhý potenciálně správné oběti. Třeba ale jednou budou ve vedení redakcí sedět lidé, kterým bude z představy jejich rozstřílených a roztrhaných děti natolik na blití, že se z čísel rázem stanou lidé a čtenáři budou mít konečně k dispozici informace, ze kterých si vytvoří zdravý názor, ne předem objednaný. Tvůrce tohoto dokumentu nám ukazuje už dnes, že ty čísla lidé jsou, je jen na jednotlivcích, nakolik budou chtít zapojit vlastní mozek, úvahu a představivost při sledování, nebo nakolik jim lenost zavelí jít raději zapnout CNN nebo českou Novu/ČT/Primu a vědět to své (vůbec nic). 100% () (méně) (více)