Láska

Dlouhé statické scény bez hudby skládají příběh starého manželského páru, kterému do života zasáhne nemoc. Navíc jedinou vyhlídkou do budoucna je, že se vše bude stále zhoršovat až do trpkého konce. Haneke je opět nekompromisní, byť je tento film nejspíš divácky stravitelnější, než je u mistra zvykem. (29.03.2015)

Přesný, precizní, stroze úsporný, krok za krokem ostře sledující vývoj poměru fyzických a psychických sil a tlaku emocí a rozumovosti, až už víte, tohle není film, tohle je cezení hluboké zkušenosti všech zúčastněných skrze plátno, tady se vyslovuje nahé, bezbranné čelení nevyhnutnosti (sebe)ztrát a (sebe)nálezů, kam až ještě lze. *** A jak jste fascinovaní a vyčerpaní, pořád jako by vám přece jen něco chybí, dráždí vás ta preciznost, protože tohle přece ještě není film.... a pak, když je dosbíráno, když jste vy sami utahaní, jako byste za ty dvě hodiny zúčastněně prošli s nimi tím nevyhnutelným úpadkem sil, schopnosti a ochoty, vůli a lásce navzdory, navzdory vzdoru, když už je téměř po všem, máchnutím kouzelného proutku přes patnáct posledních minut se z toho jako zázrakem navíc stane film, vyloupne se příběh, který je třeba si ještě přes veškeré vyčerpání bleskurychle poskládat - jako dovršit život, když už jste se stejně jako oni vydali ze všech sil - Haneke ještě rozhodněji než dřív nutí diváka k dokonalé účasti, k absolutnímu podílu na zobrazovaném gradujícím, a zase vytvořil nový formát, po Bílé stuze si opět nově hraje s příběhem, s vyprávěním, se způsobem, jak stvořit originální děj, v situaci a v momentě, když už to nečekáte, a donutí vás pocítit, jaké to je, vydat se ze všech sil, a vzedmout se k novému vzepětí, abyse učinili zadost smyslu filmu, smyslu svého bytí v kině, smyslu svého života. *** Scény se stříháním květů, lapáním holuba. Gradace nemohoucnosti. *** (29.11.2012)

[SFF 2012, Sydney] Najlepší Haneke to nie je, po druhom pozretí mi navyše prekáža určitá dávka nepotrebnej doslovnosti a prílišnej učesanosti. "Love" však má neprehliadnuteľné kvality a spôsob akým sa tu komunikuje súžoba je fakt intenzívny. "Performance" dua Riva/Trintignant nemá slabé miesta a jedná sa o herecký koncert v ktorom do popredia vystupujú tie najcivilnejšie prednesy, nutno dodať, že Isabelle Huppert nijak nezaostáva. M.H. samozrejme povesť inteligentného manipulátora neoslabuje, i keď dáva priestor láskavým gestám, tak v talóne má dostatok zraňujúceho skepticizmu s ktorým neváha vyrukovať aby napokon aj tak priznal, že láska nemusí byť vždy slepá. Ako obvykle priezračne čisté a...ťažké. (11.06.2012)

Zase ten pomalý Haneke, který nechává hodně práce na divákovi. A za mě to je zase ano. Jsem rád, když mi režiséři neukazují všechno a nechávají mě samotného vyválet se v emocích, popustit uzdu fantazii, představit si scény za scénou. Snad jen jsem po Bílé stuze čekal něco podobně monumentálního a dalo mi trochu práce naladit se na intimní konverzačku Georgese a Anne. Každopádně Oscar je v dobrých rukou. Things will go on, and then one day it will all be over. (21.03.2013)

Dodal bych i poněkud psychologický. Ono totiž stáří není jen to, co nám všem v reklamách a na reklamních letácích tvrdí pojišťovny. Šťastné a spokojené stáří v reklamních spotech s aktivními a šťastnými sympatickými prošedivělými partnery s úsměvy na tváři a po všech stránkách hmotně zabezpečenými a dokonce bez zdravotních problémů. Tak to není. Skutečné stáří vypadá jinak. Tak se tedy podívejte, jak někdy může chutnat stáří. Ale pozor, film bych zařadil spíše do kategorie "artový", tedy pro náročnějšího diváka. (17.02.2017)