Útok na věžák

Úžasné hlášky ("Toto nie sú kurva pokémoni..."), skvelé postavy. SÚMRAK MŔTVYCH dostal solídneho bračeka v podobe tejto invázie. Dokonca aj akčné scény, resp. prírpavy na akciu sú skvelé a klišé hlášky ("Ja som to začal, ja to skončím.") sú v tomto prevedený znesiteľné, navyše to má na pozadí zaujímavú tému detských gangov... Dúfam, že z toho raz bude klasika... (01.01.2012)

Inu, není všechno zlato, co se britsky třpytí. S Útokem na věžák mám jeden základní problém: Skupinu ústředních, ehm, no, řekněme hrdinů. Nebyli mi ani za mák sympatičtí, nebyli vůbec vtipní a nebyli vlastně ani natolik směšní, abych se jim mohl občas zasmát. Celou dobu jsem jen čekal, kdy a na koho z nich nějaká ta chlupatá příšera vyskočí a nadělá z něj fašírku, co bude konečně mlčet a nebude neustále pronášet „cool hustý hlášky“. Ne. To, že někdo neustále hulí trávu a pak s divným výrazem v obličeji pronáší divné věci, mi opravdu vtipné nepřijde. Zrovna tak jako sledování namachrovaných puberťáků, jejichž vtipnost zřejmě pramení z něčeho, co jsem ani nezachytil. A když se do děje přimíchala sympatická dívka, kterou tahle parta na začátku okradla, a díky které se někteří z nich začali dokonce polidšťovat, bylo bohužel pozdě na to, abych jim fandil. Ano, je chvályhodné, že Útok na věžák má dobrou atmosféru a přitom se obejde bez supernáročných efektů, je dobré, že v závěru vyznívá úplně jinak než byste čekali, ale já chtěl něco úplně jiného a lepšího. (04.02.2012)

Zapamatujte si dobře jméno Joe Cornish. Tenhle týpek by si s M. Bayem, R. Emmerichem, J.J. Abramsem a podobnou sortičkou lidí hravě vytřel prdel a taky tak (v tomto jeho režijním debutu) dělá. Tohle je „akční-sci-fi nářez“ s NOTNOU dávkou humoru, pořádným nadhledem a (světe div se) jasně čitelným sociálním přesahem (poselstvím) a nastolenou otázkou. Uživ verbal má pravdu. Otázka zní, co si počít s tímhle „bordelem“, když ani tyhle „nevinní fosforeskující chlupáči“ (co si nemohli pro své sex. hrátky vybrat horší místo než zdejší block) neporadí s místním osazenstvem v čele s ninjou Mosesem? Možná by to vyřešil O. Stone a jeho „boys“, co milují vůni napalmu po ránu.... Attack the block je VELMI svěžím „osvěžením“ v současné záplavě všech těch „velkolepých akčních-scifi“ a navíc musím přiznat jedno, musel bych zapátrat HODNĚ hluboko v paměti, kdy naposledy jsem se u snímku (nejen) podobného ražení takhle královsky bavil s dovětkem překvapivě přirozených hereckých výkonů všech mladých představitelů, až člověka (nejednou) napadne otázka, jestli J. Cornish pouze nenavšívil (inkognito) jedno takovéto ghetto a nestiskl pouze tl. play na kameře..... Napoprvé zůstanu u 85% (ikdyž nezastírám, jsem v pokušení vytasit i 5-tou *) s tím , že opakovaná projekce rozhodně bude.... p.s. a to jsem šel s kámošem původně „pouze“ na pivko a do kina vlezl „omylem, nic netušíc a zcela nepřipraven“, zvlašť na toto. Inu, občas se zadaří. („OKO NASLEPO“ 21.9.2011) zajímavý komentář: uživ. verbal (22.09.2011)

V jedné z obávaných londýnských čtvrtí řádí gang mladistvých a nově také mimozemšťané vypadající jako kříženec černé chlupaté opice a psa se svítícími čelistmi. Ti však, na rozdíl od mladých výtečníků, neolupují náhodné kolemjdoucí s nožem v ruce, ale jdou gangu rovnou po krku. Vůdce party delikventů, co vypadá jako mladší verze Denzela Washingtona, jim totiž sprovodil ze světa jejich hárající samici a zbytek agresivních (a asi i nadržených) mimozemšťanů se za ni mstí. Mladíci se proto před jejich útokem uchýlí do věžáku, kde je podle nich relativně bezpečno. Není. A navíc jsou mladí spratci tak maximálně huliči trávy ze sociálně slabých rodin a ještě k tomu vrcholně nesympatičtí, že je vlastně dobře, když si je do parády vzali vetřelci, kteří si ovšem moc respektu u mě nezjednali. Těžko říct, co bylo záměrem tvůrců. Jestli to měla být víc komedie, nebo jestli víc horor anebo naléhavá sociální sonda, ale aby vše dohromady vytvářelo fungující koexistenci, to by muselo být vše ve filmu o stupínek, možná o dva lepší. Gore slaboučké, a když se mimozemská příšera poprvé zakousla jednomu z kluků do krku, ze kterého se místo pořádného krvavého stříkance táhla nějaká gumová flaksa, tak jsem to odpískal. Dál to nebylo lepší. Krev, jak když vylijete rajčatový protlak, akční scény podprůměrně natočené, herecké výkony tím pádem adekvátní k danému celku, hlášky nefunkční, vzhled mimozemšťanů trapný, vizuál bídný, film bez napětí. Když to tak vezmu, není na tomto pseudohororu s komediálním a sociálním podtextem skoro co pochválit. Když ve filmu hraje Nick Frost, myslel jsem si, že to bude odvaz, možná i nářez, ale nic z toho se neodehrálo. Byl tam jen chvíli a skoro zbytečně. Naštěstí má film skromnou stopáž a nestačí tím pádem úplně znudit. Vzhledem k tomu, že jsem v poslední době viděl slušnou řádku hororů, můžu o tomhle prohlásit, že se ani jednomu z nich kvalitativně nepřiblížil. Prostě mimozemská invaze s příchutí suchého britského humoru byla opravdu suchá, pěkně blbá a zřejmě určená pro tamní publikum. 40% (30.11.2011)

Ejchuchů, kolena do vzduchu! Jen stěží by Karlovy Vary mohly nabídnout tak tepající snímek, jakým je právě Útok na věžák. Joe Cornish prošlapává cestu filmům pro mládež jednadvacátého století. Kdyby bylo po mém, tak Útok na věžák už dávno uvede Zlínský festival pro děti a mládež i se všemi náležitými poctami. Navíc žádný film by lépe nepasoval do dramaturgie školních představení. Konečně film o "dětech" pro děti. Ne, pro ty, které jsme si zidealizovali, ale pro ty, které nám v dětských pokojčcích paří gétéá čtverku a vyhulují na sídlištích trávu. Drahé děti, všechna akce má svoji reakci, budete-li dýlovat koks a trávu, tak neničíte jen sami sebe, ale i své okolí. Nikdy před tím nebylo vychovné poselství filmu tak sexy jako právě u Útoku na věžák. (11.07.2011)