• Flego
    ***

    Samotný príbeh navrátivšieho otca rodiny z Ameriky a vykreslenie vzťahov v rodine a v samotnej dedine je vcelku na úrovni, horšie je to už s povinným akcentom na kolektivizáciu družstva. Paľo Bielik sa síce v niektorých scénach nevyhol svojskému pátosu, s látkou sa však po filmárskej stránke vyrovnal veľmi dobre.(2.7.2018)

  • Prubner
    *

    Tato schematická agitka přímo přetéká všemi možnými klišé tohoto "žánru", která tvůrci bezinvenčně řadí jedno za druhým. Autoři se rovněž snažili do filmu nacpat co nejvíc témat, takže tu máme údernické hnutí, kolektivizaci vesnice a kulaky, ironické výpady vůči náboženství a podnikatelům, kritiku USA atd.(25.9.2006)

  • Eire
    *

    Stalin s Klementom na jednej stene a busta Lenina to bola asi Vrcholna scena cele Komunisteckej skur..nej agitky. Niektore filmy sa daju vidiet len raz. tento sa ani neda dopozerat cely. Drustevnici, Udernici, Laznici a Kulaci. Tieto slova az mladym nehovoria nic. Pan BOH zaplat! Film ,,Lazy sa pohly" byl oceněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 čestným uznáním za bla bla ... ale asi nebol nominovany na Ocsara ani zlatu palmu. nechapem len 50%. Tolko kryptokomancov, este stale/ Hmmm..(25.6.2018)

  • Gekacuk
    **

    ČÁSTEČNĚ OBSAHUJE SPOILER: Mohlo to být kvalitní filmové drama. Návrat starého rodáka z Ameriky do staré vlasti po 18 letech. A pak by se mohly rozehrát jednotlivé scény – shledání s rodinou a přáteli, těžký život pod horami, postupná adaptace na změné podmínky. Určitě by se nějaká zajímavá zápletka našla. (Ovšem z druhé strany vzato: proč by se vracel až do totalitního Československa a nepřijel už dříve, když tak dlouho nemohl najít v zahraničí práci?) A dát kameru do ruky třeba Karlu Plickovi nebo (z příští generace) Stanislavu Szomolányimu, mohli se diváci kochat nádhernými záběry podhorské přírody. Tento potenciál rozhodně využit nebyl. V těch dávných letech se totiž filmy točily jinak. Ze všeho je cítit propaganda. Nesmí chybět vesnický boháč – kulak, který bezostyšně vykořisťuje chudé rolníky (lazníky). Půjčuje lazníkům koně a ti si to pak musí tvrdě odpracovat. Nakonec se uchýlí k trestnému činu a je zatčen. Napraveného hloupého vesničana Glazara hraje Ondrej Jariabek. Z líného povaleče se stane předák a úderník. Obrat o 180 stupňů během několika měsíců! Lazníci se plahočí, lazy je neuživí a tak pracují na pile. Sem přichází i navrátilec z USA, který si na tamní poměry velice stěžuje. Bylo mu tam zle. Souvisle pracoval pouze za 2. světové války. Vyráběl bomby, které pak Američané svrhli také na slovenské podniky v období národního povstání. V posledních několika letech pracoval souvisle jen 6 měsíců. A přesto dokáže za několik minut opravit rámovou pilu. Tahle oprava trvá místním dělníkům obvykle mnoho hodin. Další kladné postavy filmu (především vedoucí pily - Petruška, lesník – Chudík) hýří optimismem a proklamují optimistické poučky a fráze. Film samozřejmě musí také skončit optimisticky. Porouchaná pila je opravena, plán je překročen, zemědělské družstvo je založeno. Přesto mě zaujaly výkony slovenských herců staré generace – Dibarbora, Valach, Machata, Čierny, Krivosudský. A na závěr: Mám zde problém se slovenským pravopisem – název filmu jsem viděl napsaný s „y“ i s „i“ ve slově „pohly/i“. V titulcích filmu je „y“.(7.3.2014)

  • ripo

    Film „Lazy sa pohly" charakterisuje Slovensko v období socialistické industrialisace. Na Slovensku vyrůstají v údolích mohutné továrny a tovární kombináty; vyrůstají všude tam, kde je třeba likvidovat poslední zbytky slovenské bídy, udržované úmyslně za kapitalismu. Chudá políčka, která rodila více kamení než chleba, ustupují. Drobní rolníci se sdružuji v družstvech. Pomocí strojů lépe zvládnou práci s menším počtem pracovních sil. Většina zemědělců bude moci přejít tam, kde je stále ohromný nedostatek pracovníků do továren. Film tak rozvádí jeden z velmi důležitých současných problémů, zatím v českém a slovenském filmu opomíjený, problém kovorolníků, a ukazuje, kde je skryta reserva pracovních sil. Film se dotýká také jedné typicky slovenské otázky, vystěhovalectví. Ve zkratce, byť ne zcela dobře zvládnuté, je podtržena sociální struna této otázky. Všude do popředí staví film slovenského člověka: dělníka, který se vrací hladový po práci z Ameriky, sedřené ženy lazníků, lazníky, kteří lpějí na svém chudém kousku neúrodné země a kteří musí být zbaveni své nedůvěry k továrnám, a mladé lidi, kteří prošli Slovenským povstáním a kteří dokončí socialistickou industrialisaci Slovenska a socialisaci zemědělství. V tom je význam filmu, který tak nesporně přispívá k vyjasnění mnoha otázek současného slovenského života. Filmový přehled 39/1952(13.1.2008)

  • - Natáčanie prebiehalo v slovenskom mestečku Žarnovica. (Raccoon.city)

  • - Paľo Bielik použil v tomto filme pseudonym Ján Bukva. (Raccoon.city)

  • - Na 7. MFF Karlove Vary 1952 získal film čestné uznanie. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace