Christopher and His Kind
Režie:
Geoffrey SaxScénář:
Kevin ElyotKamera:
Kieran McGuiganHudba:
Dominik ScherrerHrají:
Matt Smith, Imogen Poots, Lindsay Duncan, Toby Jones, Pip Carter, Will Kemp, Douglas Booth, Alexander Dreymon, Stuart Graham, Owen Dickey, Faolan Morgan (více)Obsahy(1)
Film podle autobiografického románu Christopha Isherwooda zachycuje spisovatelův život od roku 1931, kdy opouští matku s bratrem a na pozvání známého se vydává do Berlína, kde má neposedný Christopher slíbenou pestřejší gay scénu, než mu může nabídnout Londýn. Hledání lásky v hlavním městě Německa ale není s nastupujícím Hitlerovým režimem vůbec jednoduché. (Wendy)
(více)Recenze (18)
Pořád jsem uvažovala o tom, jestli podobnost s Kabaretem je čistě náhodná. A vida - není.Pokud jde o další čistě náhodnou podobnost, Matt Smith mi zpočátku připomínal Jana Hrušínského a jako starší Nicka Nolteho. Zaujala mě propracovanost scény pálení knih: Isherwoodův přítel W. H. Auden byl druhým manželem Eriky Mannové, t.j. zetěm Thomase Manna, jehož knihy byly (kromě jiných) tímto způsobem likvidovány. A propos, distributoři, kam se poděla čárka před oslovením? ()
Asi bych hodnotil výš nebýt toho jalového zpracování a nemastné neslané herečky, která měla ztvárnit nejvýraznější roli šantánové zpěvačky - na Lizu Minnelli opravdu neměla, paradoxně jí chyběla nehorázná afektovanost. Film je až moc polopatistický a má tendenci vysvětlovat (nestačila Davidova hvězda na okně, ještě k tomu musel být záběr na sedmiramenný svícen), což se k dramatům moc nehodí. Chápu, že se jedná o televizní film, a když to srovnám s českými televizními inscenacemi, nad kterými by člověk plakal, tak tleskám, ale přecejen si snímek vzal až moc velké sousto, navíc s legendárním Cabaretem v zádech. Matt Smith se ale do role perfektně hodil a docela odpovídal mé představě o Isherwoodovi. ()
Filmařský terno to není, i když ensamble hraje pěkně. Vizuálně je to mix mezi divadelním představením a TV hrou. (Mně se to líbilo, protože jsem trochu posedlej Christopherem Isherwoodem a jeho životním příběhem. Pusťte si s ním třeba nějaký rozhovor a uvidíte a hlavně uslyšíte, že Matt Smith tu odvedl skvělou práci.) ()
Sbohem Berlíne by fungoval více jako dokumentární snímek, protože i když se mělo jednat o životopisné drama, které se odehrává v meziválečném období a navíc tematizuje homosexualitu, tak jsem v něm postrádal jakoukoli silnější scénu, již bych v podobně laděném snímku, byť televizním, očekával. Film Kabaret znám, Single Mana jsem i viděl, ale nespojil jsem si je s osobou Christophera Isherwooda, takže jsem se dozvěděl alespoň něco nového z jeho života, což beru jako největší plus tohoto filmu. Jinak jde vesměs spíše o průměrnou televizní produkci, u níž mě poněkud mrzí nedostatečně využitý potenciál. ()
Film má šanci zaujmout především ty, co chtějí vidět Doctora (Who) muchlovat se s mužem, i proto, že Christopher (Isherwood) není v česko-slovenské kotlině asi zrovna nejznámnější. Taková aspoň byla situace pro mě a výmluvný fakt, že si po třech týdnech od shlédnutí nevybavuji žádnou významnější scénu, tomu moc nepomáhá. Z Hitlerova Německa mě jen zákonitě zamrazilo. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (1)
- Hodiny s delfínem, které se objevily ve filmu, skutečně patřily Isherwoodovi v době, když žil v Berlíně. Produkci je půjčil Don Bachardy, Isherwoodův životní partner. (..Lucas..)
Reklama