Nenávist

Snad nikdy jsem u filmu nezažil takové těšení se na každý další záběr. Kam tentokrát tu kameru postaví, odkud záběr přijde, kam nás dovede. Každý obraz, rozložení postav v něm, jejich řeč těla, to zasazené do skutečného prostředí Paříže a jejích předměstí, to všechno vytváří zvláštně magicky-realistický mikrosvět. Ten, na rozdíl od většiny francouzských sociálních dramat, není tolik binární a zároveň má v sobě takovou sympatickou dětskou hravost, promítající se do chování a bezcílnosti jednání většiny zúčastněných. O nikom zde nevíme jakékoli osobní pozadí, pokud si jej do něj neprojektujeme z důvodu toho, že je Arab, žid, černoch či fízl. Zároveň film neustále působí jako hra, jejíž pravidla všichni v něm znají a kde Paříž je velký herní plán, na kterém se všichni tak nějak z nudy pošťuchují, podráží, prohánějí mezi baráky, pak zase usmiřují a to všechno do té doby než kdosi kodex poruší a dostane se bouchačka do ruky někomu, komu neměla. "Jusqu'ici tout va bien" (13.09.2022)

" Vincek " už v roce 1995 dokázal, že roste v jednoho nejzajímavějších herců součastnosti. Sice není tenhle film taková pecka, jako jeho předešlý Náš den přijde, nicméně tohle vše na čtyři hvězdy bohatě stačí. Bloumání tří mladíků, jako by bez cíle je natočeno hodně reálně, dynamicky, ale i beztarostně, jako by se jim snad ani nemohlo nic stát. A ve srovnání s tím, co se děje, nebo dělo dnes, či včera všude v Evropě působí snímek hodně nadčasově. Soužití, mnohdy odlišných kultur, to rozhodně není a asi určitě do budoucna ani nebude jednoduchá věc, což Mathieu dokázal vystihnout s několikaletým předstihem. Možná mu to někdo našeptal, nebo má doma chlapec věšteckou kouli, každopádně klobouk dolů. (22.01.2015)

Ano, tento film tu lidé moc neznají, ale myslím, že o nic nepřicházejí. Ano, život v pařížské arabskočernošské čtvrti je jistě těžký, ale zase nevím, proč bych se měl dívat na film popisující jeden den v životě několika tamních ztroskotanců, když se v něm zrovna nic extra zásadního nebo aspoň zajímavého neděje. "Kids" byli aspoň vtipní. Tady jsem se zasmál pouze u scény "Je doma Asterix?", která byla v anglických titulcích poněkud zneftipněna nahrazením Asterixe Snoopym. (17.02.2005)

. „Nezáleží jak padáš. Ale jak dopadneš!“ Parta tří kámošů, která se celý den zinká od ničeho k ničemu a spojuje je jenom nenávist. Nenávidí všechno kolem sebe, protože ..vlastně proč? Prostě proto!!! Černobíle natočeno jako dokument, který si letos (2005) Francie „užívala“ v mnohonásobně děsivější realitě než nabízí film. . „Je to o společnosti, která padá...Na cestě dolů si neustále říká aby se ujistila: "Zatím to šlo dobře..."zatím to šlo dobře..."zatím to šlo dobře..."Není důležité jak padáš. Ale jak dopadneš!“ (15.12.2005)

TO JE PŘÍBĚH SPOLEČNOSTI, KTERÁ PADÁ A PŘI TOM SI V JEDNOM KUSE OPAKUJE, ABY SE UJISTILA: ZATÍM JE TO DOBRÝ, ZATÍM JE TO DOBRÝ.... ZATÍM JE TO DOBRÝ...... /// Francie současnosti, multikulturní sídliště, arabáči, černoši (atd.), kteří se bouří z důvodů .....asi nespokojenosti(?), policie snažící se dělat svoji práci a trojice týpků. Ta je nejdůležitější. Nejsou to jen obyčejní ,,bastardi“ co se poflakujou a nudí a kteří nemají nárok na život ve svobodný společnosti. Na nich chtěl M.Kassovitz předvést myšlenkové pochody a postoj ke společnosti. Nikdo nemůže napsat, že se nejedná o originální a zajímavou filmařinu s perfektními hereckými výkony (nejen výtečnej V.Cassel v další variaci na magora). NENÁVIST PLODÍ ZASE JEN NENÁVIST. Je toho tady na mě asi zbytečně moc. Když smotáte dohromady Boha, trávu, pakáž, Magnum, rasismus, nenávist a sraní, kolem toho všeho navíc posloucháte onu ohromnou spoustu keců, - mě se to zdá zbytečně rozvleklý. Ztrácí to na síle. Ale možná je tu znát ten časový posun 15ti let (od natočení). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechci si oddělat barvy v televizi, proto ,,jedu“ jen černobílý filmy. 2.) Patřím k lidem, kteří rozlišujou, jestli zabijou zadarmo nebo za prachy. 3.) Přemejšlím o ,,arabským“ sídlišti (bydlet, ne vyhladit!). 4.) Nevím proč Grunwalski umrznul a proč se ve Francii volil Jean Marie Le Pen. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.06.2011)