Limit

Scenár nie je príliš čistý, má to predvídateľné zvraty, len matne načrtnuté postavy a občas snaha o realistický dej narazí na výpadky logiky, ale... uf. To bol náhul. Ako akčný film vlastne dokonalé - vražedné tempo, neustála gradácia, krv, ktorá bolí. Má to čistého času 1:15, ale bol som zmlátený ako po troch hodinách Statočného srdca. Samozrejme, celý čas človek tipuje, kto bude hrať koho v americkom remaku. (19.10.2011)

Renesance kriminálního žánru ve Francii je v posledních letech spojovaná především se jménem Oliviera Marchala, ale v mých očích ho předčí můj nejnovější objev Fred Cavayé. Viděl jsem už jeho Nevinnou a řekl jsem si, že tenhle režisér umí a stojí za pozornost. Se svým Limitem mě nejenže nezklamal, ale dokonce výrazně překvapil. Není to žádné umělecké veledílo, nýbrž perfektně šlapající žánrový kousek z oblasti akční krimi. Už víckrát jsem napsal, že akční filmy v mých očích obvykle sráží fakt, že si plně vystačí s vlastní akcí a s tím ostatním, tzn. s hereckými výkony a především se scénářem, si nelámou hlavu. Tady to neplatí, nemusíte se kladivem mlátit do hlavy, abyste akceptovali ty nesmyslné motivace, hloupé jednání a stupidní děj. Přiměřeně krátký adrenalinem nabitý film, kde je obyčejný chlápek a otec rodiny z ničeho nic vržený do světa zločinu a musí se zoufale snažit, aby neztratil nejen svou pověst, ale i svůj život a život svých nejbližších. Ne že bych tady nenašel menší logické zkraty, ale v rámci žánru jsou to naprosto opomenutelné detaily. Převážnou většinu mnohem slavnějších akčních titulů nechává Limit daleko za sebou v poli poražených. Dobře typově vybraní neznámí herci, scénář, který umí překvapit a hlavně nenechá vydechnout, dynamická režie, to všechno dělá z Limitu zážitek, jaký se v případě neznámého titulu podaří jen jednou za čas. Celkový dojem: 90 %. (30.10.2012)

Nevím proč, ale já si tyhle přehypované filmy příliš nejdu. Možná kdyby se dostal do hlavní role herec, který by mi do tohoto sedl, ale nejspíše by i toto nepomohlo. U tohoto filmu nebyla takřka žádná možnost seznámit se s postavou, soucítit s ní a fandit jí. Pro lidi co mají tento žánr rádi si přijdou na své, ale já mezi tuto skupinu nepatřím. ( 23.6.17/MAC ) (23.06.2017)

Parádní kriminálka která v první vteřině nasadí brutální tempo a drží ho až do konce. Bránil bych se srovnání s taktéž výborným Taken. À bout portant není efektní mlátička ve kterém nesmrtelný hrdina se suchým trikem vyrube gang zločinců. Naopak, Samuel se dostal do víru událostí tak nějak mimochodem, většinu času stráví tím že utíká před pronásledovali a rozhodně není pánem situace. Takovému chlapovi pochopitelně nejde nefandit. Tím spíš že ho každá akce stojí obrovskou spoustu psychických a fyzických sil a on přesto pokračuje dál, s křečovitým odhodláním dosáhnout svého cíle. Emoce, neustálý adrenalin a charismatické postavy, to je úspěšný recept na moderní thriller a režisér se ho drží do posledního písmene. Každá role je výborně obsazena a zahrána, až mě překvapilo kde se všichni ti skvělí herci vzali. Francouzi se hlasitě přihlásili do boje o trůn krále kriminálek a já doufám že jim nedojde dech. (08.02.2012)

Pacient-kriminálník se dusil, respirátor měl uřezaný. Samozřejmě žádná náhoda. Samuel, který v pařížské nemocnici pracuje jako podržtaška, tedy zdravotní bratr, mu tak při noční šichtě zachránil život. Ráno se s tím chce pochlubit manželce, která je v pokročilém stadiu těhotenství, ovšem od nezvané návštěvy se dočká jasného ultimáta: dostat zmiňovaného pacienta z nemocnice, jinak manželku a nenarozeného potomka nikdy neuvidí. Jak už to tak bývá, věci se zkomplikují. Na plátně se totiž začnou objevovat cikáni, Korsičané a především zkorumpovaní poldové. Karty jsou rozdané poměrně jasně, režisér Fred Cavayé patří do stále početnější řady francouzských tvůrců, kteří s úspěchem oživují ducha temné francouzské kriminálky let minulých. Nabídne velmi dobrou honičku v metru, pár solidních nápadů i slušné herecké výkony. PS: Američané natočili o pár let později (2019) remake, ale asi tušíte, jak to s ním dopadlo. (21.07.2020)