Casa de mi Padre

Napad natocit parodiu na latino dramaticke veldiela v spanielcine slusne fungoval na ploche traileru, ale mal som obavy, ze na celovecernu stopaz to bude malo. A bohuzial vysledok potvrdil moje obavy. Okrem spanielciny tam sice su este nejake narazky a vtipy, ale ich kadencia je neskutocne riedka a po väcsinu stopaze je tato komedia dost nudna. Skoda. Ferrella mam rad, ale v poslednej dobe sa mu nejak nedari. (08.08.2012)

Komediální parafráze výhradně mexických žánrů (soap opera, western, Rodriguezova série o Mariachim) dopadla na výbornou. Nesnižuje se totiž k lacinému zesměšňování, na své imitované vzory je naopak Casa de mi Padre patřičně hrdý. Narozdíl od Rodriguezových pokusů, které by se tolik chtěli podobat, ale spíše než řadovým kusem jsou spíše jen matnou připomínkou toho, čím žánr byl, Casa de mi Padre si v sobě skutečně nese esenci toho, čím vyjmenované žánry vynikali. Samozřejmě, že postup přesné kopie je metoda vrtkavá (viz. napůl úspěšný Black Dynamite), ale Casa de mi Padre kupodivu v tomhle směru funguje bez sebemenšího zaváhání. Will Ferrell vyjadřuje ve španělštině a s kamenným výrazem svou lásku k mexické půdě a svou oddanost, vzniká tu hned několik vztahových trojúhelníků, většina postav si na bedrech nese trnitou minulost a celé je to tak okouzlujícím způsobem patetické, přepjaté a s tak cheesy dialogy („Some things are beyond saving“), že se nelze přiblble neusmívat. Ke všemu, veškerá více či méně parodická narušení smrtelně vážné rodinné tragédie jsou zcela v souladu s vyzněním snímku, ať jde o momentální rozpoložení postav (skvělá hudební intermezza), prostředí (přiznaný ateliér v exteriérových scénách) či mytické tvory (tvář bestie, jež je odrazem hrdinovy bouřlivé duše, osvětlena plápolajícím ohněm). Více fórů už neprozradím, budete-li naladěni na stejnou vlnu, přijdete si na ně rádi sami. (25.07.2012)

Krásně upřímná pocta mexické kinematografii, která velmi často předvádí skutečně precizní filmařinu a zároveń glosuje na několika úrovních. Škoda jen, že bonmoty na adresu technických nedostatků jsou možná až příliš doslovné a tedy ne tak elegantní, jako třeba v Black Dynamite... Gael Gariía Bernal je tu Oscarový.. (26.08.2012)

Hodina a půl je hrozně moc. Je to fór, natočit zhýčkaným Američanům film ve španělštině, ale mnohem víc bych se bavil, kdyby do mě Ferrell naládoval všechny ty fóry během dvaceti minut a zdržel se ´příběhu´, který hrozně nudí. Ale krvavá svatba je jedinečně nasnímána, a potenciál to mělo obrovský. 50% (22.12.2012)

Práh trapnosti mám od ostatních lidí posunutý asi tak, jako Rocky práh bolesti. Ale tohle je prostě moc. Ferrell natočil film, kde mu očividně úplně nejvtipnější přišlo to, že je to celé španělsky. Vlastně to působí jako parodie na výukové video španělštiny, i když záměrem byla očividně parodická pocta mexické popkultuře... a musím říct, co se týče té výuky, ač španělsky neumím, po dvaceti minutách filmu bych to zvládl i bez titulek:). Jinak se jedná o sled scének dotažených maximálně za hranici trapnosti, kde vždy, kdy by měl nastat střih, následuje ještě půlminutový záběr. Hodnotím tak nízko, jelikož jsem byl u promítání očividně málo zhulený. Pokud si schováte tuto "perlu" na půlnoční projekci na nějaké párty, či na Silvestra, budete hodnotit možná ve zcela opačném hvězdičkovém spektru:). (05.12.2012)