Líbáš jako ďábel

Helena se tady projevila jako taková lehce naivní blbka. Nechat kufry ve vlaku? O veškerou legraci se v tomhle filmu stará Eva Holubová. Scény s ní byly sice bláznivé, ale alespoň jsem se při nich bavila. Ještě byl celkem vtipný výstup Langmajera s Nelou Boudovou, když měli spolu menší dostaveníčko. Bartoška se vždycky někde objevil a něco trefného řekl. Škoda, tenhle příběh zůstal někde napůl cesty. V tom Maroku to na můj vkus mohlo být ještě mnohem bláznivější. Zoru Ullu Keslerovou jsem zřejmě přehlédla jako krajinu, protože jsem si jejího jména všimla teprve v závěrečných titulkách. (29.10.2012)

CITÁT - A jsi si jistá, že už se tvůj x-manžel odstěhoval? Já jen, že ve skříni má bermudy a v koupelně štětku.......... Hněv, soucit, žal, odpuštění. Ten film není pokakanej, jen šlápl do hovna. Ovšem scény Evi Holubové jsou Ďábelské. CITÁT - Jóóóó čajíček, marjánka............. Není to vyloženě špatné, dokonce lepší než Líbáš jako Bůh. Jsem se i zasmál. (06.04.2013)

Lol tak se paní Poledňáková trochu dost nepředvedla. Jako ze začátku to vypadá, že by to mohla být taková lehce oddechová situační vztahová komedie, která by se při té správné náladě dala shlédnout a člověka pobaví. Ale pak to začíná být fakt děs. Vtipný to není skoro vůbec, čím dál více přitažený za vlasy a totální nuda. Tady bych oddech fakt moc nehledal... (01.04.2013)

O píď lepší než předchozí líbání s bohem...Záchranou byla perfektní a důvtipná Eva Holubová spolu s charismatem překypující Jiří Langmajer a zbytek zase jenom nevyhnutelná břečka - bohužel. Věřte mi nebo ne, ale existují i horší české filmy a přestože paní Poledňáková nepatří mezi mé oblíbené musím prostě dát 3/5. Jediné co bych tomu vytkla je příliš dlouhá stopáž, která nemá opět půl filmu absolutně co nabídnout a další akční půlka to příliš nevyvažuje. Tak tedy přespříliš akce ve stylu komediální bondovky a trochu té Daniele Steel a Rosamunde Pilcher jak bývá v ČR zvykem. Dívala jsem se na jakési krátké video o natáčení tohoto filmu a ten pouhý sestřih s vtípky a nepovedenými scénami a zpovědmi herců byl zajímavější než film jako celek - to zrovna nevěstí nic dobrého. (04.02.2013)

Líbáš jako Bůh mě v rámci mezí příjemně překvapilo, Líbáš jako ďábel jsem už po dvaceti minutách chtěla vypnout a navždy zapomenout, že takový film existuje. Znáte takovou tu základní scénáristickou poučku, podle které by každá scéna měla nějak posunout příběh dále, měla by být důležitá v retrospektivním pohledu nebo by měla divákovi ukázat dosud neznázorněnou vlastnost některého z hrdinů? No tak zatímco západní filmaři "nedůležité" scény z filmů vystříhávají, Marie Poledňáková poskládala za sebe do téměř dvouhodinového celku. Kdyby to bylo vtipné, i bych jí tu příběhovou beznaděj, ve které neustále někomu ujíždí dopravní prostředek, odpustila. Jenže já se (velmi decentně) zasmála jen jednou; u scény s arabskou seznamkou. Zbytek jsem bez jakékoliv snahy o přehánění doslova protrpěla. (14.12.2012)