The Theatre Bizarre
Obsahy(1)
Všetko sa začína v okamihu, kedy mladá žena menom Enola Penny (Virginia Newcomb) vkročí do interiérov hrôzostrašne vyzerajúceho opusteného divadla, ktorého budova ju dlhší čas fascinovala. Na pódium vzápätí vystúpi na pohľad nevinná bábka Peg Poett (Udo Kier). S ním prichádza aj zbierka šiestich príbehov s tematikou smrti, násilia, mágie, snov a závislostí, doplnená nie práve najmenším množstvom krvi. V prvom sa pár cestujúci po odľahlých končinách Pyrenejí stretáva s krásnou čarodejnicou. V druhom čelí paranoidný milenec hnevu svojej partnerky, ktorý prekonáva všetky medze. Sny neverného manžela sa pohybujú na hrane medzi nadprirodzenom a realitou v treťom príbehu. V ďalšom sú hrôzy skutočného sveta vnímané mysľou dieťaťa. Predposledný príbeh je o žene závislej na spomienkach iných ľudí. Nakoniec prichádza na scénu pár, ktorého prekliatím je posadnutosť sladkosťami. Jednotlivé príbehy oživujú podivné divadlo a spôsobia, že sa Enole začne diať čosi nevysvetliteľné a desivé... (ash99)
(více)Recenze (20)
První povídka o čarodějnici zaujme atmosférou, ale ničím jiným. Je to prostá pohádka o ježibabě z lesa. 40% Druhý příběh je víc než zdařilá konverzačka o paranoidním žárlivém manželovi, který se nechce vzdát své milované a ta mu na to konto připraví psychické peklo. 90% Ve třetí story se sukničkář pohybuje na hraně reality a snu. V hlavní roli manželka, penis a týrání. Nic moc. 30% Čtvrtá povídka zaujme svou poetičností. Matka s dcerou se setkávají se během jízdy autem setkávají s několika podobami smrti. 70% Pětka má asi nejlepší nápad. Vypráví o feťačce vzpomínek, která si vybírá opuštěné narkomany a bezdomovce, jimž pomocí injekční stříkačky krade vzpomínky. Depresivní a špinavé. 80% Poslední část o lidech závislých na sladkostech mě absolutně nesedla. Vůbec nevím, co si mám myslet. Snad jen závěr, kladoucí důraz na gore, vzbudil částečně mojí pozornost. 10% Celkově 50%. ()
Nemám příliš v lásce povídkové filmy. Zvlášť takový pelmely, v nichž je každej pes jiná ves, každá povídka úplně jiná ... to se pak člověku nějaká docela líbí, jiná ho sere, celkovej dojem je rozpačitej a blbě se to hodnotí :-D. The Theatre Bizzare je přesně takovej případ, na hodnotící stupnici se mi jednotlivé povídky pohybují v rozmezí 3/10 až 7/10 (mimochodem většina těch povídek je mnohem méně bizarní, než byste podle názvu filmu čekali), výsledná známka 5/10 tak vůbec o ničem nevypovídá. Celkově je to poměrně sympatickej hororovej pokus, ale zcela mě nepřesvědčil. Zkoušejte na vlastní nebezpečí. /// The Mother Of Toads: 6/10 - Hezky vizuálně zpracované, atmosférické, s "příšerou". /// I Love You: 7/10 - Pro mne nejlepší část, přestože je to jenom konverzačka v jednom bytě. /// Wet Dreams: 5/10 - Saviniho hororové Inception má svý momenty, ale celkově mi to přišlo takové příliš laciné. /// The Accident: 6/10 - Posmutnělá konverzačka o smrti, s hororem to nemá společnýho nic, ale pěkné. /// Vision Stains: 3/10 - Depresivní, ošklivý, pro mne absolutně nepřitažlivý. /// Sweets: 4/10 - Asi nejbizarnější a nejúchylnější povídka, ale mne to nějak neokouzlilo, spíš naopak. ()
Pre mňa megalomanské sklamanie, opäť som sa nechal nachytať parádnym trailerom. 4 poviedky mizéria, jedna priemerná, jedna výborná. Takže postupne: The Mother Of Toads: 4/10 - Pekná atmosféra a hudba, ale to je asi tak všetko. Od démonického hororu jednoducho čakám viac, problémom je nulové gore a pomalé tempo. Neustále som čakal, kedy sa niečo začne diať, no zbytočne. I Love You: 3/10 - Žiaľ, sledovať nudný dialóg jedného priblblého páriku mi teda vôbec nepríde zaujímavé, k tomu ešte úplne predvídateľný záver. Neviem, čím to vlastne chcelo zaujať. Wet Dreams: 4/10 - Dej za nula, no konečne aspoň štipka gore. Vtipných pár sekúnd na úvod ma však pobavilo viac ako celá poviedka. Záver ušiel, konečne aspoň nejaké malé mučeníčko, mohlo sa to však rozparádiť viac, takže pekne nevyužitý potenciál. The Accident: 2/10 - Nudný blábol, ktorý nemá s hororom nič spoločné. Melancholická hudba ma uspávala a ani pekná kamera to nezachraňuje, lebo takmer som pri tom zaspal. Pre mňa najhoršia poviedka filmu. Vision Stains: 8/10 - No konečne! Po pohrome prichádza zázrak. Psychologická pecka plná morbídnych obrazov a parádneho gore. V tomto je Karim Hussain génius a cítil som to už od úplného začiatku. Depresívna brutalitka, to beriem, takže aspoň som sa na chvíľu prebudil. Sweets: 5/10 - Na záverečnú poviedku som kvôli traileru čakal asi najviac, ale nenaplnila moje očakávania. Na priemerné hodnotenie to vyťahuje len zvrátený, masakrálny záver s kvalitným gore. Ináč trapas, ktorý takmer skĺzol do paródie, čo mi nevyhovuje. Takže tak. Mám rád poviedkové horory, pretože keď je jedna blbá, alebo dve blbé... tak to môžu vylepšiť ďalšie. V tomto prípade je blbá väčšina. Chvíľu som síce rozmýšľal nad slabým priemerom, ale proste nie. Na tento horor som sa totiž pekne dlho tešil. Lepšie je už radšej nič nečakať. ()
Pozornost si zasluhující antologie o šesti povídkách, jimiž vás bude provázet Udo Kier se svou sbírkou podivných loutek v životní velikosti. Jak už to u většiny případů bývá, jednotlivé příběhy jsou značně nevyrovnané, ale žádný vysloveně špatný jsem tu nenašel. Některé útočí špínou a depresí, jiné si hrají s detaily a vnitřními pocity, ale jen jedna (hned ta první) pracuje s výbornou atmosférou a silně Lovecraftovými prvky. Toť můj favorit, co nastavil laťku zatraceně vysoko, ale zůstal bohužel nepřekonán. Dá se však říci, že každý hororový divák si tu najde svoje. Kdo by ale čekal těžký kalibr zvrhlostí a úchylností, jakým byl například loňský Little Deaths, bude nejspíš zklamán. ()
Dostal jsem chuť na nějakou hororovou antalogii. Do oka mi padlo právě The Theatre Bizarre. Udo Kier jako uvaděč představuje šest povídek točících se více méně kolem smrti. Jak mám u antalogií ve zvyku. Hodnotím každou povídku zvlášť. 1. THE MOTHER OF TOADS - Povídka s odkazy na H.P. Lovecrafta nebyla ze začátku vůbec zlá. Zklamáním byl až konec. Slabší 3 hvězdy. 2. I LOVE YOU - Láska je kurva. No co vám budu povídat. Romantika jako kráva, která si u mě vysloužila 4 hvězdy. 3. WET DREAMS - Režie Tom Savini. Sám si tu zahrál i " skromnou " roličku. Je to můj oblíbenec proto je pro mě tahle povídka trochu zklamáním. Čekal jsem od něho lepší gore. Je vidět, že už nemá formu jako dřív. I tak slabší 3 hvězdy. 4. THE ACCIDENT - V téhle nejkratší povídce se snaží matka zodpovědět otázky ohledně smrti na které se jí dcera ptá. Pravdou je že tohle s hororem má pramálo společnýho. Ale že by mi vadila se říct nedá. Slabší 3 hvězdy. 5. VISION STAINS - Kraťas plnej očního kontaktu ( jehlou ). Scénář, režie, kamera Karim Hussain. To hovoří za vše. Slabších 5 hvězd. Nejlepší povídka celé antalogie. 6. SWEET - Už jsem si říkal, že by to mohla být jedna z mála antalogií která by neměla vyloženě slabou ani jednu povídku. Poslední povídka ale moji předchozí domněnku vyvrátila. SWEET je za mě nejslabší povídkou, kterou zachránil před odpadem až konec. 1 hvězda. Když to shrnu jako celek tak jsem spokojenej. 3 hvězdy. ()
Ve výsledku vlastně jen průměrná antalogie. Sice ani jedna z částí není vyloženě špatná, ale na druhou stranu tu byly mírně nadprůměrné jen poslední dvě - v předposlední, "Vission Stains", se vytáhne Karim Hussain se svou působivou a nepříjemnou povídkou, která je za mě to nejlepší, co Theatre Bizarre nabízí a dále poslední, zajímavou jednohubkou pro gurmány jsou "Sweets", která ale kromě relativně pěkné vizuální stránky nenabízí žádnou hlubší myšlenku. Jo a - možná příjde i Lovecraft a Udo Kier ;) ()
Rovnaký pocit ako pri poviedkovom Little Deaths- a (dokonca) väčší potenciál sa dá hľadať práve tu. V prvom rade je to moc prvoplánové a o žiadnom väčšom slohu dosavadných sekvencii sa tu pisať nedá. Veľký problém je hlavne nevyrovnanosť poviedok, takže nadšenosť väčšinou predbiehava sklamanie a to hlavne u tvorcoch, kde divák čaká najmenej. Hlavne musím priznať menšie sklamanie u Hussaina. Jeho diel je špinavý a svojim sposobom zvratený, ale je to klišé a diváka to prestane zaujimať už v polovici. Takisto problém som mal aj s dielom "The Accident", ktoré je mimochodom fakt dobrá sekvencia, ale jednoducho to tu nepasuje ani omylom. Prekvapil Savini (i keď mnoho ľudí jeho diel zavrhne). Prekvapil aj maximálne neznámy Buddy Giovinazzo a jeho diel "I love you" (ktorý je skor taká konverzačka) je najlepším a najkomplexnejším dielom. Takže skor suchý primer, než dobrý podpiemer. Na jedno pozretie viac než dobre. ()
Povídky víceméně na hranici průměru. Ovšem pětihvězdičkovou záležitostí (pro mě) jsou Vision Stains od Hussaina. S trochou snahy a hravosti by to mohl být dokonce slušný celovečerák! Loutkový uvaděč Udo taky ušel. ()
The Mother Of Toads - pro mne asi nejslabší povídka, nebavila, nudila. I Love You - taková normálka, o bizarnosti tady nemůže být sice moc řeč, ale líbilo se mi. Minimálně za ten závěr stojí dokoukat. Wet Dreams - při zobrazení "Directed By Tom Savini" jsem se začal hodně těšit, no nakonec se z toho vyklubala zase jenom taková blbůstka, naštěstí gore nechybělo, ale gore bohužel není všechno. Tady jsem čekal teda rozhodně víc. The Accident - meh, tahle povídka je hodně mimo obor ostatních, nicméně je docela silná a působivá a vedla mne trochu k depresivnímu zamyšlení nad smrtí, takže myslím účel splnila, dobré. Vision Stains - pro mne jednoznačně nejpůsobivější a nejzajímavější povídka. Hnusná, odporná, velice nepříjemná (jehla - oko, co může být hnusnějšího? Snad jen kladivo - zuby :) ), ale zatraceně působivá a bavila mne nejvíc. Sweets - tady mi strašně vadil ten uřvánek, ten byl na facku, ale jinak docela zvrhlá, bizarní a docela nechutná povídka, ale celkovej dojem tak nějak prázdnej. ()
Musím říct, že od The Theatre Bizarre jsem čekal přeci jen o něco víc Bizarre a daleko míň nic neříkajícího a nudícího The. Teď už si ani nedokážu vybavit o čem vlastně 2 třetiny filmu byly, což asi přeci jenom není úplně dobré. Ovšem když už jsem si říkal, že mě z nudy nejspíš nic nevytrhne, tak přišly dvě závěrečné, chutné lahůdky, které naplno udržely mojí pozornost až do dobrého závěru v divadle, kterému ale mohl být dán větší prostor. Tedy ony ty 2 třetiny nebyly zas tak nudné, vlastně každá z povídek má aspoň jeden zajímavý aspekt, ale čekal jsem něco úplně jiného (lepšího), takže nejsem moc spokojený. ()
Dávam vyššie hodnotenie, ktoré je možno trošku neobjektívne, ale milujem hororové poviedkové filmy a keďže je ich ako šafránu, tak si musíme vážiť všetko, čo príde. Určite existujú lepšie poviedkové filmy, ale rovnako aj horšie. Tieto by som zaradil k priemeru so slabšími aj silnejšími chvíľkami. Fanúšik hororu si v nich určite nájde to svoje. Podľa traileru sa čakala megadávka bizarností, avšak je ich tam pomenej, o to je väčšia ich údernosť. A gore je tiež na vysokej úrovni. Savini sa proste nezaprie. ()
The Mother of Toads - 5/10, I Love You - 6/10, Wet Dreams - 5/10, The Accident - 8/10, Vission Stains - 2/10, Sweets - 1/10 ()
Bizarní divadlo jsem navštívil díky příslibu povídek, režie Toma Saviniho a účasti Udo Kiera. Hned na začátku jsem si pochvaloval Lovecraftovský (Nekronomikonský) námět. Ovšem velice brzy jsem dospěl zklamání. ()
Šest hororových povídek, pěkně zvrácených.(50%) ()
Tady je zas spoustu chytrých profesionálů, hádám. Theatre Bizzare pro mě byl jeden z nejvýraznějších uměleckých zážitků poslední doby. Srát na pár klišovitých momentů a slabin, jako celek to funguje báječně, až jsem se divil. Pro mě to šlo od nejslabší po nejsilnější, ta poslední večerě páně mi přivodila výron semene a krve (ano, to se mi stává, navíc se při tom obvykle i poseru) Vyzdvihuji především technickou stránku, kamera Karima Hussaina dělá i z jinak nevýrazných scén skutečné skvosty. 90%. ()
Horova antologia na draka. Jedna story nechutnejsia, nudnejsia a trapnejsia nez druha. Strcte si to niekam. ()
Slabším povahám doporučuji vynechat poslední příběh, ze kterého jsem se skutečně málem zeblil. ()
Hned na úvod říkám, že jsem velice, ale velice překvapen. Toto mi sedlo jako máloco v poslední době. Tedy až na první povídku, která se tam vůbec nehodila a to jak kvalitou, tak scénářem. První povídka jasný odpad. Druhá povídka úplně jiná liga, a proto ****. Třetí povídka: konec byl sice předvídatelný, ale atmosféra dělá svoje ***. Čtvrtá povídka sice nemá nic společného s hororem, ale povídání o smrti si mě získalo ***. Pátá povídka - Vision Stains - naprostá paráda, to jsem si užil od začátku dokonce, skvělé zpracování a skvělý konec *****. Skoro by se až slušelo říct, to nejlepší nakonec. To by ale nesmělo být šesté a poslední povídky s názvem Sweets. To je vrchol zvrácenosti, ale nutno říci, že úžasný. Poslední večeře mě přinutila dát *****. Tu omáčku kolem toho všeho nemá cenu hodnotit. Takových povídek víc, prosím! ()
Vyplňovacie scény boli absolútne geniálne. Mother of Toads- príjemný nenáročný hororík s peknou žabou kráľovnou a okultnými prvkami. I love you bola veľmi kvalitne zahraná snímka o chorobe z lásky k nesprávnej osobe. Bol som veľmi milo prekvapený. Wet dreams na druhej strane stavia na bizarnosti a nejasnosti v dianí. Na môj vkus išli tvorcovia príliš cez čiaru. The Accident je krátke veľdielo, ktoré sa pomalým tempom pozerá na slovko horor z iného pohľadu. Vision stains je absolútna hrozná, feministická a pseudointelektuálna zlátanina hrajúca sa na hlbší odkaz s trápne vtipným záverom. Posledný kúsok s názvom Sweets ukončuje poviedkové rozprávanie na vysokej úrovni. Každý ma svoju sladkú závislosť... koho zabije ako prvého? Až na pár slabších kúskov je to veľmi pekná zbierka.. ()
Odpad! Ale aby nedošlo k omylu, ten odpad lemuji staniolem, celofánem a kamínky od Swarovski! Již jsem nedoufal, že se v 21. století sejde partička neumětelů a každý natočí tak dokonalou guilty pleasure, že si ji musím uložit na externí disk pro případ, že by se dlouho něco podobného neurodilo :) ()