Odpojit

Špičkové drama, které vypráví tři na sobě nezávislé příběhy, jež jsou divákovi předkládány fragmentově a které staví na moderním tématu rizik internetu a ochrany osobních údajů. Henry Alex Rubin a Andrew Stern zvládli svůj režijní resp. scénáristický debut na jedničku s hvězdičkou. Co musím ocenit hned po příběhu, jsou casting a herecké výkony, zdálo by se, herců druhé ligy, kteří ale předvádí parádu v podobě naprosté reality, díky jíž film neztrácí atmosféru až do samého vyústění, které se už od začátku musí každému jevit jako ne happy endingové. Já musím dát plnej, protože něco takto dotaženého jsem opravdu nečekal. Smutný film o lidské hlouposti, vypočítavosti, zlých lidech a jejich naivních obětech. Doporučuju všema deseti. (04.03.2014)

Banální obžaloba internetu a vůbec dosti čitelný zástupce trendu midcultů, který se povrchními a estetizujícími prostředky snaží zapůsobit na divákovy emoce. V případě dobrého scénáře by to ani nevadilo, ale problémem Disconnect je, že neříká nic nového nebo dlouhodobě neznámého - minimálně dva ze čtyř příběhů jsou naprosto neobjevné a předvídatelné a pro toho, kdo někdy přišel do styku s počítačem (ehm) i dost vykalkulované a naprosto vypouštějící tunu pozitiv, které internet nabízí. V tom případě mě pro film nenapadá jediné cílové publikum - možná důchodci, kteří se opět usvědčí v tom, že by "všechny ty internety a počítače měli zakázat". (08.10.2013)

Lehkomyslné chování na síti může mít drtivý dopad v reálném životě. Postavy mozaikově poskládaného filmu žijí víc virtuálně než ve skutečnosti. Jejich bezbrannost, když se online život přenese do 4D, je tak ještě umocněnější. Vložit emoce do počítače mrzačí duši, ať už jsou důvody jakékoliv. A tady jsou většinou stejné jako obvykle - osamělost, neschopnost komunikace, strach z bolesti, kterou způsobují vztahy. ____ Místo svěření se skutečným lidem, si zdejší oběti vylévají srdce na různých serverech a sociálních sítích. Když je online navázané vztahy doženou v realitě, teprve tehdy zjišťují jejich blízcí, že se dost nestarali, nezajímali se, nepopovídali si, neměli pochopení. Tresty za vložení naděje do anonymní konverzace jsou vysoké, pocit viny, který následně zaplaví příbuzné a známé, je snad jedinou nadějí na zlepšení lidské komunikace, kterou tenhle film nabízí. ___ Zajímavá kamera. /9. 2. 15./ (09.02.2015)

Původně jsem měl vymyšlenej komentář o tisíci a jednom slovu, ale celej jsem ho zapomněl, tedy vyštěknu alespoň tento dojem: Za posledních pět let nejdůležitější americkej film, kterej říká, jak jsou dnešní generace v prdeli, jak se lidi nechají pohodlně zmanipulovat, jak jednoduchý je skočit jim na špek, jak snadno je online člověk napadnutelnej a že celej život se ubírá podle toho, zda jste odpojeni od toho života virtuálního nebo reálnýho. To všechno skvěle napsaný, zahraný (proč kurva do teď Bateman hrál v takovejch prkotinách?), zrežírovaný a emocionálně tak plný, že ani nemusí hrát geniální hudba Maxe Richtera, abyste jste si uvědomili jak vážnej film to je! Když bych k tomu pak měl připočítat fenomenální finále a Sigur Rós, je to poctivá šestihvězda... jenom škoda, že tu neni. (11.09.2013)

Ve zkratce: DISCONNECT je celovečerní fikční debut dokumentaristy, který bohužel značně vykonstruované vyprávění a manýristický styl lacině dolující emoce uzpůsobil společenskému přesahu, který ale začíná a končí u banalit a explicitně sdělených tezí. Obšírněji o tomto midcultu: zde. (14.09.2013)