Režie:
Zdeněk KubečekScénář:
Vladislav ČejchanHudba:
Štěpán KoníčekHrají:
Petr Kostka, Jaroslav Marvan, Jiřina Štěpničková, Růžena Merunková, Václav Postránecký, Táňa Fischerová, František Němec, František Vicena, Eduard Žemla, Bedřich Prokoš, Jiří Lábus (více)Obsahy(1)
Kapitán Exner vyšetřuje smrt nepohodlného svědka. Detektivka s oblíbeným českým kriminalistou. Dramatizace románu Václava Erbena s hlavním hrdinou, vyšetřovatelem, kapitánem Exnerem, tentokrát v podání Petra Kostky. V centru kriminálního příběhu je velmi početná rodina Krempových, žijících v rodinné vile spolu s dalšími příbuznými a podnájemníkem. Rodiče měli čtyři dospělé děti, dva syny a dvě dcery, z nichž jedna nedávno zemřela. Vyšetřování se soustřeďuje na současné úmrtí syna Jana. Mladík byl považován za rodinného „blázna", kterého neměl nikdo kromě matky v oblibě, protože každému prováděl různé škodolibé kousky. Jenže jeho smrt, jak vyšetří kapitán Exner, nebyla nešťastná náhoda, ale vražda. Kdo mohl mít na jeho smrti zájem? Byl vrahem někdo z nejbližší rodiny? Kapitán Exner hledá motiv... (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Po zfilmovaném Pokladu byzantského kupce je tato adaptace smutně nudná podívaná. Možná byla ambice udělat psychologické drama. Petr Kostka nemá šanci. Je na místě pochválit zpracování stejné předlohy v seriálu z roku 2017. ()
Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischeorvé nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, . Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (velmi špatné, sehnal jsem). Pokud jde o Bláznovu smrt, jak píši v přehledu - režijně děsně utahané, exnerovská elegance a zájem o ženy jsou pochopitelně normalizačně rázně uťaty, šedivost a vleklost je hrozná. ()
Trojice rozverných kriminalistů chvilku bloudí v kruzích, potom se honí kolem lampy a pak už musí do postele. Snad první film, ve kterým mě sere Kostka svym zvláštnim provedením slizskýho férovýho policisty. Obě hvězdy za Lábuse ()
Nejslabsi "Exner" ktery snad je. Kostka neni vubec typ pro "Exnera". Dialogy nucene a sroubovane... skoda. ()
Ale jo, celkem ucházející. Nízkonákladové interierové provedení s výborným obsazením. Dřevní doby televizní tvorby, černobílá začátkem ještě převažovala, na barvu nebyla technika ani peníze... ()
Po letech je velmi zábavné vidět známé herce, jak je neznáme: Jiří Lábus a Táňa Fischerová zamlada, Václav Postránecký zamaskovaný vousy k nepoznání. / Má-li film odpovídat realitě 60.-70. let v ČSSR, zaráží mě postup socialistických kriminalistů. Při zajištění místa činu se spolehnou na pokyn majitelům domu "ať tam nadále nikdo nevstupuje" - a samozřejmě je přes noc místo činu uklizeno; policajti se drze ubytují přímo v domácnosti pozůstalých. / Poučná je historická reálie, se kterou už "dnešní mládež" (naštěstí) nemá zkušenosti. Pokud socialistické úřady usoudily, že váš dům je vzhledem k velikosti vaší rodiny nadměrečný, mohly vám tam nastěhovat nájemníka, aniž by se majitelů ptaly. Rodina Krempova to vyřešila tím, že si do domu nastěhovala synovce. ()
Vypadalo to jako divadelní hra, včetně kulis. Asi nejslabší Exner. ()
Výborné herecké obsazení a vzhledem k době vzniku také perfektně zachycená atmosféra doby, kdy této zemi vládli tvrdou rukou komunisté. Přesto si v inscenace neodpustí drobné poznámky, například vrchní v restauraci, který napomíná Exnera při tanci "Prosím, ne tak výstředně, míváme někdy problémy". Taky se tam objevuje jedna věc, které se říkalo "socialistický zázrak", jsou to Sparty ve tvrdé krabičce a proč socialistický zázrak? Protože nikde nejsou k dostání a každý je kouří. Pro LiVenturu bych jen dodal, že to rozhodně není nejslabší z "exnerovek", jak píše, ale asi neviděl Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí. ()