Režie:
Antoni KrauzeKamera:
Jacek PetryckiHudba:
Michał LorencHrají:
Marta Honzatko, Michał Kowalski, Piotr Andruszkiewicz, Wiktoria Kraszewska, Zofia Smagacka, Marta Kalmus-Jankowska, Cezary Rybiński, Wojciech Pszoniak (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Jaká je cena za svobodu a důstojnost? Demonstrace proti komunistické zvůli a jejich krvavé potlačení v prosinci 1970 v Gdyni... Na film o událostech prosince roku 1970 v Trojměstí se čekalo v Polsku celých čtyřicet let. Vlna demonstrací a stávek se přelila nejen tzv. Trojměstím, které tvoří města Gdyně, Gdaňsk a Sopoty, ale i v přilehlých městech jako Elbląg a Štětín. Tehdy 12. prosince 1970 vláda rozhodla o skokovém zvýšení cen potravin a dalšího spotřebního zboží. Vzhledem k nepokojům, zhoršující se společenské náladě se vláda „připravila“ na odezvu dělníků na zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. Vždyť jen v komplexu Gdaňských loděnic bylo zaměstnáno téměř 18 000 lidí. Následné nepokoje, demonstrace a stávky byly krvavě potlačeny polskou armádou, jednotkami ZOMO (Motorizované zálohy Ministerstva obrany) policií a složkami tajné policie. Tzv. Gdaňský prosinec 1970 začal 14. prosince, kdy dělníci Gdaňských loděnic nenastoupili do práce. K nim se postupně přidávali další závody a podniky. Tato vlna odporu byla krvavě potlačena střelbou do lidí, mlácením, mučením a samozřejmě zatýkáním mnoha stovek lidí. Příběh sledujeme očima zaměstnance loděnice Bruna Drywa a jeho rodiny... Film Antoni Krauze je emotivním dramatickým svědectvím o u nás všeobecně málo známých událostech, které předcházely založení polského odborového hnutí Solidarita v čele s jejím předákem Lechem Wałęsou. Díky tomuto filmu máme možnost objevit či připomenout tyto krvavé události, neboť odpor proti komunismu a jeho oběti jsou i naší historií. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Film, který může sloužit jako pomůcka k porozumění k tomu, co se dělo v Polsku na konci roku 1970. Ale ačkoli jde o vykreslení tragédie na příběhu skutečné oběti, Brunona Drywa (1936-1970), film pracuje primárně s emocemi. Nás může těšit reference věnovaná Československu, ale všechno ostatní si musíme dostudovat sami po vlastní ose. A v tom mohl být film mnohem nápomocnější. ()
"Neplačte matky, nebylo to nutné ,nad loděnicí vlaje černá kokarda za chléb a svobodu a nové Polsko, Janek Wisniewski padl….“ Hodně drsné (a přitom velmi autenticky natočené) drama o demonstracím proti komunistické vládě a jejich krvavému potlačení v prosinci 1970 v Gdyni. Z některých záběrů mi vůbec nebylo dobře po těle a svírala se mi "kudla v kapse". A to nejen z toho policejního a armádního násilí, ale třeba i z toho, jaký způsobem (v nočních hodinách) probíhal pohřeb dotyčného otce od tří malých dětí. Tyhle záběry přitom silně kontrastují se záběry ze schůze režimních špiček, kde se soudruzi snaží sami sobě namluvit, že tuhle krizi nezpůsobil jimi naordinovaný velký nárůst cen potravin, ale že jde o kontrarevoluci. A že tedy ,,S KONTRAREVOLUCÍ SE NEVYJEDNÁVÁ. DO KONTRAREVOLUCE SE STŘÍLÍ....“ ()
Nezbývá nám nic jiného, než tleskat a tiše závidět, jak polští tvůrci bravurně zpracovali nechvalně proslulé události prosince roku 1970, kdy komunistický režim krvavě potlačil dělnické protesty na baltském pobřeží. Bez jakýchkoliv příkras a laciného sentimentu na pozadí dějin nastínili pohnutý příběh rodiny zaměstnance loděnice Brunona Drywy. Povedlo se jim tak velice autenticky přiblížit tehdejší dobu současným divákům. Kéž by se někdy i naši filmaři obdobně dokázali popasovat s okupací Československa v srpnu 1968. (85%) ()
Silny namet, ktery je vyborne zpracovany. Dobove zabery jsou velice dobre zakomponovane do deje a vytvari tak autentickou atmosferu. Dialogy straniku jsou bezchybne. Film, ktery ma atmosferu a ma co rict! Solidni vyprava. Kdyz opomenu postsovetskou kinematografii, tak mam pocit, ze Polaci natocili vice kvalitnich filmu nez zbytek postkomunistickych statu, vcetne nas. ()
Film precizně odhaluje praktiky mocenského mechanismu. Nelze si dnes jistě dělat iluze, že by se všehoschopní komunisti chovali jinak. Je to film, z něhož jsem neměl pocit dobře stráveného večera, ale naturalističnost faktičnosti scén byla zcela na místě. Nakonec film mobilizuje paměť na odvátý čas, který nelze jen tak škrtnout. V tomto smyslu dalo by se říci, že Černý čtvrtek přesahuje hodně rámec zábavy, ale má hlubší poselství. To byl zřejmě záměr tvůrců filmu. Nikoliv náhodou se tu objevila i zmínka o období okupace Československa sovětskými vojsky v roce 1968. Dobře udělaný ()
Galerie (13)
Photo © Nordfilm
Zajímavosti (1)
- Během povstání a následných represí bylo zabito nejméně 39 osob. Nelidský zásah státní moci v období před Vánocemi hluboce otřásl s písničkářem Karlem Krylem, který složil písničku „Varhany v Oliwie“, kterou věnoval těmto událostem. (sator)
Reklama