Pixely

Na film jsem se docela těšil,protože spojení pixelových postaviček z her 80.let a Adam Sandlera coby hlavního hrdinu mě určitě lákala.Nakonec jsem dostal docela slušnou zábavu a pár skvělých hlášek.Jinak ale nic moc.Musím tedy říct,že vytvořit digitálně tento film muselo dát hodně práce(výsledek za to určitě stojí).Objevili se zde i potrhlý prezident v podání Kevina Jamese,dále například Michelle Monaghan a Peter Dinklage.Kdyby konec domysleli trochu lépe,rozmýšlel bych se nad lepším hodnocením.Takto si film odnáší pouze lehce nadprůměrné hodnocení 60% (16.10.2015)

Pozor, útočí na vás pixely z vesmíru... Pixely jsou typická Sandlerovina od začátku ("Paní, co děláte v tom šatníku?" odpověď: "Brečím a piju víno z bumbátka") až do konce, což se při jeho obsazení v komedii dá očekávat. Kdo mě ale naprosto vytáčel, byl ten skrček a jeho přístup ke hře, k Sereně a Marthě Stuartový. Brrr. A taky prezidentova scéna s dortíkem, parodie na britskou předsedkyni vlády... Asi už zkrátka nejsem ta správná cílovka těchto rádoby vtipných komedií. (31.10.2015)

"Tak nějak jsem se v tom ztratil. Proč chce Madonna zabrat naši planetu?" V kostičkovaném světě prvních videoher jsem vyrůstal a tak jsem čekal daleko přímočařejší útok na mou nostalgii. Ten se tedy nedostavil, ale na druhou stranu jsem zjistil, že nejsem jediný, kdo vizuálně vypadá jako dospělý, ale duší je stále klukem. A jako takový jsem si hry přenesené do ulic celkem užil. To, co se dělo mimo hraní, mi ale příliš dobré nálady nepřineslo. Kdybych si však měl možnost vybrat osobu opačného pohlaví, se kterou bych chtěl strávit postelové dobrodružství, tak by se Plamenomeťákova vyvolená Serena Williams u mě umístila na 3.126.857.113-tém místě žebříčku, tedy hned za Mariangelou Fantozzi. (30.10.2015)

Adam Sandler mi byl vždycky sympatický a jeho pózy a se svou transformaci obličejů je schopen ze své postavy udělat zábavného komedianta. Problém jsem měl s jeho nejlepším přítelem - nemám nic proti homosexuálům, podporuju tuhle "orientaci", ale zde to bylo spíš nechutný a nepřirozený. Monanghan je pastvou pro oči a samotné efekty či akční scény maj šmrnc, jen jim chybí lepší nápady. Třebaže dvě vteřiny záběru na tetris je na můj vkus málo, z takového nápadu se dalo vytěžit o dost víc. První patnácti-minutovka dá zavzpomínat na časy, kdy se chodilo ven a pak utahaný doma po večerech jsme hráli na videokazetkách. Pěkný to časy. Hlavně to má ten působivej efekt, kdy z té primitivní grafiky byly tehdy lidi naprosto vyplesklý a bylo pro ně něco takového nepředstavitelného. Graficky se hry skutečně posunuly o masivní kus (Grand Theft Auto 5, nebo Project Cars jsou definicí takových her). Hry hraju rád, dokonce tam byla i narážka při jedné střílečce, kdy hra neměla systém a vojáci se spawnovali, tak Sandler to solidně komentoval, kdy dřív u her se hráč musel snažit a dnes to jsou tupé koridorovky. Ten malej, oranžovej chodící "pomeranč" byl strašně roztomilej a chtěl bych ho mít doma. Bylo to i možná trošku delší, než by se slušelo. Důležitý však je, že SPOILER: Sean Bean přežil. (27.08.2017)

Ne, tohle vážně teda ne. I když musím uznat, že několik dobře mířených nebo i dokonce vtipných momentů se v Pixelech najde, jedna věc je více než zřejmá. Tohle není pocta, tohle je urážka, znásilnění a poplivání celé historie videoherního média. Hloupé charaktery, tuctové a bezpředmětné dialogy, hloupě vystavěný scénář (pokud jde o tomhle říct "vystavěný"), krajně debilní postavy (s vyjímkou Seana Beana, který je dokonalý) a to celé v takovém balení, ze kterého vám bude místy fyzicky nevolno, zvláště pokud k przněným titulům máte nějaký vztah nebo jen trpíte nostalgií. Tohle je zkrátka tupá prasárna dělaná čistě pro prachy bez špetky rozumu nebo smysluplné nápaditosti. Smíchejte si všechny postavy a stereotypy posledních Sandlerovek, přidejte opět nutnou porci humoru s tělními tekutinami a to celé naroubujte na nudný film uplatňující zacházení s herními předlohami, vedle kterého i Super Mario Bros vypadá docela neškodně. (11.10.2015)