Maniak

Slušný horůrkový experiment s POV pohledem, který překvapivě docela vyšel. Kamerová vychytávka je vytěžena na maximum, atmosféra je značně hutná a soundtrack ala Drive také hodně potěšil, stejně jako neuhýbání kamery v opravdu brutálních momentech. Jen škoda, že se při tom tlačení na formu zapomnělo také na nějaký ten příběh, což hlavně v polovině filmu začíná filmu a režisérovi malinko podkopávat nohy. Závěr je však natolik strhující, že to Khalfounovi odpustíte. 70% (26.05.2013)

Nešťastně zamilovaný obrázek sériového vraha přímo z pohledu jeho očí. Vidíme sled vražd v L.A, šílenství uvnitř mysli, střípky z backstory. Krve a skalpování je tu plno, ale není to tak prvoplánové, není to ten dojem, který si odnést. A jelikož se jedná o artový film, nebýt tam tolika krve a skalpování, čepelí skrz čelist, asi bych se hodně rychle unudil. Ale takhle... rozhodně zajímavý počin v tomto okrajovém subžánru. Elijah Wood potvrzuje bizarní fakt, a to že se dobře hodí na dvě role - ztrápeného hobita a zvrácenou lidskou bestii. (03.05.2013)

Maniak vypadá jako něco, co dnes mohl točit Dario Argento, kdyby na prahu nového tisíciletí nezesenilněl. Khalfounův film připomíná Argentovu tvorbu (a vůbec italské giallo v letech největší slávy) mnoha znaky: Tím nejzjevnějším je extenzivní využívání hlediskových záběrů, ale opomenout nelze ani součinnost brutálního násilí a zdůrazněné sexuality, motiv panenky / figuríny, vrahovu psychickou labilitu s původem v dětském traumatu, užívání ikonických giallo zbraní (nůž, břitva, sekáček), halucinační scény, znepokojivou elektronickou hudbu a dekorativní obrazové pojetí (často přítomné tapety s květinovými vzory, opakované užívání červené barvy). Hned první vražda je dokonce provedena identickým způsobem jako v Argentově Děsu v opeře. Potěšilo mne, že převládající POV perspektiva je využita důkladněji než jen jako prvoplánová atrakce - režisér si sice občas pomáhá vrahovými pohledy do zrcadla, ale většinou je jeho zneviditelněná mimika zajímavě nahrazena jednak změnami v jeho dechu a pak také možností přesně sledovat pohyb jeho zraku. Je mi skutečně líto, že jsem se tímhle filmem nechal zlákat až na základě recenze v Cinepuru a minul jsem ho v kině. (05.05.2013)

Když je matka coura a syn je toho odmalička svědkem, pak to nemůže dobře dopadnout. Z malého hobitka tak vyrostl sběratel ženských kadeří, a proto se divák dočká veselých momentů, jakými jsou skalpování, přetnutí achilovky či přesný úder sekáčkem na maso. Není to mnoho, ale vše vyvažují tajemné figuríny a zvláštní atmosféra strachu, obav, chtíče a halucinací. Vybaví se Šmírák z roku 1960 a samozřejmě původní film z roku 1980, který mě bavil o něco více. Nebavila mě místy prasácká kamera. 3,5* (23.04.2019)

Celkom drsnota na kino. Hlavne prvá vražda. Zobral som na to dvoch kamošov, nevedeli do čoho idú (a horory nemusia) a jeden to aj poriadne ťažko znášal. Teda pre nehororových divákov to nie je, pretože je to aj slušné psycho. P2 bol myslím si znesitelnejší aj pre širšie publikum. Franck Khalfoun je späť. Dúfam že sa aj naďalej bude držať tohto žánru. Čajíčky ako Wrong Turn at Tahoe mu skrátka nesvedčia. (10.03.2013)