Among Friends

Režisérský kousek jedné z královen horrorového křiku Danielle Harris nakonec dopadl lépe, než jsem čekal. Své chybičky to má, je do docela předvídatelné ale na prakticky skoro čistě konverzační horrorový thriller to má spád. Možná by to chtělo trochu čitelnější nastínění vzájemných vztahů přítomných, trochu jsem se ztrácel kdo s kým a tak, ale rozhodně mě to vůbec nenudilo. Tripová psycho scéna s natáčením filmu byla naprosto parádní, včetně odkazové cameo role samotné režisérky. (07.06.2017)

Během svého bujarého mládí jsem byl i já sám pro každou špatnost (no to jsem vlastně pořád), takže jsem se rovněž rád zúčastnil nejrůznějších společenských her – i těch, které nebyly zrovna „dětsky nevinné“ – ti méně odvážní se spokojili s klasickou flaškou, jiní odvážnější třeba svlékacím pokerem či „člověče napij se“, občas někdo i nějakou tou perverznější verzí – no představivosti se meze nekladou…Herečka Danielle Harris se rozhodla fušovat i do režisérské branže a tento kousek je jejím druhým počinem. Prvotinu jsem neviděl a popravdě tento kousek ve mně zanechal dosti rozporuplné pocity. Do jisté míry mi lezl na nervy ten až amatérský lak, kterým byl tento příběh natřen od začátku až do úplného konce, stejně tak jako fakt, že některé scény dost postrádaly reálný vzhled a chování postav. Je mi jasné že drogy a chlast tlumí bolest, ale kdyby mi někdo uříznul prsty či koule, tak budu řvát jako podsvinče a asi i omdlím bolestí. To se tady ale nestalo. Na druhou stranu Danielle je v hororové branži jako doma a dokázala vytvořit vcelku zajímavou psycho atmosféru, okořeněnou o několik solidních halucinogenních scén i došlo i na gore. Navíc ani po psychologické stránce se tomu nedalo moc vyčíst. Snad skoro všechny postavy v tomto filmu byly pěkné svině – takže si svým způsobem svůj osud i zasloužily. A herecký výkon (i vzhled) mnou dosud neznámé Brianne Davis se mi líbil velice moc. Potěšila i přítomnost další ikony Kanea Hoddera, který si tu střihl vedlejší roli řidiče limuzíny. Among Friends tak řadím mezi ty kousky, u kterých se pozitiva i negativa drží ve vzájemné symbióze a tím pádem si je divák dokáže docela slušně vychutnat. 50% (14.06.2020)

Skupinka priateľov sa zíde v dome na párty, kde sa však namiesto zábavy stanú súčasťou vražednej hry, ktorú pre nich pripravila hostiteľka. Príjemný režisérsky počin od hororovej scream queen Danielle Harris, pre mňa približne na úrovni nedávneho, podobného "Would You Rather". Zo začiatku odľahčené, vo finále skôr vážne, ale po celý čas zábavné a štýlové. Pridať k tomu ešte niečo málo naviac a hodnotil by som vyššie. (05.09.2013)

Tohle už tu letos v podstatě jednou bylo. Skupina postav-obětí u jednoho stolu, psychopat a odhalování skrytých temných zákoutí jednotlivých charakterů. Natočené to je celkem zručně, takže Danielle Harris by s režií klidně mohla pokračovat dál. Potěšilo cameo Xaviera Gense v pěkné tripové meta psycho sekvenci. Kdyby byla vina všech zúčastněných "obětí" vyrovnaná a zásadnější, pozdával by se mi film více. 60 % (27.08.2013)

Tohle se mi docela líbilo! Teda ... nečekaně překvapilo. Klasickej "taskploitation", kdy parta přátel sedí nuceně u večerního stolu a mrška, která zná jejich tajemství, je postupně před nimi odhaluje. Všechno je zabalený do "hry", ve které se skalpuje, přitloukaj ruce ke stolu, kastruje apod. Obrovská chyba na tom byla, že ti lidi snad vůbec netrpěli, prostě žádnej výraz utrpení ... jako že ušmikla mi péro, "jauvajs! toto štíplo!" ale žádný velký utrpení. V tom film naprosto až bizardně selhává. Ale jinak dobrý ... Sice jsou mnohem lepší, ale je to ok! Doporučuju "ne-prasáckým" divákům. (03.06.2014)