Kristian

Neskutečná sračka. Takhle nudnou hovadinku už jsem opravdu dlouho neviděl. Prý komedie... Cha. Cha. Cha. Scénář psal asi člověk, který byl léta na houbičkách. Někde jsem slyšel, že takhle blbým filmům se dává pouze odpad. Abych tedy nebyl pozadu, tak honem s jedním přispěchám. Opravdu sračka. Viděl jsem i mnohem starší komedie, dokonce i českého původu, a ty byly nesrovnatelně vtipnější. Bída a utrpení. Nechce se mi ani věřit, že tenhle nesmysl posbíral nějaké fanoušky. To musejí být správní retardéři. (19.08.2012)

"Konečně, domino není špatná hra, jenomže vod těch puníků bolej voči!"                                                                      Kristiána jsem viděla mnohokrát, ale plnou nesetříhanou verzi jsem viděla až po revoluci. Jára Kohout totiž emigroval a soudruhy nenapadlo nic lepšího, než prakticky celou jeho roli vystříhat. Odpadly zcela zásadní scény, kde Alois vysvětluje, proč si vlastně Kristiána vymyslel, celá zápletka se záměnou u přepážky a v Orient baru. Překvapivě dával film i tak smysl a byl divácky oblíbený. Ale teprve v nesestříhané verzi se plně rozvinula komediální složka, ke které značně přispěl i jmenovaný Jára Kohout. Dokonce si troufám říct, že jeho komediální podíl včetně hlášek byl větší než Oldřicha Nového. (30.11.2014)

Zavřete oči, odcházím..." Asi nejlepší předváůečný film. Vynikající herecký koncert Oldřicha Nového, Nataši Gollové a Adiny Madlové, u které se člověk pobaví, v prefektní režii M. Friče. Příběh je tak trochu ze života, kdy hlavní hrdina znuděn životem, si vytvoří dvojí realitu, ale ani jedna není dokonalá. Svádí po celou dobu svůj vlasní souboj o to, jaký "život" je vlastně lepší. (14.01.2012)

Upraveno v květnu 2020. Kristián je lehoučké kavalírské osvěžení o mužské potřebě poezie do všední a nenápadně tíživé každodennosti obyčejného života. Martin Frič, pro melodramatické potřeby trhu, vrhl Kristiána do změti nepochopení toho blahodárného vlivu povznášejícího účinku zasnění se v ideály romantismu, kdy pod vlivem nasládle dovádivé chuti života se nechává unášet vlněním poezie v něžných půvabech neškodného a zároveň nakažlivého opojení hmatatelnou velikostí existence. Právě v těchto povznášejících náladách se nejsmysluplněji naplňujícím elementem vnitřního světa stává láska, opětovaná, nesobecká, plně zářící v kráse a velikosti. Spořádaností života trápeným hrdinou té étericky vzdušné poezie je Alois Novák vulgo Kristián (elegantní Oldřich Nový), úředník cestovní agentury s nepříliš zajímavým ruchem manželského soužití. Potřeba setřást okovy všednosti skládá poezii, milostné písně magického opojení, aby jednou nalezl nepochopení, z něhož potom život často v sebeobraně alergické reakce osciluje mezi noblesním šarmem a pokornou podřízeností, mezi bezstarostností a strojenou škrobeností. Hlavní ženskou postavou je Zuzana Rendlová (příjemná Adina Mandlová), mladá žena dobrého původu v samotném středu intenzivního mužského zájmu. Nakažlivě opojná nezvyklost je začátkem pátrání po vlastní budoucnosti. Pocit okouzlení tak musí být dostižen a zajat. Výraznou postavou je Josef Novotný (velmi příjemný Jára Kohout), Aloisův kolega a důvěrník nejniternějších pocitů. Jízlivost, ze zkušeností načerpaná bojácnost, vůle k drzosti a faktor smolaře, klaun obstojně obstarává zlehčení. Důležitou postavou je Mařenka (zajímavá Nataša Gollová), Aloisova cudná manželka. Obětavost se obejde bez fantazie, a nepochopení se třese vztekem. Lékem je poezie v oboustranném a pravidelném podávání. Z dalších rolí: bohatý a žárlivý Zuzanin snoubenec Fred (Raoul Schránil), uctívaná vrchnost, hlavní Aloisův nadřízený a ředitel cestovní kanceláře Král (Jaroslav Marvan), Fredův nejlepší kamarád i utajený sok v lásce Petr (Bedřich Veverka), šatnářka Orient baru Lída v pokušení (Aša Vašátková), tu melancholii úspěšně léčící Mařenčina tetička (Anna Steimarová), trik s kapesníčkem do zemdlení opakující osamělý mužík v Orient baru (Čeněk Šlégl), decentní ředitel Orient baru (Josef Bělský), či spolehlivý vrchní číšník Orient baru Robert (František Paul). Film Kristián patří k těm vůbec nejoblíbenějším kusům pamětnických filmů, pravidelně vysílaných na televizních obrazovkách. Je to osvěžující pobavení poetickým okouzlením života. Obrazové kompozice poezii vše obětují. Kavalírské filmové odlehčení! (27.09.2009)

Je pro mě osobně až neuvěřitelné, že až do Štědrého večera 2013 jsem neviděl Oldřicha Nového v jeho nejslavnější roli. Situační komedie plné zmatků, nedorozumění, záměn a lhaní mi sedí jak ve filmu, tak na divadle, takže mě Kristian nemohl zklamat. Asi bych jen přivítal, kdyby větší prostor dostala moje oblíbená Gollová. (25.12.2013)