Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lída Baarová ve filmovém přepisu stejnojmenné divadelní hry Viléma Wernera o hledání vlastní cesty ke štěstí. Zavede nás do 30. let, do tradiční středostavovské rodiny, v jejímž čele stojí přísný otec, který ctí obecné pojetí morálky a etiky a odmítá se smiřovat s moderními novotami, jejichž nositeli jsou jeho děti. Film byl uveden na V. MFF v Benátkách v roce 1937. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Všichni driftují, jen pan profesor nechce. V "jeho století" (rozuměj v dobách před 1. světovou válkou) neexistovala protekce? Nevyskytovaly se vydržované herečky? Sňatky z rozumu? Fotbalisti? Arciže to všechno bylo trochu jiné, ne tak volné, ale přece je mi velmi nesnadné zorientovat se, v čem vlastně vidí autoři problém: je to poválečná dalekosáhlá změna mravů nebo až velká hospodářská krize 30. let, během níž z nouze padají zásady a zábrany? Jistěže je vhodné tyto dvě problematiky propojit, zdá se však, že autoři sami nevědí, o co jim vlastně jde, ledaže o věčné "o tempores, o mores", čemuž ostatně hoví deklamace jednotlivých postav, z nichž zvláště starší syn, neustále naříkající mladý inženýr duševně trpící svou nezaměstnaností, je opravdu na přesdržku. Naopak jeho sestra lékařka je sice taky deklamační, nicméně asi nejzajímavější role L. Baarové, co jsem zatím viděl, jakkoli hlavně prostřednictvím dnes už komicky vyznívajích dialogů s "Řípou". Ocenit nutno i záměrnou komickou vložku v podobě "pana místopředsedy", prostřednictvím níž tvůrci z hlubin věků prozrazují, že fotbalisti a jejich činovníci byli retardi vždycky. Demagog na začátku byl taky dobrej, jakož i některé filmově-požitkářské sekvence a sám fakt, že mezi všemi těmi veselohrami a milodramátky máme k disposici též tuto dobovou reflexi. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nadprůměrný film z období hospodářské krize z konce dvacátých  resp. ze začátku třicátých let v tehdejším Československu.. Rodinu starého profesora Junka, vynikající a jedinečný a co se týká ztvárnění téměř bezchybný a charakterní František Smolík postihly jakož to skoro každého v té době vážné existenční problémy a starosti. Starý profesor se přeci jenom už moc těžko přizpůsobuje a velmi těžko chápe nové poměry a jeho dospělé děti si hledají vlastní cestu za svými životními úspěchy a cílemi. MUDr. Pavla Junková (L.Baarová) pracuje v jedné nemocnici za velmi nízký plat. Z existenčních důvodů přijímá proto neustálé dvoření a posléze i nabídku k sňatku od dobře vypadajícího, leč nemilovaného kolegy MUDr. Řípy (B.Veverka). Nejstarší syn ing. Zdeněk (L.Boháč) je již dva roky nezaměstnaným inženýrem, neustále si vypujčující peníze od svého táty (kdy je mu to už vyloženě trapné), aby si mohl udržovat svou vážnou známost. Druhá dcera Hanka (H.Vítová) opustila místo stenotypistky jen proto že se chce stát filmovou hvězdou, uvěří a naletí falešnému režisérovi a podvodníkovi Frankovi (L.Hemmer), kterému napřed pomáhá shánět peníze na natáčení, a později přijme nabídku bohatého továrníka a bez ostychu se nechá vydržovat. A nejmladší a nejpovedenější je a byl stejně Jirka Junek (L.Pešek) zasněný čutálista který si myslel že to někam dotáhne, ale vysoké mínění a zdání občas klame že? Proto taky nakonec je rád že dostane místo účetního v pivovaru jen díky svému fotbalovému talentu. A jeho sen se náhle rozplynul někam daleko do nedohledna. Nakonec filmu a vůbec na osudu svých vlastních dětí se otec rodiny přesvědčil, jak výstižná je alegorie v jedné písemné studentské práci. V ní je život mladých lidí přirovnáván k situaci trosečníků, kteří jsou větrem a vlnami hnáni na ledové kře vstříc nejistému a tmavému moři. Jak výstižné, nic se natom do dneška vůbec nezměnilo a dokonce bych řekl že dnes je to ještě daleko v některých situacích horší když ne zrovna podobné ! Film stojí určitě za pozornost, není to jen nějaký tuctový film jakých tady v té době bylo točeno mraky. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Päťhviezdičková je úvodná päťminútovka, ktorá strihovou skladbou v skratke všeobecne vystihne lesk i biedu kapitalizmu. Vojnové besnenie je nasledované rozmachom v mene obnovy krajiny, budovaním a spokojnými zamestnancami. Blahobyt a neustále hromadenie statkov dosahuje vrcholu, od ktorého sa všetko zvrtne do obrovskej krízy. Novým stimulom rozmachu sa ukazuje byť hroziaca vojna. Z nedávno veselo sa kúdoliacich komínov fabrík a parných lokomotív sa znova začínajú črtať hlavne hrozivých kanónov. Nasledujúci príbeh je až príliš starosvetsky spracovaným sociálno-kritickým príbehom, kde je na príklade jednej rodiny ukázaný rozklad tradičných hodnôt lásky a cti v mene materiálnych výhod a zabezpečenia obživy. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Film, u kterého jsem nikdy nevydržela. Asi třikrát jsem viděla první polovinu, jednou konec. Při posledním pokusu to nebylo moc lepší - nevtáhlo mne to do děje. Připadalo mi to příliš patetické a ukňourané. Příliš přetatínkováno. Jistým rozptýlením byla Růženka Šlemrová, kterou mám ráda a její dámy vcelku baštím. Možná je to i tím, že témata a kabát prvorepublikových filmů mi nesedí celkově. ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

V tom starém, osmdesátiletém filmu jako kdybych viděla úplně stejnou situaci, se kterou se lidé potýkají i dnes. Nová doba s sebou i tehdy nesla existenční strasti. Mladí lidé, kteří si léta nemohou najít práci a rodiče, kteří se nedokáží přenést přes určitý pokrok, který doba za jejich života vykonala. V tomhle případě to platí pouze pro tatínka, který né že by nechtěl pochopit, ale u kterého vnímám spíš jakousi vnitřní stopku, přes kterou vlak prostě nepojede a basta. Nedokáže pobrat, že lidé se chtějí bavit jinak, že seznamování a vyznání lásky probíhá poněkud ... "zrychleně" než za jejich časů kytiček, dopisů a čekání. Nakonec stejně o nic nešlo. Stále to byly bary a taneční podniky na vysoké úrovni decentnosti a spořádanosti. To kdyby tatínek ze zmíněného filmu věděl, co potomstvo jeho potomstva a potomstvo potomstva jeho potomstva bude vyvádět dnes, tu dobu uvolněné morálky ve všech směrech ... jsem si jistá, že ten šlak, co ho trefi by už nerozdýchal. ()

Zajímavosti (4)

  • František Smolík získal v roce 1937 Cenu ministra obchodu, průmyslu a živností za herecké výkony ve filmech Lidé na kře a Batalion (1937). (Marthos)
  • František Smolík, Zdenka Bladová a Ladislav Pešek byli obsazeni do stejných rolí v původním představení v Národním divadle. Premiéra se odehrála 19. 2. 1936, přičemž následovalo dalších 96 repríz. (kosticka7)

Reklama

Reklama