Nemají pokoj svévolníci

Španělský film roku dle výročních národních filmových cen Goya. Obratně vystavěný scénář, hitchcockovské vyprávění obrazem a především těžkotonážní charizma José Coronada (ocenění za nejlepšího herce), který vládne celému filmu. Málomluvný "rum s colou" drsňák jako by vypadl z amerických kriminálek pár desítek let dozadu. Už dlouho jsem si během filmu neříkal, že bych s touhle postavou chtěl vidět další příběhy, nebo klidně celou sérii filmů. -- Jinak tenhle film vůbec nepřipomíná tón španělské kinematografie, na jaký jsem zvyklý posledních pár let - lehce přepjatá melodramatičnost (herecky, dialogově, hudebně, vizuálně). Tohle je nefalšovaná málomluvná cynická kriminálka, které by slušelo velké plátno. (27.02.2012)

Na atmosférický neo-noir to není dostatečně sevřené a soustředěné na hlavního (anti)hrdinu, kriminálka by měla trochu organizovaněji pracovat s informacemi, které předkládá svému divákovi, do thrilleru tomu zase schází napětí, protože tady se jede přes pomalu budovanou atmosféru bez výrazných vrcholů a pádů. Vlastně velké zklamání z filmu, který mohl být v mnoha směrech naprosto brilantní žánrovkou, ale ve výsledku postrádá ucelenou strukturu a záměrným matením diváka maximálně znechutí. 45 % (07.07.2015)

Noirem načichlý španělský krimithriller začíná tím, čím by mnohé filmy stejného ražení vyústily, chladnokrevnou trojnásobnou vraždou. Vypravěč klasického noiru by zřejmě zbytek filmu strávil flashbackovým osvětlováním příčin svého zkratu. Santos Trinidad se však do minulosti nevrací, nesnaží se nás přesvědčit, že jednal správně. Hrdina s vzezřením váguse a despektem k moderním technologiím (namísto automatu používá revolver, mobily ho vyrušují, nahrávací zařízení ohrožují) chce jenom uniknout spravedlnosti. Jeho hlavní snahou není pokřivený svět, ve kterém inspektor nepátrá po vrahovi, ale po tom, koho sám zabil, napravovat, ale jenom v něm přežít. Úvodní ztrátou policajtské kredibility se ocitá v bodě, z něhož není návratu. Ví, že nahoru již nevystoupá, že může leda padnout ještě níž. Noirový fatalismus je prohlubován pomalým odtajňováním globálních souvislostí kriminálních aktivit, k kterým se Santos na začátku nešťastnou náhodou přichomýtl. Rozsah konspirace umožňuje tvůrcům neustále odtajňovat (nebo zatajovat) nové informace, jejichž vyhodnocování nás zaměstnává dost na to, abychom se pídili po minulosti protagonisty, jednajícího metodicky, bez jakýchkoliv emocí. Adekvátně k melvillovské přímočarosti hrdiny byla zvolena strohá forma vyprávění. Film je obdivuhodně úsporný na záběry. Pokud to rozmístění postav umožňuje, namísto střihu je použito přeostření (tento stylistický prostředek dobře vystihuje skutečnost, že postavy stále někoho sledují a logicky se tak musí nacházet ve stejném zorném poli jako objekty jejich pozorování). Stabilní, soustředěná kamera neukazuje více, než potřebujeme vidět (jediný výraznější odklon od horizontálního snímání těsně před koncem díky tomu obzvlášť vynikne). Náladu prostředí, ať už jde o jeden z nočních podniků, odlehlou skládku nebo obchodní centrum, zachycuje ve výstižných zkratkách, navíc v týchž záběrech, které zároveň obohacují vyprávění. Kamera se nekochá krajinou jenom pro to, aby dotvářela atmosféru. Obdobně je velmi úsporně užíváno návodné nediegetické hudby, která jen párkrát navýší napětí. Mohli bychom od vyprávění vyžadovat větší sevřenost, ale jsem přesvědčen, že nenaplňování diváckých očekávání, kdy se film rozeběhne jistým směrem a pak nečekaně zahne, bylo záměrné (zbrzďující výslech soudkyní). Právě odvážného předpokladu trpělivého diváka, kterému bude pečlivě promyšlená distribuce informací dostačující náhradou za emocionální napojení na postavy, si na podmanivě odměřených Svévolnících cením nejvíce. 75% Zajímavý komentář: FlyBoy (14.06.2013)

Reziser Enrique Urbizu mi nic nehovri, a film to bol len priemerny. No habra Paz Para Los Malvados ma teda nijako neoslovil, na zaciatok je divak svedkom jednej silnejsiej sceny ... a potom nic, nastupia len prazdne dialogy a kopa nudy. Kulisy boli dobre, ale nic sa tam uprostred nedialo, tempo je hrozne pomale az zaspate. Keby nebolo toho zaveru, tak by som dal par percent, takto sa to dotiahlo aspon an priemer : 50 % (05.12.2015)

Čo zo zaujímavého začiatku a záveru, keď je medzi nimi hodina a pol neprehľadného filmového trápenia. Psychicky nevyrovnaný policajt vystrieľa bar a potom pátra po nepríjemnom svedkovi. Zdanlivo jednoduchý dej sa postupne mení na niečo celkom iné, ale to prevedenie mi bolo proti srsti. Monotónne odriekané dialógy by možno napravil dabing, ale s titulkami to bolo neznesiteľné, a hlavný hrdina s podivným výzorom a konaním ničomu nepomohol. (29.11.2016)