poster

Princezna se zlatou hvězdou

  • Československo

    Princezna se zlatou hvězdou na čele

    (neoficiální název)
  • anglický

    The Princess with the Golden Star

  • Slovensko

    Princezná so zlatou hviezdou

Pohádka

Československo, 1959, 78 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • noriaki
    *****

    Možná se zeptám trochu hloupě, ale kde je v tom ta angažovanost? Tehdy jsem si žádné nevšiml a neviděl jsem ji tam ani dnes. Tahle pohádka na mě zapůsobila především nádhernou výpravou, skvěle obsazenými rolemi a vynikající hudbou. Díky exotickému orientálnímu motivu jsem si dlouho myslel, že jde o nějakou cizí, možná ruskou produkci. A nebo zapůsobila asociace s veršovaným Mrazíkem. Buď jak buď, rozhodně patří k české pohádkové klasice. Když už pro nic, tak pro nezapomenutelného kuchaře v podání Stanislava Neumanna a teutonského krále zahraného skvělým Martinem Růžkem, se vyplatí vidět.(11.7.2017)

  • sportovec
    *****

    Ráj toho opravdu blaženého dětství - to je svět jedné z pohádek v tomto ohledu stále nedoceňované Boženy Němcové a v tomto žánru ne příliš předpokládatelného Martina Friče. Idyla, která je silnější než skutečnost, svět, v němž se lidé mají opravdu beze zbytku až andělsky navzájem rádi. Lze to zpochybňovat, lze s tím polemizovat, ale nedokáže to změnit nic na tom, že Marie Kysilková je opravdu půvabnou princeznou a princ Radovan rázným budoucím králem. Za zmínku stojí i letmé setkání dvou slavných babiček našeho filmu: Jarmily Kurandové a už opravdu stařičké nezapomenutelné Terezie Brzkové. Plechová kavalérie krále Kazisvěta je naopak zosobněním lidského papundeklu se vším všudy. PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU reprezentuje ve vrcholné a stěží překonatelné úrovni vrchol někdejších starých pohádek z nejrůznějších starých kalendářů, zežloutlých čítanek z ještě předminulého století i prvních edic dětských knih, které tak stačily zfousovatět přes těch sto let, jak je znaly ještě naše babičky a pradědové ve svém dětství. Tuto idylu však zdobí navíc skutečný cit a opravdová líbeznost mravu i citu. Můžeme se tomu smát, ale neměli bychom tím pohrdat nebo to přehlížet. V naší době vypjatého hulvátství a hodnotového nihilismu a cynismu je takto pojatá čítankovost pohlazením na duši. Pohlazením, které hladí. Hlazením, které posiluje. A sílí.(17.12.2007)

  • Marthos
    *****

    Princeznu se zlatou hvězdou, jednu z nejznámějších českých filmových pohádek, jsem měl už jako dítě velmi rád. Jako dospělý člověk jsem získal zase nové dojmy, ale jimi se můj poměr k ní jen upevnil. Její známá zvláštnost, totiž veršovaná řeč, jí propůjčuje rysy hravého, roztomilého a poetického filmu, u někoho však budí rozpaky, zdá se mu poněkud banální nebo nevalné úrovně. To poslední bych vyloučil už z pouhé podstaty faktu, vezmeme-li v úvahu, že je to žánr pro děti: prostota rýmovaných veršů sem patří, ale současně není trapně nebo amatérsky zpracovaná. Přečteme-li si texty písní, je znát, že je psal básník, autor schopný hravého a něžného kouzla s přiměřenou mírou sentimentality (je příznačně paradoxní, že autorem původní divadelní hry podle klasické předlohy Boženy Němcové byl básnický stalinista K. M. Walló) se smyslem pro prostotu, která není banální, což se ostatně odráží i ve veršovaných dialozích. Vedle toho film poetizuje výrazný podíl hudby a baletu (hudbu složil Bohuslav Sedláček). Balet zde máme hned třikrát (předvádění šatů pro princeznu, tanec komediantky pro krále Kazisvěta, ples na zámku), romanticky snivá hudba s barvitými harmoniemi nás provází téměř nepřetržitě a ve své časté nyvosti, k níž tvoří protiklad výhružný (a velmi účinný) pochodový motiv krále Kazisvěta, se může zdát až zdlouhavá. Výrazná je kromě pochodu Kazisvěta baletní hudba z plesu (zajímavé je poslechnout si její syté harmonie v klavírním znění ve scéně zkoušky baletu), "bakchanální" hudba z produkce komediantů, exotické inspirace při předvádění šatů a zvláště krásné melodie obou písní, z nichž druhá, princova (Prstýnek něžný), si mě opravdu podmanila. Kouzlo hudby, baletu, veršovaných dialogů a v neposlední řadě i kostýmů se pojí s roztomile naivním příběhem, jehož prostota byla také terčem kritiky. Patrné snaze vytvořit pohádku především roztomilou a poetickou by však nějaký složitější děj překážel. Jednoduchost zápletky a rozuzlení přispívá k roztomilosti celku a jde naprosto v intencích toho, o co se tento film především snaží. Jedna scéna ke konci mi vzdáleně připomněla moment z Prodané nevěsty: dívka z kuchyně, která solila polévku, předstoupí před prince a čeká na jeho ortel: princi, zde stojím, nyní vyneste svůj soud, ale princ odpoví: já chtěl bych před Vámi, paní, na kolena pokleknout!- je to, jako když po smutných tónech, kdy Mařenka zpívá: "nuž tedy, jdi a neobjev se mi před tváří více," čekáme opět něco smutného, ale místo toho se rozezní vášnivé, dychtivé tóny Jeníkovy: "jen dovol, bych zulíbal tvé krásné, drahé líce!" Popisy a charakterové rodokmeny jednotlivých postav vytvářejí důmyslné ideologické zrcadlo společnosti, která mílovými kroky mířila k dovršení bezmála desetiletého budování socialismu, přesto se jejich představitelům podařilo povznést opravdový kumšt nad prázdnou faleš. Smolíkův dětinský král kopíruje to, co předvedl o několik let dříve v Pyšné Neumann, který mezitím povýšil na vůdčího komika řádu zlaté vařečky. Martin Růžek jakožto alter ego rozmáchlého, velkohubého germanismu, který plive hrozby (Přivedu sem vojska v plné zbroji, pod kopyty koní zhyne Vaše zem!), ale v rámci vítězství fráze dobra nad zlem je nakonec umlčen a náležitě zesměšněn prostým lidem (jak jinak). Jako nejrozporuplnější figury bych viděl Kurandové chůvu, zastupný prvek socialistického rozumu skrz odpírání poslušnosti svrchované moci (Zato je ale, mezi námi, sám škaredý jako opičák!) a Kohoutova maršálka, shlížícího s despektem na vše neurozené a tedy čisté (včetně prince). Ale konečně princezna je krásná, milá a přirozená, jak má být, a jistě i princ vyvolává obdobné pocity u ženské části publika. Do smrti vás paní budu milovat a ctít. Pokud bych měl popsat PRINCEZNU několika slovy, řekl bych: krása, jemný vtip, něha a roztomilost, poetičnost, hravost a elegance. Nádherně se u ní sní! Co víc si od pohádky přát?(4.10.2008)

  • Billie777
    *****

    Tuhle pohádku jsem měla vždycky ráda. Fričova nejlepší pohádka a jedna z nejpovedenějších českých pohádek vůbec. Tenkrát se prostě ještě uměly točit. Marie Kyselková byla jako princezna Lada nádherná, jako malá jsem vždycky obdivovala její krásné vlasy a na zahradě iminovala její zalévání záhonů, když jsem si hrála na Ladu. :) Zároveň se mi vždycky líbila "přehlídka" šatů, které jsou mimochodem moc krásné (hlavně ty černé) a taky balet v princově zámku. Oboje na mě působí docela moderně. Pohádka je navíc veršovaná a to já moc nemusím. Je ale zajímavé, že u této pohádky mi to ani trochu nevadilo, ba jsem si to ani nikdy neuvědomovala a neuvědomuju. Jednoznačně nadprůměr. "Láska je žár i hořký chlad, teskní muž na měsíci, zaduněl hvězdný vodopád, viděl jsem létavici. Prý člověk má si něco přát, když hvězda z nebe padá. Aby tak jako mám tě rád, měla i tys mne ráda..." :-)(31.3.2012)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Vydejte mi Ladu, princi Radovane. Je mou snoubenkou a ženou mou se stane." Já si myslím, že z právního hlediska má Kazisvět VI. na princeznu Ladu nárok. Určila podmínky, za kterých si ho vezme, on je splnil a ona prchla, potvora jedna. Ale je to pohádka a právní oddělení o vánocích nemaká, takže já si to užiju. Zase. Pokolikáté už? Ani nevím, ale k mým vánocům tak nějak patří pozdrav Kazisvěta s pobočníky, podivné rýmovačky i zmatený kuchař.(26.12.2017)

  • - Marie Kyselková (Lada) mala so zlatou hviezdou nemalé problémy. Skoro ráno ju s parochňou prilepili a až večer dávali dole. Po niekoľkých dňoch mala cez čelo, od ucha k uchu, jeden červený rozožraný pruh. (Raccoon.city)

  • - Film sa mal končiť prípitkom zúčastnených, vrátane kráľovského páru. Marie Kyselková, predstaviteľka princeznej Lady, si však od režiséra vynútila, že na konci musí byť bozk. (Raccoon.city)

  • - Jediná česká veršovaná pohádka. (contrastic)