Bez doteku

Jako někdo nechápe tento film, tak já nechápu některé komentáře. :-) Bez doteku je psychologický film. Neznalec si myslí, že je nerealistický. Mně dává smysl, je hezky natočený i zahraný a hudba sedí k obrazu. Realita se prolíná s představami, ale závěrečnou scénou divák prozře a udělá si názor na to, co bylo realitou a co nikoli. P.S. Osobně jsem ráda, že režisér odmítá prozradit svou vidinu filmu - zachovává tím kouzlo tohoto díla. (25.03.2013)

,,OPRAVDU, MOC JSEM CHTĚLA, ABY MI NĚKDO ROZUMĚL A ABY VĚDĚL, JAKÁ JSEM…“ /// Jolana je holka, který do hlavy nevidím. Vymrdáváno s ní je v životě i v životě. Film, ve kterým se zřejmě scénárista snaží upozornit na (svý) složitý dětství. Příběh je dějem určen pro starší vosumnácti, mentálně ovšem osloví starší chlápky, toužící šukat mladou holku (jo takhle… takže všechny.). Dialogy jako z nějaký sci-fi (vlastně mluvěj spíš jako čuráci) a Vágnerová je klasicky ,,na tečku“. To vlastně všichni. Tomuhle já nerozumím. Tohle vocení kulturně náročný obecenstvo, kterýmu byla při sledování Sucker Punch provedena lobotomie. Nebo všichni, kteří začnou po zjištění, že z nich někdo dělá čuráka okamžitě stříkat. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pokaždý, když objímám družku, myslím na dceru. 2.) Myslím si, že v botelu je líp než na světě. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.11.2013)

Odvážný počin a po dlouhé době film, který má ksicht. Pevné autorské uchopení jednotlivých scén trochu kazí jejich poněkud méně povedené (a nebo naopak příliš rafinované) pospojovaní (navíc v kombinaci se slabším, resp. příliš stylizovaným scénářem) v poněkud zmatečný celek, který sice aktivně pracuje s nedořečeností, ale informací podává možná až příliš málo. V každém případě je ale Bez doteku velmi hlasitý manifest mladé tvůrčí síly a také film, který po dlouhé době nutí diváka přistupovat ke sledování filmu aktivně a klade tak na něj jakési intelektuální nároky. Což je věc, která se z českého filmu už příliš často nevyskytuje... (05.04.2013)

Bez doteku má nadupaný vizuál, který jsem si opravdu užíval. Horší je to však s příběhem, jenž mi přišel příliš rutinní a opravdu trapnými dialogy, až se za ně divák sám stydí. Na mladého tvůrce je to jistě počin, který je potřeba ocenit, ale žádná velká sláva se bohužel nakonec nekoná. Paralela s „přítelem“ byl ale dobrý nápad a skoro dává zapomenout na velmi umělou Hádkovu postavu. Celkově hodnotím slabším průměrem. (04.08.2013)

I já měl dojem, že místo Jastrabana se tam objeví Roden. Bylo to opravdu jako jedna z epizodek Soukromých pastí byť dokonaleji podaná. Buď jsem byl ale unaven, nebo to na mne bylo z hledisky myšlenek Jolany hůře stravitelné, nevím. Nějak mi to nesedlo, ale nezastírám, že třeba kamera byla skvělá. Kdo ale jednoznačně vyčníval ze všech postav byl Ondřej Malý. Když jsem jej úplně poprvé viděl jako estébáka v Poutech, byl jsem doslova ohromen. Pak jsem náhodou viděl nějaký nekonečný seriál v Tv či co to bylo a on tam měl nějakou rádoby komediální roličku, kde se mi zdálo že přehrává a je trapný. Ovšem po tomhle filmu mne definitivně utvrdil, že když mu dá někdo zajímavou postavu a prostor, je to naprostej borec. Tady coby majitel bordelu neměl konkurenci. Zdá se, že role hajzlů a podivných týpků podává dokonale s bravůrou a to myslím bez jakýchkoliv urážek. Kdo ovšem herecky zcela selhal byl Hádek, jeho chlapecký projev měl své místo v Tmavomodrém světě, ale o jej užívá ve všech filmech a sem do scén z bordelu se fakt nehodil. Pane Chlupáčku jen tak dál. Tři náboje do bouchačky. * * * (12.01.2014)