Muka neviňátek

Zatímco ve svých slavných hororech se Fulci ani nesnažil vyprávět nějaký kauzálně vystavěný příběh a orientoval se čistě na stylisticky výstřední makabrózní obrazy, gialla, která točil v ranější fázi tvorby, se velkou měrou opírají právě o nepředvídatelné "whodunit" zápletky. Ty jsou funkční a napínavé, i když poněkud prosté - konkrétně v 'Neubližuj kačátku' stojí mezi divákem a odhalením vraha akorát nikterak sofistikovaná síť red herringů. Jejích prostřednictvím ovšem Fulci kritizuje konzervativní italskou společnost, neboť různým způsobem vyšinuté postavy ukazuje jako neškodné, zatímco nebezpečný potenciál identifikuje ve "slušných občanech" formálně dodržujících společenská pravidla. A musím přiznat, že v době dospívání jsem si strašně přál, abych někdy narazil na takovou ženu, jakou tady představuje liberecká rodačka Barbara Bouchet :) (13.07.2014)

Zklamání. Fulci je sice italský mazák, ale Non si sevizia un paperino je docela natahované a nezajímavé giallo. Zápletka kolem voodoo panenek, černé magie a vrahu malých chlapců vytváří pozoruhodnou atmosféru a zní to velmi slibně, ale po celou tu dobu, jako by něco "drhlo". Bez grádů, bez permanentního napětí, bez jiskry. Scénář vůbec nefunguje a například ve scéně s lynčováním divoženky byla hudba dle mě naprosto mimo. Místama irituje ta něpřirozená uječenost některých charakterů a přiznám se, že jsem vraha vytipoval a odhadnul zhruba už od půlky. Jestli má být tohle jeden z Fulciho nejlepších giallů, tak jsem asi koukal na jiný film. (20.06.2014)

Další z důkazu Fulciho všestranosti. Tohle svým způsobem skoro vůbec nevypadá jako Fulciho film. Možná proto, že je z jeho ranné tvorby. neznamená to ale, že by byl horší nebo špatný. Vůbec ne. je právě hodně dobře vychytaný, napsaný a natočený. V rámci gialla jde spíše o klasické kriminální vyšetřování vraždění mladých chlapců, ale poté, co vás Fulci ukolébá překvapivě pohodovým průběhem, vás nakopne do koulí hodně vymazlenou scénou (mlácení ženy na starém hřbitově je fakt o nervy). Z horrorového hlediska to možná moc nepotěší, ale jako film obecně to je dost silné a hrozně dobře natočené. 3.5* (04.06.2016)

7/10 Žáner giallo mi zo všetkého najviac pripomína surový hrubý námet neotesaný do finálnej podoby. "Don't Torture a Duckling" má na giallo neobvykle prepracovaný príbeh, ktorý ukrýva niekoľko rôznych dejových sublínií a to všetko je v očarujúcom prostredí horúcim oparom zahaleného poverčivého talianskeho vidieka (odporúčam knihu I'm Not Scared od Niccola Ammanitiho, ktorá má podobnú atmosféru). Bohužiaľ to všetko prekrývajú klasické žánrové neduhy: mizerné postsynchrony, otrasní herci, krkolomný strih a celkovo neschopnosť spracovať námet do uveriteľného prevedenia. Ak by si nejaké giallo zaslúžilo remake, tak toto. (20.03.2016)

Byť je Fulci známý hororový veterán a proslavil se především díky slušným gore scénám, tenhle film nedisponuje žádnými, tudiž nadšení se nekoná ani nejmenší a Fulci mne zklamal. Giallo subžánr mám celkem rád, vždyť je téměř identický se subžánrem Slasher, ve kterém jde především o zábavu, tenhle film je bohužel celkem nudný, pomalý a navíc bez krve i bez odhalených žen, jediné šokující zde je, že umírají mladí chlapci, i samotný zvrat mi nepřišel tolik šokující jako od Maria Bravy či Martinéze, takže za mne velmi průměrná detektivka nezasloužící si nést podtitulek Horor. 50% (19.04.2015)