School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (411)
Prvorepublikově idealistická sonda do prostředí středoškolské mládeže, je dobré si ale uvědomit, že v dané době šlo ovšem navíc o vrstvu čisté elity národa, za časů první republiky byla výsada vystudovat reálné gymnázium zpřístupněna pouze malé vrstvě společnosti, tedy přesný opak dnešního status quo. Díky výše uvedeným faktům je hned jasné, že zamýšlená satira bude ve výsledku jen dobově decentní a že Martin Frič natočí spíše dobově úsměvnou a milou komedii, ze které se ovšem stala nepřehlédnutelná ,,študácká" klasika. A není divu - vynikající herecké výkony (a s nimi spojená spousta dnes již zlidovělých hlášek ,,Muška jenom zlatá... Studenti? Vy nejste studenti! Vy jste barbaři!), funkční a dodnes platný humor a obzvláště nadčasové téma a prostředí - přiznejme si to otevřeně, od dob Fričovy komedie se některé c & k neduhy a profesorské povahotypy ještě zcela nevytratily a posun nastal pouze v rovině uvolnění mravů žactva, kterého se tak obávají filmoví pedagogové. Co se naopak Martinu Fričovi trochu vymklo z rukou, to byl agitačně vyznívající závěr (pochopitelný ovšem v roce dokončení filmu) a opět dobovou zvyklostí vynucené obsazení rolí studentů povětšinou zralými herci, což ovšem dnes lze přejít se shovívavým úsměvem. Škola je skutečně přesně dle Masarykovských zásad základem života a tenhle film to jen a jen potvrzuje... ()
Kto by to bol vtedy povedal, že aj po sedemdesiatich rokoch bude mať myšlienka, nápady a hlášky také nadčasové znenie a ich zmysel platí prakticky dodnes. A na tú dobu bola prakticky aj dosť odvážna. Ale jednoduchosť a prirodzenosť predčila všetky možné zápletky. A Frič bol fenomén. Však kto kedy dokázal točiť permanentne tri-štyri filmy ročne? 85%. ()
U tohohle filmu se směju vždycky, nehledě na to, jak často ho během roku vidím. Zřejmě jedna z nejlepší školních komedií a komedií vůbec, hlavně díky hromadě výborných herců (Pešek, Filipovský, Pištěk, Šlégl, Marvan, Kreuzmann, Smolík...) na které je při jejich zápolení mezi lavicemi radost pohledět. Tentokrát se omlouvám, že se nevyhnu hláškování... "Ich habe gesagt" "Slávisti jsou saláti!" "Básník na starý kolena vzývá u jezera." "Nedbalý, líný, neprospívá." "Zove se tříďas, tříďák, klasař, poklasnej, táta, tatouš, otěcko, atěc, pěstoun, ujec, pan starosta, otčím, krkavčí otec." ()
Parádní klasika. Jednou jsme měli na střední napsat slohovou práci na téma Škola, základ života. Mě v hlavě automaticky naskočil film a začala jsem se smát, tak že jsem šla za trest na chodbu a měla samozřejmě za pět. Ráda vzpomínám na školní léta. Takové to filmy prostě nestárnou. Jsou stále aktuální. ()
Jedna z top komédií storočia. Legenda so super hláškami, ale hlavne keď si spomeniem, ako tam nemčinár skúša Čuřila (Ladislav Pešek) a začnú na seba kričať "Ich habe gesagt", tak pri tejto scénke ma vždy až zadúša od smiechu. Kto videl, chápe kontext. Skvelý Filipovský ako bifľoš Krhounek je tiež nezabudnuteľný skoro ako Hujer. Proste niekedy sa tie komédie točili zo života a preto sú bezchybné. ()
Galerie (5)
Photo © UFA
Zajímavosti (29)
- Exteriéry školy byly natočeny v ulici U Měšťanských škol v Praze Kobylisích. (xisp)
- Jaroslav Průcha, který hraje otce studenta Benetky, je v úvodních titulcích uveden jako „Fr. Průcha“. (milad80)
- Prvú verziu scenár napísal Jaroslav Žák už v marci 1938, ktorý sa pri písaní riadil úspechom divadelnej hry ponechal v scenári všetky dialógy a situácie, ktoré sa stretli s priaznivou odozvou u publika. Zachoval študentský slang. V autorskej explikácii sa Žák vopred dištancuje od filmovej verzie, pokiaľ bude prezentovať „príbeh mladých sŕdc s happyendom a plynúcimi obláčikmi“ a nie o snahu vystihnúť verne stredoškolské prostredie. Túto verziu scenára odovzdal Žák Martinovi Fričovi ako svoju scenáristickú prvotinu k úpravám, ktoré boli Žákom vopred očakávané a povedal: "Udělal jsem to raději delší a nechal tam všechny dialogy, které měly na jevišti úspěch. Škrtat se může vždycky, tak ať máte hodně materiálu.“ (Raccoon.city)
Reklama