Takoví jsme

We Are What We Are sa spočiatku javí ako predlhá nuda, ale to len režisér rafinovane necháva vstúpiť diváka do sveta podivnej rodinky, až ho dovedie na samý koniec hrôzy. Filmu nejde neuprieť prvotriednu filmárčinu, sympatické postavy dievčat či vynikajúcu gotickú atmosféru, ale chýbalo mi tam o kúsok viac napätia. (23.10.2013)

Jima Mickleho po Stake Land považuju za jednu z nejvýraznějších nadějí amerického nezávislého hororu, ale tímto mdlým kanibalským dramatem teda poměrně silně zklamal. Jasně, je to lepší než mexický originál, ale v tomto případě stačilo nebýt naprostou sračkou, takže laťka byla proklatě nízko. Řemeslo Mickle ovládá, to už je odzkoušeno. We Are What We Are zklamává jinde - jeho svět a především postavy nepůsobí vůbec živě, nevyvolaly ve mně ani náznaky zájmu o ně. A to je překvapivé, protože zrovna zájmem o postavy si mě získala (taktéž pomaloučká) Stake Land. (22.10.2013)

Tenhle komentář může obsahovat spoiler. Tenhle film mi doporučil můj soused. Moc jsem si od něho nesliboval, protože náš filmovej vkus se někdy diametrálně liší. Musím ale uznat, že lehký napětí šlo cítit hned od úvodních titulků a to i přesto, že jsem zhruba věděl o co ve filmu půjde. Dokud snímek mlžil, bylo všechno OK. Jakmile ale vyložil karty na stůl, všechno opadlo. Psychologický drama končí a nastává poslední žranice kde se pojídá přímo papínek. Vzhledem k předchozímu dění se mi sem to chování dcerušek vůbec nehodilo. To co mělo nejspíš šokovat a pobuřovat působí směšně nebo jako by tahle scéna byla vystřižená z jinýho filmu. Příběh filmu je prostej, hudební stránka zdařilá, kamera a herci dostačující. Za mě je to slabší průměr. (30.01.2018)

Poněkud ponurá a poklidná záležitost, méně akční než režisérova předchozí upířina. Snímek je to velice jednoduchý, pohodlný a absolutně ničím mi nedrásal nervy, což beru jako velké plus. Po celou stopáž si udržel moji pozornost a až na trochu tahaný závěr, jsem si ho užila jako pěkně průměrně zpracované béčko. I v tomto případě šlo vše v mém oblíbeném pomalém tempu. Naneštěstí pro mě, explicity bylo málo. Rozhodně jsem si We Are What We Are užila víc než Stake Land. (12.11.2013)

Tak od tohto filmu som čakala naozaj naozaj veľa. Bohužiaľ to hodne dlhú dobu bola mysteriózna nuda. Čakala som viacej krvavých scén. Miesto toho však tam bolo zase len samé bla bla bla. Prekvapila ma Julia Garner, ktorá hrala Rose, naozaj som si ju obľúbila. Chvíľu mi pripadala strašne škaredá, potom zas strašne zaujímavá ale tak či tak, svoju postavu hrala naozaj dobre a vo filme som jej fandila. Myslím, že keby je tam menej toho nazaujímavého bla bla a čo ja viem viacej by sa film zameral na vraždy alebo riešenie prípadov a zistili by, že to celé dáko súvisí asi by to malo viac šťavy. Ale tak to si myslím ja, neviem ako ostatný. No a záverečná papacia scéna mi pripomínala zombie film. Bola divná ale tak či tak hustá. Dúfam, že si mi o tej ich polievke snívať nebude, pretože naposledy keď som pozerala jeden dokument sa mi snívalo o paštéke z ľudského mäsa a najhoršie bolo, že sme jej mali ešte strašne veľa a musela som sa s ňou ešte dva dni napchávať. Nič príjemné. Zrazu chutila naozaj nechutne. (22.12.2013)