poster

Kovář z Podlesí

  • slovenský

    Kováč z Podlesia

  • anglický

    The Blacksmith from Woodham

Animovaný / Fantasy / Komedie / Rodinný

Česko / Slovensko, 2013, 85 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gemini
    ***

    Půjdu lehce proti proudu a řeknu, že jsem čekal něco strašlivého, a dostal něco až překvapivě snesitelného, byť mám dojem, že schovávání se za masku originality je trochu přehnaná snaha zakrýt nedotaženosti zejména v oblasti výstavby příběhu. Na druhou stranu, když přistoupíte na to, že zkrátka z nějakého důvodu tam lidem nepřijde divné, že mluví nejen některá zvířata (ta jsou zrovna "v rámci možností" vysvětlená) ale i stromy, máte poměrně neotřelou a sympatickou pohádku, s nějakou tou drobnou satirou navrch:) Animace hlodavců naprosto super, po vizuální stránce je pohádka velmi příjemným překvapením i jako celek. Takže ode mě 60%.(28.12.2018)

  • Radiq
    *

    Začnu postupně od toho, co mě během sledování sralo: Markovič - herec, co nikdy neuměl hrát a ani to nikdy umět nebude, navíc neumí ani pořádně mluvit a česky už vubec ne. Noha - při vyprávění úvodní story měl kdysi jakejsi kovář přijít o nohu, ale vubec sem nepochopil, jestli to byl ten samej, kteryho hrál Polivka a jestli ne, tak proč on byl taky bez nohy? Ono celkově v tom ději byl zmatek a myslim, že pro děcka to někdy muselo byt dost nepochopitelny. Nápadů tam bylo dost a originálních, ale jako celek to pusobilo přeplácaně a snažili se tam toho dostat co nejvíc na úkor kvality a srozumitelnosti. Často to postrádalo logiku, ale asi si řekli, že maly děcka tim oblbnou. Ale mě né. Prostě se to snažilo hrát si na moderní pohádku, což nemám rád. Přišly tam blby digi efekty a bylo jich moc. Mnohem lepší byli analogově animovaní hlodavci. Hlasy různejch postaviček se mi taky vubec nelibily. Mladí herci byli taky docela polena, ten kluk navíc s velkejma kudrnatejma afro-vlasama. Celkově dost o ničem...(27.12.2013)

  • Teg
    *

    Po přečtení všech dostupných materiálů a shlédnutí filmu o filmu jsem nabyl dojmu, že to nemůže být tak zlé a na projekci si čas udělal. V důsledku toto jsem měl od filmu malé očekávání a neustále se na něm snažil vidět jen to dobré, bohužel se to tak uplně nepodařilo. Několik dobrých hereckých výkonů a velice! slušně řemeslně odvedené triky a kulisy naprosto sráží nelogičnost veškerých dialogů a příběhu jako takového. Celou dobu jsem si říkal... no, ale dětem by se to líbit mohlo. Pochybuju, že děti budou chápat, co se na obrazovce vůbec děje, když jsem to nepochopil já. Takže tohle se opravdu nepovedlo. Vrcholem je vyjádření režiséra, že internetové komentáře (včetně CSFD) nelze brát vážně, protože jsou to všichni závistiví blbci.(14.2.2014)

  • Sandiego
    ***

    Kritický humbuk, který se strhl kolem této nové pohádky a označil ji za nesmyslnou podivnost, selhávající v nejzákladnější schopnosti vyprávět a "udržet nit", osobně vnímán jako dosti nemilý omyl. František Fuka si zakládá svoji kritickou "osobitost" na tom, že co nejpodrobněji sleduje děj a hledá sebemenší skulinku, kde dramaturgovi či skriptce něco uniklo. Tím dokazuje jen to, že je velmi pozorným divákem, který se ale bohužel zajímá o naprosté malichernosti a ne o podstatné rysy zhlédnutých filmů. Zde jeho přístup, který lze těžko označit za plnohodnotnou kritiku (naštěstí vše probíhá v rámci blogu, takže není třeba s pojmem kritika tak doslovně pracovat), ovšem příliš na místě není. Zatímco Fuka vše vidí skrze neprůstřelné zákony logiky a racionalismu, Kovář z podlesí a jeho svět prostě na tyto návyky moderní západní civilizace nehrají a dobře si to uvědomují. Vezmeme si třeba Fukův útok na mechanismus, skrze nějž byly zaklety tři houbové víly. Ano, tento proces neodpovídá přírodním zákonům tak, jak se s nimi každodenně setkáváme a nedá se vysvětlit psychologicky/sociologicky/matematicky/anatomicky a bůhvíjak jinak. Je třeba ale vzít v potaz, že jde o zkazku, která nejprve ožívá skrze stylizované obrazy Laterny Magiky, a je povídačkou, které věří jen na první pohled naivní Bětka. Jenže hlavní osobitost světa Kováře z Podlesí tkví v tom, že v něm dávné povídačky a pověsti náhle začnou ožívat, stávat se skutečností a postavy se s tím musí nějak vyrovnat či spíše smířit. Zajímalo by mě, co si František Fuka myslí například o staletých příbězích o bílých paních, které fungují na stejném principu, nad nímž se nikdo nepozastavuje, i když je holým nesmyslem. To, s čím se první kritiky musely střetnout a v čem selhaly, byla nutnost vyrovnat se s velmi otevřenou fantazií, která absorubuje dobové vnímání světa. Kovář z podlesí bere v potaz nutnost vesničanů najít si k novým jevům iracionální vysvětlení, v němž hrály roli pověry a stále bujná představivost a tento velmi zajímavý aspekt v absurdní nadsázce rozvíjí a nachází tak řadu vděčných situací. Vyprávění má tedy dosti hluboký a obhajitelný smysl - sice je netradiční a vybočuje z tradičních motivů daného žánru, věnuje více prostoru popisu osobitého světa než dějovým peripetiím, ale rozhodně není slepencem bez ladu a skladu, bez kontinuitního vývoje. Zápletka je natolik jednoduchá a přímočará, že i přes vkládání prapodivných vynálezů, bytostí, historických odkazů i pomrkávání na dospělého diváka vyprávění nevybočuje z nakročené cesty a zachovává základní přehled o dění a motivacích postav, neustále směřuje k závěrečnému sepjetí několika dějových linií. V tomto ohledu je vidět péče dramaturga, který se dokázal vyrovnat s netradičním Göblovým přístupem. Ten totiž občas brání rozvoji zápletky a uchyluje se k ornamentálnímu popisu. Podle mě je hlavní slabinou snímku právě určité "drhnutí" a nevyrovnaný rytmus: rozhodující situace jsou často postaveny na dlouhém a poměrně statickém dialogu v jediném prostředí (i přes střihy na rozpohybované loutky, malebné detaily architektonicky a výtvarně pozoruhodných kreací), a tím je kraden prostor pro bohatší rozvíjení motivu putování, kterému jaksi schází "dobrodružnost" a spíše je podáno v zkratkovitých situacích, čímž trpí i charakterizace postav. Göbl zde odhalil "spisovatelské střevo" - užívá si dialogů, slovních her, vtipných pointací a průpovídek, avšak tato slovní přeplněnost zastírá menší schopnost fabulace, vytvoření vděčnějších i dramatičtějších situací, které by utáhly pozornost a občas trochu popohnaly někdy až příliš "pohodové" tempo. Této pohádce tedy ve zkratce jaksi chybí "krev v žilách", což je vidět i na pojetí postav (proslule líný kovář, civilní působení ústředního páru jako téměř současné mládeže, která si s ničím moc neláme hlavu a nedává okázale najevo své city, bodře filosofující drak). Naštěstí pocitu dotírající nudy zabraňuje precizní a vskutku pohádková výprava, působivě zvolené exteriéry, nadmíru vydařené animované vložky a především profesionální triky z dílny UPP. Tahle pohádka může být sice dějově chudá, ale vizuálně tak rozhodně nepůsobí a každou chvíli nabízí nějakou "atrakci". Ve srovnání s Troškovou Čertovou nevěstou či dalšími pohádkami z poslední doby je vidět markantní rozdíl i přes obdobnou výši rozpočtu. Takto poctivým přístupem nakonec vzniká plnohodnotná atmosféra, dojem uzavřeného světa umocněný zmíněným podložím "jiného vnímání". Nakonec musím konstatovat, že i když Kovář z podlesí z hlediska fabulace a lehkosti vyprávění zůstává ve stínu pohádek Anděl páně či Čert ví proč, je co se týče svéráznosti a "pohádkovosti" nejprogresivnějším porevolučním počinem. Proto otevřete oči a mysl a nestavte proboha tento pozoruhodný počin na roveň nových troško-magnusovských výtvorů!(15.5.2013)

  • Madsbender
    *

    Som rozčarovaný a úprimne rozhorčený, že po tak dlhej dobe vyčkávania a trpezlivého pozorovania diania okolo Göblovho filmu dočkal som sa tak nevýrazného a nezmyselného výsledku. Už sa vlastne ani nedivím, že sa krátko po uvedení rozhostilo ticho a ja sám som naň zabudol. Pritom už samotný nápad so zapojením nevšednej animácie a lámaním zovšednelých rozprávkových idiómov zdal sa byť ambicióznym a zábavným... 10%(1.1.2015)

  • - Výtvarnou koncepci filmu dělal František A. Skála. Navrhl také všechny speciální rekvizity, loutky a draka. Rekvizity si i sám, s pomocí přátel , vyrobil. (Terva)

  • - Z účtu původního producenta filmu, firmy Lennox majitele Kamila Kožíška, zmizelo 1 600 000 Kč poskytnutých Českou televizí, aniž by byla provedena jakákoliv práce. Dalších 1 400 000 Kč poskytnutých Státním fondem pro podporu a rozvoj české kinematografie bylo zablokováno vymyšleným návrhem na exekuci bratra majitele producentské firmy, Milana Kožíška. Natáčení filmu proběhlo bez těchto peněz. (JoranProvenzano)

  • - „Jedním z inspiračních zdrojů mi byla knížka od pana Vondráčka, kde bylo popsáno, jak dříve fungovalo v domech vymýtání zlých duchů. Úředně. Co kolem toho bylo za papírování – z dnešního hlediska to bylo docela směšné – a z toho jsem vyšel, ale nakonec z toho v pohádce moc nezbylo,“ říká Pavel Göbl a doplňuje: „Pak se přidaly takové ty známé archetypy jako kouzelný meč, love story, nechtěný ženich – to je klasická věc známá nejen z pohádek, a ti hlodavci jsou už můj výmysl.“ (Freshoun)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace