Babovřesky

Jaj, bože můj, panebože, tady přistuj při mně a hoď tam tu sůl na někoho, tam z okna! –– Jestli chcete vědět moji budoucnost, jak jsem trpěl a neustále truhlil, když na Babovřesky se díval, budete muset jít se mnou, z vesnicí do vesnicí! A já cejtím s váma, kdo jste to viděli celý! To není normární, to je zlá nemoc, todleto! A všem tady vám ukazuju tenhleten názor, teď tady vám ho dávám! Tohle za totalitě, by to bylo zakázaný! Jak vidíte to, všechno ukazuje se čistě jenom… je to opravdu sračka. Viděl jsem tam velký špatný, česká kinematografie, nespěte! Všechno se to bouří! Další díl Babovřesek? Jéžiš, co budeme dělat? Ale tak vždy ze sraček můžete vytáhnout se. Zdeňku, chlape nešťastný, odejdeš tam, kde žiješ, hodně vysoko míříš, hodně vysoko, do sraček! Tady máte odpada, lodě míří vysoko, no, je mně to lito, mně to je lito! A až to budou dávat na Nově, hlavně přepínejte kanela! (08.07.2013)

Už jsem to kdesi psal (a určitě jsem nebyl první), že Troška by se měl přejmenovat na Trosku, protože co film, to kýbel hnoje. Babovřesky jeho koncepci jen potvrzují, a to od A až do Z (třeba i s číslem 33 na konci, což je mimochodem velmi magické číslo, protože visí vedle dveří na našem domě). Takže - ale ne, on to tu de facto už za všechny shrnul krásně kolega verbal. Já bych dodal jen, že jednu hvězdu dávám Kikinčukovi, který hrál starostu tak trochu zase ve stylu jeho okresněpřeborního pokladníka, což sice nepřekvapilo, ale ani nezklamalo. Vše ostatní spláchnout, a pro jistotu dvakrát. A mísu pak raději vydezinfikujte. P.S. Tohle není lidová zábava, ale lihová zábava - snést se to dá jedině s litrem denaturáku v krvi. Ale kdo vypije litr denaturáku, ten už většinou řeší své problémy jinde (nejspíše u Šoustalova nejvyššího šéfa) a jinak, než babovřeskovým sebemrskačstvím. (15.12.2013)

Je fakt, že Babovřesky jsou fenomén. Ať už kvůli návštěvnosti, či ohlasům, anebo samotnému obsahu. Vezměme si to tedy pěkně popořádku. Zdeněk Troška točí oblíbené filmy, ale o takovéhle masovosti si mohl od revoluce nechat jen zdát. Ta postupně upadala, jelikož české pohádky, částečně i jím vyšťaveny, logicky netáhly. Pak tady máme ohlasy - je pravda, že na každou věc se najdou blbé, dobré i kontroverzní. Do těch prostředních patří snaha v podstatě seriózních médií, udělat ze vzorku určitého druhu diváků, jakou CSFD je, spolek "kavárenských intelektuálů" (tahle neskuečná fráze mě opravdu sere) a mluvit místo toho o penězích a návštěvnosti. Diváci, kteří se na Zdendu dívají kritičtějším okem, tady byli už dávno, jen teď, díky možnostem, které mají, je jejich slovo slyšet. Troška se totiž vždycky oháněl jen čísly, zpětnou vazbou nikdy. Jistě, kdyby se na film chodilo míň, míň by se o něm i mluvilo, ale že by měla pozitivnější kritiky? WTF? Navíc i tzv. lehčí žánr se dá určitým způsobem rozebrat a to, že jsou Babovřesky letní komedie (premiérovaná v zimě, haha), na tom skutečně nic nemění. No a nakonec ten obsah. Nadávání na pana režiséra se už stalo folklórem, proto jsem si na jeho práce už zvykl, akce ale vyvolává reakci a tak je tohle jak klasická "troškovina," tak snímek, který rádoby podprahově sděluje něco o současnosti. To znamená, že pokud přežijete ptáky, hovna, rvačky, řvaní, Medovníky, Impulsovi, vražedně mrtvolné tempo, opakování Šoustala a zrychlených záběrů do bezvědomí, pády, Lucii Bílou a hisorky na dvacetiminutovku, natažené do dvou celovečerních filmů, čeká vás i banální zúčtování s korupcí, rasismus, hádka o dvoukorunu, co bábinka nechce dát "miliardářské" církvi a pak pravdu a lásku, bez níž by to asi vážně nešlo. Tečkou je jeptiška, vypadnuvší snad z francouzských četníků, která mravně usměrní drbny, aby se nesmály farářovu příjmení a že si s ním určitě užil dost. Tak vzkazují scénáristé a režisér buranským divákům, kteří se právě tomuto smějí, že si jich tvůrci neváží, jelikož co je nevhodné ve filmu, u diváků, kteří zacálujou lováče, nevadí. Kardinální otázkou pak zústává: je skutečně naším problémem, že si pan režisér, který studoval na francouzském lyceu a podle rozhovorů nemá např. jasno v základním rozdělování žánrů, tohle neuvědomuje?? 10% jako bohudík za civilní romanci mezi Honzou Dolanským a Luckou Vondráčkovou. (12.03.2013)

Což o to, je to blbé, ale jaksi úmyslně blbé a již z prvních minut je jasné, že za kamerou sedí tvůrce trilogie Slunce, seno. Velká většina scén by v normálním životě nikdy nefungovala, protože by se daly jednoduše vysvětlit, ve filmu se ale postavy chovají zcela nerealisticky, aby se mohl divák zasmát. Pro nenáročné české obecenstvo, které se určitě v mnohých postavách a situacích zhlédne, je to trefa do černého. Pavel Kikinčuk je jednoduše borec a už v Okresním přeboru byl k pokukání. Zato Langmajer v roli kněze je totálně mimo. To už bych dřív uvěřil mravenci, že dokáže dostat do kolenou slona. Každopádně být to o půl hodiny kratší, vůbec bych se nezlobil. Navíc co měl znamenat ten konec proboha? Borec odhodí sirku, výbuch, střih, titulky? To je Troškova představa o napínavém zakončení filmu? SPOILER: Výbuch měl zcela nulový dopad na děj ve druhém dílu, protože se všichni tváří, že se nic nestalo. Od Trošky očividně nelze očekávat, že by se řídil nějakými pravidly filmařiny :). Mnohem vtipnější než celý film jsou nepovedené scény. (01.11.2021)

Moje jediný štěstí bylo, že jsem seděla vedle zábradlí, takže jsem se na něj mohla celou dobu projekce věšet. Jinak jsem si přečetla všechny pozitivní komentáře a nerozumím té základní situaci, ve které je Troška reprezentantem příjemné malé letní komedie, u které si běžný český divák rád odpočine - vzhledem k tomu, kolik je tu vyloženě nečeských vsuvek, formálních postupů a nápadů zcela v konstrastu s touhle základní hypotézou. Jsou tu dva falešné konce, z nichž jeden vypadá jako Nahota na prodej, stornován je metodou filmu Klik - život na dálkové ovládání, pokračuje to nezastíranou parafrází na tzv. americký konec z jakéhosi fiktivního muzikálu. Parodie na jeptišku je vypůjčená z francouzské série o Četnících. Linie strašidelného domu kolísá mezi detektivkou Agathy Christie, Vřískotem s Scary Movie, přičemž ikonická maska z Vřískotu se tu skutečně objevuje. A to nemluvím o poslední kapce, o plížení drbny Boženy Němcové ve stylu Sellersova Růžového pantera. Čili pokud toto všechno zamícháme do "typicky českých kulis a narážek", vychází nám z toho pěkný blivajz. Extrémně rušivá je pak umělost a vyprázdněnost celého Babovřeského prostoru, protože i ve Slunce, senu bývali ty Hoštice plné různých lidiček dotvářející kolorit vesnice a tady nepotkáváme během celého filmu nikoho jiného, než ty postavy, které mají jasně určené role ve scénkách, jakoby tomu bylo v Kameňácích. Ve stylu Kameňáků se pak nese i soundtrack, ve kterém nám úsměv na tváři (případně jinou grimasu) vykouzlí zejména Hanička Zagorová a její Ahoj, léto nebo Krystalky a jejich hitovka Tenhle kluk. A na toto se Lucka Plekancová snaží tančit v šatech po stoleté Trudě čili v něčem, co by mělo připomínat meziválečný haute couture. Na každý pád už teď se hrozím pokračování, protože nedořešených "dějových" linií nám zůstalo požehnaně. #finaleplzen (25.04.2013)