Režie:
Martin FričKamera:
Václav HanušHudba:
Josef StelibskýHrají:
Oldřich Nový, Hana Vítová, Milada Gampeová, Ladislav Pešek, Eman Fiala, Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk, Zdeňka Baldová, Vojta Novák, Růžena Šlemrová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Česká filmová komedie o kanadském žertíku, který mohl přijít hodně draho. Velmi pracovitý, ale také velmi naivní úředník pojišťovny Valentin Plavec se stává terčem nekonečných legrácek, vtípků a recesí svých kolegů Bejšovce a Voborníka. Poslední vydařený kousek se jim však poněkud vymkl z ruky. Připsali totiž k výhernímu číslu 8456 jedničku a namluvili Valentinovi, že vyhrál v loterii milion. Jelikož si však Valentin nemůže vyzvednout výhru okamžitě, vybere dvacet tisíc, což jsou veškeré úspory, které našetřil společně se svou snoubenkou Helenou a začne nakupovat na zálohu. Koupí auto, najme personál do vily. Jako čerstvý milionář je práci povýšen a dokonce se k němu začne hlásit i lakomý strýc Kudrna. Pravda však brzy vyjde najevo a když mu kolegové prozradí, že šlo jen o žert, všichni ho opustí, jen věrná Helena zůstane a dokonce pomůže nešťastnému snoubenci zrušit všechny zálohované a domluvené obchody. Když vyjde v novinách zpráva, že došlo k chybě a vítězný los má číslo 18456, rozhodne se Valentin oběma vykutáleným vtipálkům pomstít... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (121)
Taková milá a naivní komedie. Nutno ovšem říct, že naivní v tom nejlepším slova smyslu. Oldřich Novotný hraje velmi dobře a ostatní jej zdařile doplňují. Přes jednoduchý námět a někdy až groteskní vyznění jsem se dobře bavil. Téma vlivu peněz na okolí a na "přátelé" je také vděčné a věčné. Mnoho by se asi nezměnilo ani dnes. Pokud někdy získám větší částku peněz, raději to zamlčím, abych najednou neměl více přátel než je zdrávo. Původně jsem dal tři hvězdy, ale když vezmu v úvahu dobu vzniku a okolnosti natáčení, přidám čtvrtou hvězdu. Snaha o pobavení v době válečných útrap se velmi cení. ()
V období Protektorátu Čechy a Morava se točily vskutku skvostné komedie a toto je jedna z nich. Aneb jak chudý úředníček Oldřich Nový k penězům přišel, pak zas nepřišel a nakonec opět přišel. Na podobný typ humoru spoléhala sposta tehdejších komedií a kupodivu to pořád fungovalo a nezevšednělo to. I dnes, po sedmdesáti letech to má pořád ten čerstvý nátěr humoru, a to především díky skvělému Novému, nádherné Vítové, buržoázní Šlemrové, popletenému Marvanovi a rovněž i ostatní herecká plejáda nezůstala pozadu. Ještě připomenu, že tento film byl jeden z posledních filmů herečky Anny Letenské, kterou popravili nacisté. ()
Určitou scénáristickou naivitu vtipně i výmluvně snímek přenáší na hlavní postavu a přespřílišnou doslovnost s neustálým vyzdvihováním socioekonomického aspektu lze hodit za hlavu díky perfektnímu tempu. V těžkých časech natočená příjemná veselohra, jejímuž absolutoriu brání jen dvě výše uvedené výtky. ()
Tentokrát se Fričovi nepodařilo udržet zdravou rovnováhou mezi tím, aby byl snímek vyváženě vtipný i mravně přínosný. Těžce jsem zde postrádal pravidelný přísun humoru, na který jsem od Friče zvyklý. Asi 20x se během stopáže zopakoval školácký žertík s vybuchujícími doutníky a dalšími předměty, které si zrovna někdo pokusil zapálit v hubě. Celý film se nese v neuvěřitelně dětinském a naivním duchu. Je to opravdu těžce přeslazená pohádka, která sice pohladí po duši, ale nijak zvlášť nebaví ani nedovede zaujmout. Ať už je řeč o ženách (andělech) typu "Helenka", nebo o nesmírně naivním a průhledném průběhu, který tradičně poukazuje na fakt, že bohatým a vlivným ostatní rádi a často podlézají, což bylo vtipně nastíněno už v samotném úvodu při několika dialozích, které vedl nadřízený s podřízeným. Zkrátka zaujímáme postoje, místo abychom stáli. Celkově se tedy nezmůžu na více, než na slabé a otřepané 3 kousky. ()
Komedie z dob válečných. Ale jak je zvykem ,tak je to dělané proto ,aby lidi zapoměněli na útrapy války a bavili se. Snímek se spíš takovou moralitou ,je to v podstatě předchudce filmu Ďědictví aned.... Jen s tím rozdílem ,že tady nedědí ,ale vyhraje peníze. Jenže jak se ukáže byl to jen žert kolegů. Dává nám to možnostsi uvědomit jam málo stačí a člověk ač né svojí chybou může přijít o všechno. A zároven vidíme ,jak se lidi mění ,když zjistí ,že rázem mámte peníze to je hned kamarádů a známých . A když se ukáže že vlastně nic nemáte ,tak na vás každý kašle. Až na pár lidí ,kteří to myslí dobře. Tady je to vše uděláno humornou formous O.Novém v hlavní roli. Naštěstí je to komedie ,tak že Valentin nakonec opravdu vyhrál. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (4)
- K natáčení Valentina Dobrotivého se váže jedna tragikomická zajímavost. Souběžně se točil film Přijdu hned, v jehož průběhu byla gestapem zatčena (a později popravena) herečka Anna Letenská. Její tragický osud zasáhl do práce všech ostatních filmařů, následující den po zatčení Anny Letenské pracoval Martin Frič na scéně odchodu Valentina Plavce do úřadu. Oldřich Nový byl stejně jako všichni členové štábu rozrušen zprávami o Letenské a při snímání scény se sice převlékl, ale zapomněl se přezout a do úřadu odešel v bačkorách. Na tuto chybu se přišlo až později ve střižně a z provozních důvodů nešla již přetočit. I když scéna v podstatě logicky do děje zapadá (a pozorní diváci si jí jistě všimnou), její vznik měl zcela jiný podtext. (argenson)
- Valentin Dobrotivý bydlel v Praze na Malé Straně poblíž Kampy, konkrétně v dnešní Všehrdově ulici v domě číslo 562/6. Když se na konci filmu potají přiblíží ke svému bytu a vidí, že se před domem vytvořilo hotové shromáždění, utíká opačným směrem (opět dnešní Všehrdovou ulicí) kolem kostela Jana Křtitele Na Prádle. Většina staveb v záběru, ve kterém se Valentin dívá ke vchodu svého domu (směrem k dnešní Vítězné ulici, tehdy Knirschova), stále stojí a pohled zůstal v podstatě nezměněn (Google mapy). Pohled na opačnou stranu, kudy Valentin utíkal (Google mapy), je dnes sice už trochu jiný – hlavně díky tehdy malému stromku, který na dvoře domu za kostelem od té doby značně zmohutněl – ale nejvýraznější dominanty, včetně zmíněného kostela jsou stále na svém místě a jasně rozpoznatelné. (Luxocculta)
- Jedna scéna filmu je natočena v Roztokách u Prahy v hotelu Sakura z 20. let 20. století, který byl postaven v japanizujícím stylu. Jeho někdejší krásu a eleganci můžeme obdivovat už jen v tomto filmu, pozdějšími necitlivými zásahy byla stavba znehodnocena (byla zde nemocnice). (consuela1)
Reklama