Koleje osudu

O utrpení a odpustení. Japonsko vs Veľká Británia, chvíľu to bolo 1:0, nakoniec sa to ale obrátilo a svojím skutočným príbehom dáva Eric Lomax svedectvo, ako sa dá prekonať i to najhoršie. Film nie je silný na násilné situácie, ktoré tu mohli byť zobrazované plnou hrsťou, ani bitie palicou mi pankreas nezdvihlo, ale sleduje hlavný cieľ dať divákovi hlavnú myšlienku a posolstvo, ktoré si má zapamätať. Je naozaj zaujímavé, kým boli Japonci len pred nedávnom a kým sú dnes. Ideológia dokáže zatemniť aj tie najgeniálnejšie mozgy. (15.10.2023)

Úžasný námět podle skutečné události, podmanivá kamera, perfektní Colin Firth, ale na druhou stranu utahané zpracování se slabým scénářem, které stahuje film dolů, což je velká škoda. Tohle mohla být pecka, film, který mohl oslovit široké publikum a strhnout na sebe velkou pozornost. Bohužel já o něm donedávna vůbec nevěděl a počet hodnocení napovídá, že se o něm všeobecně neví. Přitom by mohl být díky svému rozuzlení a poselství mnohem cennější než takový Krvavý diamant nebo třeba Rwanda. 75% (28.02.2015)

Jak Colin Firth skrze trýznivé mučení v zajateckém táboře za 2.světové války našel o několik let později šikmookého kamaráda na zbytek svého života. Moudřejší ustoupil a mlácení i vodní kloktání bylo vítaným předělem do druhé životní fáze, kde už je jen odpuštění, penzijní fond a valorizace důchodů válečných veteránů. A kdyby se to nestalo ve skutečnosti, tak by to působilo silně nevěrohodně. Film má ovšem spolehlivého Colina Firtha, který trauma umí podat hezky sugestivně. A ani ostatní herci z toho nevyšli marně. Jeremy Irvine je coby o 40 let mladší Colinova verze celkem přijatelný. Jeho protipól, uvědomělá svině Tanroh Ishida, fungoval znamenitě, jeho starší verze, ztvárněná Hirojuki Sanadou, mě už tolik nerozcupovala, přece jen změna charakteru byla natolik zásadní, až se vytratil patřičný efekt. Nicole Kidman a zbytek herců v mírném pozadí, ale nic proti nim. Závěrečná konfrontace obou nepřátel je tedy nejslabším úsekem snímku, měla zahrát na city, kdo chce zmáčet kapesník, má možnost. Příběh Erica Lomaxe našel oporu v hereckém obsazení, jeho příběh byl mnohdy působivě veden, od finálního setkání obou protivníků jsem čekal větší katarzi a režijní ráz prolínání minulosti s přítomností (osmdesátá léta) neprobíhal nikterak rušivě. Celkově poutavé drama s pořádnou dávkou deprese. 8/10 (27.11.2018)

Na každé vteřině snímku jsou znát jeho velké ambice. Ty se ale bohužel nepodařilo úplně naplnit. Může za to hlavně režírující Teplitzky, který jako by spoléhal na to, že ústřední téma je silné samo o sobě a k úspěchu to bohatě stačí. To ale bohužel není pravda, protože podobných příběhů už bylo zfilmováno spousty a většinou lépe. Tvůrce si totiž neuvědomil, že k tomu, aby byl takový příběh působivý, je třeba naservírovat divákovi emoce. Ty tu bohužel úplně chybí, protože všechno je podáno tak chladně a sterilně, že zkrátka není možné se s nějakou postavou sblížit a soucítit s ní. I scény útrpného a krutého mučení absolutně nepůsobí, což je rozhodně špatně. A je to škoda, protože ona rovina o potřebném odpuštění a nenávisti je velmi silná a rozhodně měla být podána lépe. Navíc ani tempo není nikterak závratné a celé se to strašlivě táhne, takže by neuškodilo minimálně čtvrthodinku vystříhat. Naštěstí se vydařilo obsazení, protože Colin Firth hraje náramně a se svou ne úplně dobře napsanou postavou dělá, co se dá. Špatný není ani Irvine jako hrdinovo mladé já. Kidman i Skarsgard tu jsou dost málo a odvedou spíš klasický standard. The Railway Man výrazně utopil svůj potenciál v nenápadité a nezajímavé režii, která je u podobných snímků tím nejdůležitějším. 50% (06.03.2014)

Velmi slabé a velké zklamání ! Na tohle jsem se velmi těšil už dlouho. Nicol miluju už od pradávna (a tady je pořád baba jak se patří!), Colina mám také moc rád a co se týče australáckých filmů, všechny mi zatím sedly. Příběh E. Lomaxe z druhé světové, ze zajateckého tábora pro spojenecké vojáky zajaté Japonci po pádu Singapuru měl co do počtu veškeré chutné ingredience k tomu aby z něj byl filmový zážitek. Ale nebyl. O tomto období jsem lecos četl, zajímám se o něj. Stavba železnice v Barmě je jen částí utrpení, kterým si spojenečtí vojáci museli coby otroci Japonců projít... Ačkoliv je příběh postaven na skutečné události, ačkoliv Colin hrál velmi přesvědčivě a reálie byly ztvárněny opravdu věrně, nějak jsem tomu nevěřil. Zde došlo k tomu, že evidentně i silný příběh jde špatně odvyprávět, resp. špatně natočit. Naprosto souhlasím s Radkem99, možná dostat to ruky někdo zručnější byla z toho oscarová záležitost, třeba jako z Anglického pacienta. Koleje osudu nejsou válečným filmem, je to psychologické drama retrospektivně se za války odehrávající. Je to film o síle odpuštění ač to zní jakkoliv jako klišé. Osobně mi vadila postava mladého důstojníka kempei tai. Ten mladý herec mi neseděl. Neseděl mi ani cz dabing. Mnoho klíčových momentů bylo předvídatelných, což je právě proto, že byly klíčové film těžce sráží...Celé to ne mně působilo velmi sterilně, tenhle příběh by s vámi měl otřást. Ale zkrátka ne, sledujete jej, jste zvědaví jak to dopadne, ale nic ve vás nezůstane... Kdybych já měl vyjmenovat nejsilnější momenty, bude to ,,vzkaz, který nelze ignorovat'' Lomaxova přítele, rozhovor u stolu v muzeu věznice a hlavně křičená věta jakési britské jednotky tam venku zaslechnutá ve sluchátkách Lomaxova přijímače v podzemí pevnosti ještě před vzdáním se - ,,panebože, pomozte nám někdo ! '' ... Dávám 3 kuličky rýže, ale je to opravdu jen tak tak. . * * * * (03.08.2014)