Stopy

Není to Útěk do divočiny, není to ani Pouť. Je to ale další přenádhernými scenériemi obohacená dobrodružná podívaná s tím správným melancholickým hudebním podtextem, který pohladí na duši, ale více ve vás nezanechá. Samotná Mia Wasikowska je tou herečkou, jejíž hraní vydržíte během těch svižných dvou hodin, avšak rozhodně není člověkem, kterého obličej i řeči byste si museli dopřávat denně. (27.08.2017)

Když sledujete Stopy máte problém uvěřit, že je to zkrátka a dobře jen hraný film s herci. Herci, kteří hrají příběh někoho jiného. A dělají to s takovou vervou a tak uvěřitelně, že vám to prostě splyne. Stopy jsou odzbrojující. Miluji cestopisy, zvláště ty ,,natvrdo'' ne ty typu jo jel jsem do Indie a tam jsem před letištěm viděl pána bez nohou a v hotelu takovýhleho pavouka ! A také miluji Austrálii. Nikdy jsem tam nebyl a sakra bych se tam chtěl podívat. Nevím proč, ta země vyvrhelů, dobrodruhů i domorodců mně prostě táhne k sobě přímo magickou silou. Austrálie země mnoha podob i míst, kde přijít o život je opravdu snadné...Stačí aby se vám v opuštěném vnitrozemí rozbilo auto a poté co vypijete vodu z chladiče už na žádnou další nenarazíte... Stopy mne vtáhly do sebe už od první minuty a já jen litoval, že jsem je neviděl v kině a že moje TV nemá o dva či tři metry úhlopříčky navíc.... Ten vizuál je prostě skvostný! Skvostná byla i Mia Wasikovska, které jsem věřil každou spáleninu od slunce, každý trn v chodidlech a každý beznadějně zacuchaný vlas pod promaštěným kloboukem. Jsem strašně rád, že jsem se díky tomuto filmu mohl té neskutečné cesty se zvířecími přáteli zúčastnit. pro Robyn to byla dlouhá a nebezpečná cesta za sebepoznáním, hledáním vlastních limitů, smířením s osudem i závěrečným překvapivým zjištěním, že samota strašně bolí. A říkám rovnou, tichá závist i když asi byly momenty, kdy jí holce nebylo hej... Smekám však před ní! --- Jinak i mně zprvu přišlo zvláštní brát sebou do pouště (navíc černého) pejsana, čemuž se zde leckdo v komentech podivuje a což leckdo i odsuzuje. Jenže Robyn o jednoho psa přišla už v dětství a asi neměla možnost svoji kamarádku Diggity někde na tak dlouhou cestu udat. A navíc Diggity byla správnej australáckej pes a ti zvládnou lecos, před čímž by evropský labrador couvnul... Ale to nejhlavnější Diggity - byla její nejlepší psí přítelkyně a co tato slova znamenají vědí jen ti, co nějakého toho čtyřnohého kamaráda mají či měli. Film byl prostě skvostný! Nestává se mi to často, ale tady je pro mně 5 hvězdiček málo. Jelikož ale více nemohu tak za mne je to jednoznačně za 5 doušků vody z omláceného hliníkového hrnku. Musím se poohlédnout po knize. * * * * * (12.04.2017)

Príjemný a nenáročný film, ktorý ťahá skvelá Mia Wasikowska. Dlhšie hodnotenia nemajú v tomto konkrétnom prípade širšie opodstatnenie, nakoľko snímka ničím neurazí, no zároveň neprinesie nič, čo by divákovi utkvelo v pamäti na dlhšiu dobu a tak ak si ten aj neskôr spomenie na púť po stopách Robyn Davidsonovej, skôr než jej zážitky si vybaví v mysli okúzľujúce prostredia austrálskej púšte. (60%) (06.07.2014)

Křehká a čistá dobrodružná road movie napříč Austrálií s velbloudy. Stopy nejsou tak monumentální drama jako předchozí Curranův Barevný závoj, ale pro cílovou skupinu, která miluje dobrodružství na vážno s vnímáním světa a krásné přírody, představuje nádherný očistný zážitek, včetně závěrečné katarze. 75 % (30.04.2022)

Na Stopy jsem byl hodně zvědavý. Příběh v rámci cestování mi je hodně blízký a tak jsem byl opravdu dost zvědavý, jak mi ho tvůrci představí ve filmové podobě. No a výsledek je takový, že zlý tento film rozhodně není. Krásně představuje vztah cestovatelky Robyn s fotografem z National Geographic, který radši fotí, než aby Robyn pomohl vytáhnout velblouda z močálu. Vztah k tomu fotografovi, kterého hraje Adam Driver, mi byl protivný ve stejných chvílích, kdy byl protivný i pro Robyn a ušel v momentě, kdy i Robyn jeho excesy zvládala. Mimochodem Mia Wasikowska v roli Robyn byla parádní. Horší už to bylo s režií jako takovou, která z celé té cesty dělá něco neuvěřitelně mýtického a k tomu zbytečně přidává hudební éterické vsuvky v momentě, kdy by je přidávat vůbec nemusela. Další věc je i cesta, kterou se Robyn rozhodla vydat. Její přístup k velbloudům byl jistě spravedlivý (tedy pro ní), ale vzít s sebou i psa byla čistá sobeckost a s tím se těžko Robyn fandí na sto procent. Každopádně film určitě zajímavý a rozhodně stojí za to ho shlédnout. (21.07.2015)