Režie:
Philippe de BrocaKamera:
Jean-Paul SchwartzHudba:
Georges DelerueHrají:
Annie Girardot, Philippe Noiret, Catherine Alric, Paulette Dubost, Hubert Deschamps, Roger Dumas, Guy Marchand, Simone Renant, Georges Wilson (více)Obsahy(1)
Lisa srazila Antoina na mopedu. Před 20 lety, kdy oba studovali na Sorbonně, spolu prožili krátký románek - on je dnes profesorem řečtiny, ona policejní inspektorkou, což mu ale dlouho nechce prozradit. Jejich první společný oběd přeruší telefonní hovor: došlo k vraždě poslance Národního shromáždění! (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (133)
Z pohľadu hlavných bodov námetu nevšednejšia romantika, no keď sa ide do hĺbky tak jednotlivé časti tejto romantiky idú presne podľa osvedčenej šablóny, čo v istých chvíľach viedlo k miernej nude. No veľkou výhodou je sympatická ústredná dvojica, hlavne Noiret bol super, taký pôžitkár s obdivom ku starým klasikom a humanitným vedám. Ich dialóg skrátka bavil. Lepší priemer. 65/100 ()
Příjemný filmík zvlášť s původním dabingem-Galatíková -Řanda. Neblázněte, zákon říká že vraha musíme dopravit k soudu! Ale zákon neříká v kolika kusech.... Skladba kterou zpívá sbor v restauraci je "AGNUS DEI", přesto že zní jako duchovní chorál z 12. století jedná se o novodobou skladbu autora hudby filmu George Delerue . Agnus Dei, tedy beránek Boží je velmi staré a rozšířené pojmenování pro Ježíše Krista. ()
Příjemná komedie s prvky kriminální zápletky, ale spíše jaksi mimochodem. Spíše bych film hodnotil jako pohlazení a důkaz o tom, že láska může kvést v každém věku. I když některé scény byly opravdu vtipné, například v závěru filmu sledování únosce a P. Noireta, který prchal v autě se zařazenou jedničkou, následován usínajícím policejním kordonem... ()
Ženská emancipace v té podobě - zdaleka ještě ne dokonalé - jak ji známe dnes, začíná zhruba před 30-40 lety spontánním vzplanutím osmašedesátého roku. V jiné podobě ji odráží anglický seriál DEMPSEY A MAKESPEACOVÁ jak to dokládá i připojený bonusový pozdější vzpomínkový komentář Glynis Barberové. Pestrý mix spolužákovské nostalgie, jiskření vlastně protikladných profesí, skutečného těžkého případu i sarkastického nadhledu s jasnou převahou ženského prvku, ztělesněného dnes již zesnulou skvělou Annie Girardotovou, ale také neméně dobrým Philippem Noiretem, není sice zcela prost určitých vad na kráse; to však postřehneme teprve tehdy, blížíme-li se k jádru příběhu i autorského záměru. Odpověď na otázku, zda běží více o zábavu nebo naopak o převahu "velkého umění" odlehčeného chápavým úsměvem, ponechává autor, věrný jazyku své doby, na každém divákovi. Jedno je jisté: s touto komedií se nebudeme nudit ani vteřinu. ()
Patřím do tábora, kterému se Ukradli torzo Jupitera líbí o ždibíček víc. Patrně proto, že je veselejší, bláznivější, prostředí slunného Řecka působí v dnešních prosincových dnech přívětivěji než Paříž (v porovnání s dneškem krásně liduprázdná, jak ve své době celý svět býval na filmovém plátně zobrazován). Noiret má v Jupiterovi více prostoru, což mu sedí. Velmi slušná detektivka, jak jen to Francouzi umí. Ty čtyři * dávám spíš v kontextu s pokračováním, jinak by to bylo víc. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (8)
- Policejní vrtulník je Schweizer S300 vyráběný v letech 1964–1983 společností Hughes Tool Company a později Hughes Helicopters. (sator)
- Antonius (Philippe Noiret) jezdí na VéloSoleX 3800 z roku 1966. VéloSoleX je moped nebo motorizované kolo, obvykle označované jen jako „Solex“, které původně vyráběl francouzský výrobce Solex se sídlem v Courbevoie nedaleko Paříže ve Francii. Moped původně vytvořený během druhé světové války a sériově vyráběný v letech 1946 až 1988 přišel v různých iteracích, přičemž si zachoval stejnou koncepci motoru s válečkem spočívajícím na předním kole jízdního kola. Stal se mimořádně oblíbeným u školních dětí, studentů nebo pracovníků v továrnách, protože byl lehký a mimořádně hospodárný. (sator)
- Při ohledávání mrtvoly sahají policisté na vražednou zbraň bez rukavic. (sator)
Reklama