Smolař

Uběhlo tak sedm let, co jsem tento film viděl poprvé, takže mé vzpomínky na něj byly mlhavé, ale pamatoval jsem si, že to byla zábava. Nyní, když jsem ho po sedmi letech viděl, tak jsem si uvědomil, že jsem si to pamatoval celkem dobře. Je sice pravda, že Funés má mnohem lepší komedie a bez něj by byl ten film o třídu horší, ale i Bourvil se snaží a ačkoliv je jeho romance v Římě s manikérkou naprosto zbytečná a někdy i nudná, tak mi vůbec nevadil. Je to takový sympatický trouba. V jeho scénách sice není tolik legrace, jako s Funésem, ale to nevadí. Protože ty Funésovy scény jsou parádní - například socha "ruce vzhůru", přehazování zbraně na útesu, sprcha v kempu,...Vše navíc jako vždy vyzdvihuje skvělý český dabing pánů Filipovského a Brudera. Jsou to sice slabší čtyři hvězdičky, ale film je příjemná oddechovka, která se ovšem musí vidět jednou za čas. Fantomas se každý půlrok v TV neomrzí, tohle nejspíš ano. Mimochodem taková zajímavost - dva četníky na hranici hrají stejní herci, kteří hráli četníky Tricarda a Berlicota v sérii četnických komedií s Funésem, kde sloužili právě pod jeho vedením. (28.09.2007)

Námět je hodně podobný tomu z filmu Záhadný kontraband (1964) s Belmondem. Bourvil mne nikdy příliš neoslovil, ani v komediálních, ani v charakterních rolích, tohle byl snad dokonce jeho nejslabší výkon. Funès je zde ve výborné kondici, ale bohužel nemá takový prostor jako v mnoha jiných filmech, které byly postaveny na jeho komediálním talentu. Ale chvíle, které patří pouze Funèsovi, jsou silné, sprchování v kempu, nebo nenápadka na celnici. (26.02.2012)

Skoro se ani nedá říct, že Bourvil a Louis DeFunés hrají spolu. Po celou dobu se pohybují jakoby vedle sebe, ale málokde dojde k interakci. Smolař by se dal chápat i jako symbolický přelom mezi starým typem francouzské komedie, kde všem stačil k veselí jen nějaký ten dobromyslný venkovan a pár nedorozumění k tomu, a tou novou, dravější a s promyšlenějším humorem. Bourvila zkrátka musíme nějak přetrpět (mimochodem, proč se film jmenuje Smolař, když v něm hraje hotové dítě štěstěny?), zato všechny scény, kde vystrkuje růžky Ludva, jsou k popukání. Třeba hudební etuda v autolakovně, ale taky scéna v opravně, kde se skrývá před Bourvilem. Má na hlavě svářečskou kuklu, takže mu vůbec nevidím do tváře, a přesto ho na první pohled poznáme podle pohybů. :-) Vida ho. Zábavný i bez grimas. 60% (22.06.2006)

Z raných Funesových začátku nutno brát s troškou nadsázky, ale jak je vidět své kvality tu dokázal, ostatně jako nespočetně krát. Úsměvné je, že se Funes obával kolegiálního komika Bourvila, že by ho mohl odsunout do pozadí a tím i podupat Funesovu kariéru. Opak byl však pravdou a Funes celému filmu vévodí, i když Bourvil hraje naivního pitomce také celkem přesvědčivě. Jen ty dialogy jsou kolikrát hodně slabé. (22.11.2008)

Bourvil a Funes sú určite zvučnými menami francúzskej filmovej komédie a príležitosť vidieť ich spolu veľa sľubovala. Lenže hlúpučký scenár, nenápaditá réžia, neskutočne veľa nechcených trápností, málo vtipu a prehnaná dĺžka vykonali svoje zhubné dielo. Tento film môže potešiť iba vytrvalých fanúšikov Bourvila a Funésa, prípadne oboch. Ja do tejto skupiny nepatrím, takže Au revoir. (16.02.2014)