Dom Hemingway

Dom Hemingway je protřelý kasař, který má za sebou 12 let lapáku. Vedle toho je to domýšlivý zhýralec, takže nějaké napravení jeho zlodějské duše nepřipadá v úvahu. Zjištění, že se za těch drahných let pobytu za mřížemi hodně změnilo, mu moc nepřidává na jeho alkoholem a koksem nasáklé náladě. Vždyť za ta léta ovdověl, dcera mu dospěla a sejfy mají elektronické zabezpečení. Naštěstí prachy, děvky a chlast chutnají pořád stejně. Ale úplně jinak chutná nově nabitá svoboda. A pochybných kamarádíčků je vždy hojnost. Domovi hlavně zbyla kasařská čest, kterou by nikdy neprodal, ani kdyby věděl, že se zbaví smůly, která se na něj po návratu z vězení zpropadeně nalepila. Nad hranicí průměrného komediálního dramatu tenhle film drží neodolatelný Jude Law, jehož kreace muže čerstvě propuštěného z basy, je natolik osobitá a (dů)vtipně svérázná, že se filmu dá odpustit mnohdy fádní televizní zpracování. Není se co divit, že film často vypadá jako dobře udělaný snímek z televizní produkce, když jej režijně uchopil televizní specialista Richard Shepard, který si jen vzácně odskakuje k filmovým projektům. Určitě také vadí často neukončené a nedokončené dějové linie, kdy v podstatě zůstává záhadou, jak to s některými postavami, co Domovi vstoupily do života, vlastně dopadlo. Ne vždycky se záměr opustit postavy v nějaké kritické chvíli dal považovat za maximálně zdařilý. Jenže je zde Jude Law, který většinu scén opepřil nějakým sprostým slovem, zkroušeným, sjetým i ironicky veselým výrazem a brilantně posazenou hláškou. Je zde několik hodně zdařilých scén. Patří k nim pasáž na francouzském venkově vrcholící nehodou, ještě lepší je Domovo ucházení se o práci u černocha, se kterým se odjakživa nemají rádi. Spousta scén je zapamatovatelná díky hlavnímu představiteli, režie výrazně zaostávala v kreativní prosperitě, což se vlastně podepsalo i na celkovém dojmu z filmu, který je rozháraný. Stačí si přehrát nejlepší scény filmu a máte představu, jaký asi film je. Vyskytují se zde nejméně čtyři delší scény, které by obstály samostatně. Pár rozvláčných pasáží přeskočit, dát filmu větší dynamiku. Režijní rukopis má přesto v sobě jistou neokoukanost. Velmi dobře je třeba zvládnuto setkání dospělé dcery s nezodpovědným tátou. Nekonají se žádné emoční výlevy. Režisér příjemně korigoval kriminálníkovu konfrontaci s obyčejným rodinným životem. Nedal prostor brutálním scénám. Prostředí, v němž se Dom po návratu z vězení pohyboval, k tomu vyloženě svádělo, ale volba raději padla na dialogy, při nichž si budou milovníci nevulgárních výrazů dávat špunty do slechů. Jude Law je i tak rozhodně tím nejlepším, co tenhle film má. A celkově má film punc originality. 70% (22.12.2015)

Jude Law se v Domovi vysloveně vyřádil. Až divadelně vyřádil. To, že je ujetej, s tím je třeba počítat. Ujetost ale občas překračuje meze až biblických rozměrů, kdy se z Doma stává spíše Homér, než gangster, což se mně úplně nelíbilo. Nemůžu říct, že by tenhle film byl vysloveně špatnej. To určitě ne. Některé scény za to vysloveně stojí, třeba zrovna bouračka. Jenže bouračka je právě vrcholný důkaz toho, co mi na filmu taky vadilo. Dom Hemingway je prostě unikát a sledovat každou další minutu jeho života rozhodně stálo za to. V jeho blízkosti bych ale nevydržel ani minutu. (04.11.2015)

Formálně je Dom Hemmingway následovník klasické britské feťácko-punkové scény, tedy mnoho "chodících" záběrů ve velkých celcích, aby okolní ulice byly ostré a neuchopitelná nátura většiny vnějších vlivů. Protagonista je však z toho všeho čistě nejneuchopitelnější, jedná se sice o chodící scénáristickej konstrukt (očividně nevzdělaný hrubián, který ale mimochodem ve svých květnatých monolozích odkazuje a metaforizuje kulturní díla), který v reálném světě nemá souputníka, respektive je ve všech dobrém zájmu, aby jej neměl, ale stejně je z něj člověk celou dobu nervózní. Škoda poslední třetiny, kdy veškerá chvála toho, jak se vynechávají klasické témata po propuštění z lochu ukáže být jako předčasná a film předkládá obvyklou snahu o odpuštění a vykoupení. A to naštěstí i přes to, že hrdina zůstává navždy zmrdem. "What do you mean I can't smoke fag in a pub?" "They banned it. It is not healthy." "Being a cunt isn't healthy." (12.10.2015)

Takto si predstavujem zábavný film. Dej je epizodický, ale v konečnom dôsledku aj tá štruktúra dáva zmysel, a hlavne je to celé o ceste a vývoji hlavnej postavy, ktorá je extra šťavnato napísaná a ešte šťavnatejšie zahratá. Autohavária a otváranie trezoru samozrejme vládnu. Daenerys takto "v civile" čarovná. (18.04.2014)

Perfektný anglický film s ich typickým humorom, ale aj dramatickým napätím. Pred Jud Lawom klobúk dole ako to zahral a tak tiež pred scenárom ktorý dostal, pretože postava Doma Hemingveja dostala dar slova. Perfektne vedel prirovnávať "básniť " o tom čo by sa dalo povedať jednou vetou (úvodný predslov o svojom vtákovi, či pekný kompliment nenásytnej zlatokopke). To zvýraznilo jeho bezohľadné, egoistické správanie o niečo viac ako je bežné pri takýchto postavách. Záver ma trochu sklamal, čakal som, že od tej zlatokopky získa prachy naspať, tak som sa nakoniec priklonil 80%. Najlepšia hláška filmu : ksicht ako potrat, na mizine ako teenger a chčiju vedle afriki bambatani. (21.01.2015)