Velmi uvěřitelné příběhy
Režie:
Igor ChaunScénář:
Igor ChaunKamera:
Jan VelickýHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Miloš Frýba, Elena Galanová, Dagmar Dvořáčková, Rudolf Krouza, Marie Krouzová, Anna KreuzmannováObsahy(1)
Paní Hůlová je stará paní a na světě je již sama. Jediným společníkem jí na Štědrý večer bude televizní obrazovka. Nalézáme se v Čechách, někdy v konci temných sedmdesátých let. (oficiální text distributora)
Recenze (41)
No, byla jsem zvědavá na raná dílka duchovního hledače, a tak jsem se koukla na tento filmík, díky kterému jsem si vzpomněla na mládí, kdy jsem také poslouchala hlasatele, nebo spíš neposlouchala, jelikož jsem se těšila spíš na to, až domluví a pustí ten očekávaný film. Vzpomínám si, že ve mně také kolikrát ty jejich pořady vyvolávaly depky, jenže já naštěstí nebyla sama a dokázala jsem se hlavně obejít bez televize, jelikož v té době nebylo opravdu moc na co koukat. Ale dovedu si představit, že osamocený člověk je vděčný alespoň za tento kontakt, a proto ti, co takto hovoří z obrazovky k lidem by si měli být vědomi zodpovědnosti za to, co a jak hlásají. A když se na Štědrý večer k tomu přidá taková pěkná depresivní báseň, tak to už má fakt sílu a asi to nebude to pravé ořechové. Spoiler. Nemohla jsem si opět nevzpomenout na trpaslíka, kdy Rimmer strávil jedno dopoledne na lince důvěry a všech pět lidí, kteří se mu dovolali, včetně toho, co si spletl číslo, spáchali sebevraždu. Chudák paní Hůlová. ()
Jedním slovem - MRAZIVÉ. Snad to na nikoho z nás nečeká taky. ()
Asi nejdepresivnější a nejzávažnější povídka z televizního cyklu Velmi uvěřitelné příběhy. Miniatura o příliš tiché samotě a jediném skutečném příteli starého opuštěného člověka...televizi. Vlezlost a familiárnost televizních hlasatelů je strašná a recitativ Jiřiny Švorcové vskutku návodový... ()
V televizi uvedeno v cyklu Velmi uvěřitelné příběhy. Depresivní snímek, při kterém musí mít každý nejen starý, nemocný a osamělý člověk velice tísnivé a skličující pocity osamělosti a jisté beznaděje . V tomto případě mi je té staré paní skutečně líto zvlášťe když si uvědomím že jejím jediným pravým společníkem až do té kratoučké návštěvy příbuzných byla jen televizní obrazovka a to také jen do chvíle než na obrazovku vstoupila Jiřina Švorcová s deprimující básní od Josefa Rybáka "Jen leťte holubi" .......! ()
Pro moji psychiku je hlavní hrdinka a její projev na samé hranici snesitelnosti. Nebýt krátkého trvání a náhlého konce, asi bych se zbláznila. Velmi sugestivní, velmi drásavé, velmi. ()
Toho pitomečka Gorečka právě nemusím (z osobních důvodů), ale jedna z mála věcí, které se mu kdy povedly, je právě tohle. Vždycky si vzpomenu na recept na řízky z gothaje, který dala k lepšímu jedna z kreatur Přemka Podlahy. Obalíte gothaj nebo Junior, na co právě máte prachy, a dovnitř napícháte pár párátek, místo kostiček, a máte parádního kapříka pro socky:-)) ()
Strašné! Stáří je neskutečně kruté. Osamění stařenky u estrádního pořadu v normalizační TV, kde se baviči předhání ve vtipech bylo skutečně v drsném kontrastu. Tohle bylo ještě o hvězdu lepší než povídka Podržel souseda. * * * * * ()
Tady je to přesně naopak než v Dlaždici: Rádoby vtipná společenskokritická pointa stojí za sarou bačkoru, ale ono se to bez ní zcela obejde. O kvalitu se postarala socialistická televize a paní Hůlová (které kameraman neměl to srdce říct, ať si ho nevšímá). Ute a Jan, umělci z Endéer, zpívají hladovějícím a opuštěným. I když ta pointa... možná jsem jen málo dada. ()
Koncentrovaná štědrovečerní deprese. ()
Jedním slovem NUDA jako prase. Česká republika popřípadě Československo a horor opravdu nejdou dohromady! ()
Povídka televizního cyklu Velmi uvěřitelné příběhy. Depresivní Štědrý večer paní Hůlové (výborná Anna Kreutzmannová) - neskutečně mě mrazilo, i z toho, jaký musela mít z natáčení pocit samotná herečka. ()
Zestárnout není umění. Umění je to snést. Chaunova fascinace ošklivostí a hrůzou dosahuje právě ve Štědrém večeru paní Hůlové svého vrcholu. A není to je závěrečná sekvence, kdy se – snad záměrně – po recitaci básně Jen leťte, holubi v podání Jiřiny Švorcové stará paní oběsí, ale především obrázek z tehdejšího televizního vysílání, plného falešných úsměvů a prázdných frází. Příšerná doba. ()
Pěkný příběh o paní, které dělá o ŠD společnost studená televizní obrazovka se sladkými moderátory. Paní se v den štědrosti rozhodne klasickou cestou opustit pozemský život. ()
Miloš Frýba for president! ()
Tomuto sa hovorí POINTa ! ()
Film opravdu pravdivě depresivní. V devatenácti minutách řečeno vše a ještě mnohem více mimo stopáž zbyde k přemýšlení, což se o (většině) současných českých filmů s celovečerní stopáží říci nedá. Jenom doufám, že takhle někdy nedopadnu. ()
Oči paní Hůlové mě děsí ještě teď... ()
Při představě, že děj tohoto mikrosnímku je velmi reálný a blíží se; při představě, že až budu starý a sám už na mě nebude "mile" hovořit nějaká reálná tvář, je slovo "mrazivé" velice hřejivé... doporučuji se nechat obejmout Kybernetickou babičkou a vyjít vůkol lidem../škoda, že se tenhle film skoro nevidí... ()
Myslel jsem, že depresivnější snímek než Babí léto neexistuje, ale mýlil jsem se... ()
Parádní povídka, jsem se na to díval v hospodě a měl jsem husí kůži, pak jsem nad tím dlouho přemýšlel, zůstalo mi to v hlavě dodnes... Úžasné... ()
Reklama