Rozbitý svět

If there's something strange in you neighborhood. Who you gonna call? Call Rufus! Dlouho jsem neměl jasno, jestli mě filmový debutant Norris svými flashbacky, flashforwardy a prolínáním obrazů a zvuků zaujmul, anebo otrávil. Rozhodly poslední minuty, protože pokud máte v sobě alespoň kousek životních zkušeností Archieho, nemohly vás nechat chladným. Jestli má být dětství plnohodnotné, nenechte ho spěchat za dospělostí.. (17.01.2018)

Psychologické drama, u kterého nevím, jestli je lepší scénář, režie nebo herci v hlavních rolích (včetně mladičké Eloise Laurence). Tady si prostě všechno sedlo, takže mi jiné než maximální hodnocení ani nepřišlo na mysl. Můžeme sice takovýto svět pokládat za naprosto depresivní, ale tím spíše vyniknou ty prozářené paprsky naděje. (08.10.2019)

So bloody sick! Broken je doopravdy od začátku do konce "broken"; jako máloco. Jde o indie, které nekompromisně rozsévá zlo na každém kroku, v rozličných podobách, a zároveň se skrz postavu Skunk samo sebe táže "Proč se dějí jen špatné věci?". O indie, které přes veškerou (syrovou) surovost zvládá působit dostatečně lidsky - hlavně pro písničky a zlatíčkovskej hereckej výkon Eloise Laurence, ale i tu celou dětskou optiku nabízenou skrze sympaticky velké množství charakterů. A v neposlední řadě jde o indie, které si může dovolit totálně upozadit někoho jako Cilliana Murphyho. Speciální, vážně speciální film. A "nejhorší" na tom všem je, že kdyby všichni od začátku naslouchali tý nejzvrácenější rodině široko daleko ... --- "So you're a lesbian?" - "No!" - "You look like a lesbian." - "What does a lesbian look like?" - "Kind of ugly..." (16.10.2013)

Drsné drama, které se takovým na první pohled vůbec nezdá. Zajímavě využívá retrospektivu, což rozhodně lze považovat za novátorské pojetí. Vrcholy tohoto filmu přicházejí naprosto nečekaně, o to větší dopad na vás pak mají. Tady zase jednou budete cítit, jak hnusný ten život dokáže být a že se s nikým nemazlí. Není zde nic, co by mělo být fér, není zde nic, na co se můžeme spolehnout. Prostě jenom žijeme a ono to dopadne. Nějak. Znepokojivé, přitom skvělé. (06.12.2013)

Pro Rufuse Norrise se jednalo o filmařský debut, po divadelní režii, a přišlo mi, že si nové vymoženosti velmi užíval. Spousta detailů, flash-backy, flash-forwardy, zajímavé přechody mezi scénami, kdy vidíme nový záběr, ale ještě doznívá zvuk z předešlého... Herci výborní asi bez výjimky - přesný Tim Roth, okouzlující Eloise Laurence. (28.10.2013)