Rozbitý svět

Tak jako se každý podzim vyvalí spousta nadějných dramata, tak některé z nich prostě vyčnívají nad průměrem obyčejného festivalového konstruktu. Tento podzim je to jednoduše případ Rozbitého světa. Osobité britské drama plné výborné atmosféry, parádních hereckých výkonů a vystavěné na emocionálním kolotoči, který vás především jednou montáží v závěru doslova semele, bez ohledu na menší nedostatky a občasné tíhnutí k momentům zavánějícím přehnanou konstrukcí. Jednoznačný palec nahoru. [80%] (19.10.2013)

Zneklidňující pohled na sousedský dvorek očima dospívající dívky - jen několik osob bylo součástí jejího života a jak strašné deziluze byly v mladé mysli zanechány... Pro právě takové případy se přikláním k přání existence paralelních světů s potvrzením domněnky o utváření charakterů pod vlivy odlišných faktorů, majících na svědomí fatálnost následných dějů. Zpočátku odtažité vyprávění zvolna našlapuje k naplnění staré pravdy o věčnosti hlouposti a zloby a jejich "dědičnosti", jakož i faktické bezmoci se těmto projevům lidsky bránit - jako důkaz zde slouží kokrhelové sesterské trio, navzájem se trefně nazývajíc čubkami, kterými se skutečně stanou a osudově ovlivní další a další životy, už jen tím, že budou matkami... Typicky britskému sociálnímu dramatu vládnou výborné herecké výkony, tradičně ty dětské, v čele s maximálně přirozenou Eloise Laurence a zrovna takovým Timem Rothem v otcovské roli. (14.06.2013)

Ještě pár minut před závěrečnými titulky jsem si myslel, že se na autory budu zlobit za to, jak nejdřív rozehráli slibnou, citlivou, ze života dobře odpozorovanou mnohovrstevnatou partii, jen aby s ní v koncovce zakormidlovali do bezpečného přístavu slzopudného melodramatu. Těch posledních pár minut ale měli celé kino včetně mé maličkosti na lopatě tak, že jsem jim odpustil a šel domů lehce rozechvělý. Pak jsem se na to vyspal a druhý den už ve mně mnoho nezůstalo. (30.07.2014)

So bloody sick! Broken je doopravdy od začátku do konce "broken"; jako máloco. Jde o indie, které nekompromisně rozsévá zlo na každém kroku, v rozličných podobách, a zároveň se skrz postavu Skunk samo sebe táže "Proč se dějí jen špatné věci?". O indie, které přes veškerou (syrovou) surovost zvládá působit dostatečně lidsky - hlavně pro písničky a zlatíčkovskej hereckej výkon Eloise Laurence, ale i tu celou dětskou optiku nabízenou skrze sympaticky velké množství charakterů. A v neposlední řadě jde o indie, které si může dovolit totálně upozadit někoho jako Cilliana Murphyho. Speciální, vážně speciální film. A "nejhorší" na tom všem je, že kdyby všichni od začátku naslouchali tý nejzvrácenější rodině široko daleko ... --- "So you're a lesbian?" - "No!" - "You look like a lesbian." - "What does a lesbian look like?" - "Kind of ugly..." (16.10.2013)

Úvod snímku bol pre mňa miernym utrpením, najmä kvôli rozháranosti jednotlivých situácií. Ako keby autor nevedel, čo chce tým príbehom povedať a kam sa dopracovať. Postupom času ma však dejová linka predsa len stiahla a bola radosť pozerať na jednotlivé osudy malej Skunk ako i jej susedov. Stred bol z tohto pohľadu vynikajúci. Záver mi však prišiel pomerne nejednoznačný, akoby nedotiahnutý a uviaznutý kdesi na polceste. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 (31.03.2018)