Princezna a bojovník

Lolu běžící o život už jsem dlouho neviděla, ale seznávám u sebe čím dál tím nadšenější reakce na Tykwera. A pokud pracuje s Frankou, pak je to prakticky jistota. Nádherný vnitřní svět princezny a bojovníka je kouzelnou moderní pohádkou v reálných kulisách, za jejichž pozitivní náboj by se nemusel stydět ani skutečný pohádkář Disneyova typu. Půvabné. (15.06.2017)

Franka Potente mi znovu dokazuje, že mezi herečkami je velkou paní. Tenhle film ale nestojí jen na ní, má toho v sobě víc - sílu, eleganci, se kterou se hlavní hrdina postaví svému stínu, tempo rozhodně ne pomalé, ale ani uspěchané, nenásilně uvedené prostředí blázince v kontrastu se světem, který je jiný...a hlavně tu hudbu. Tykwerovy nápady co se týče muziky jsou nápadné - a přesto ne rušivé, což nechápu, ale prostě je to tak. Zajímalo by mě, jak to ten chlap dělá... 80%!! (05.12.2013)

Tak tohle jsem Tykwerovi nesežral. Ze začátku to vypadalo, že se z toho klube romantický film. Bohužel se tak nestane, protože hlavní postavy spolu po většinu filmu nenaváží žádný vztah. Nakonec se z celého více než dvouhodinového filmu stane něco jako úvaha o tom, že cesty boží jsou nevyzpytatelné a svému osudu neunikneš. A to mě tedy nijak nedostalo. Natočeno to je samozřejmě opět působivě, stejně jako u Loly výborná kamera (scéna pod náklaďákem mě uzemnila ), ke snovým scénám podmanivá hudba a výborná Frnka Potente. Právě proto jsem celý film čekal, že se stane něco velkého, co změní celý příběh v něco hlubokomyslného. Ale ono se nic nestane. Já bych radši příběh, který by si na nic nehrál, jako byla Lola... (04.11.2004)

Musíme na tuhle hru přistoupit. Jinak Toma Tykwera a jeho tým za šnečí tempo a dialogy jak z jiné planety ukamenujeme. Spící princezna, toho času sestřička z psychiatrie a vojenský vysloužilec, toho času bankovní lupič se prostě musejí potkat. I kdyby nechtěli. Láska si prostě v tomhle světě udělá cestu. Zkoumání náhody a osudu Tykwer proklepnul už v předchozí Lole, zřejmě mu to vyhovuje a tady představuje počátek cesty k vykoupení. Tihle dva se totiž nečekaně potkají pod koly náklaďáku (kouzelná scéna) a v hypnotickém tempu to nakonec doklepou až k závěrečným titulkům. Někdo opravdu raději hodí kamenem proti obrazovce, jiný bude plakat dojetím. Tykwer (tehdy se mi líbil mnohem víc než dnes) je cítit, Franka Potente je k poetickému hledání lásky snad předurčená. (27.11.2016)

Nějak jsem tomu nepřišel na chuť, přišlo mi to dost dlouhé, dějově nepříliš zajímavé, a veskrze to ze mě nedostalo žádné emoce a bylo mi lhostejné, jak to dopadne. Koukat na Franku Potente mě celkem baví, což už se ale nedá říct o Bennu Fürmannovi, jehož postava mi ani nebyla moc sympatická. Celkově mi přišlo, že ten film strašně zestárnul (na to, že není starý ani 20 let, ho na ČT Artu odvysílali ve fakt hnusné kvalitě), a možná mělo smysl ho vidět tenkrát, když to šlo v kinech, ale dneska už mi přijde, že dohánět znalost nějakých starých Tykwerových filmů je v podstatě ztráta času, a kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. Taky mi u toho filmu vadí jeho divný název, který navíc v české podobě z císařovny udělal princeznu, což prostě nedokážu pochopit (podobně jako ten prohozený slovosled - má to být "Bojovník a císařovna", ne "Princezna a bojovník", takové svévolné změny názvu mě prostě strašně iritují). (24.11.2019)