Před půlnocí

Nu, na první díl to nemá, ale na druhý ano. Po slabší dvojce tu máme solidní trojku, která se odehrává v poutavém prostředí, avšak ještě daleko více je proti prvnímu dílu konverzační, přičemž svým pojetím je poutavější než pařížský druhý díl, od něhož jsem si sliboval víc. Hlavní hrdinové zestárli a je nutno podotknout, že jim to sluší. Zaznívá tu řada zajímavých myšlenek ohledně života, což dodává na poutavosti, ovšem mnohdy jsem si říkal, zda je možné, aby obdobné otázky řešili čtyřicátníci, když pasují spíše na sedmdesátníky. Ale to je drobný detail a subjektivní názor. Nakonec co člověk, to originál, takže proč ne? (15.09.2013)

Ač mě první díl nijak zvlášť neoslovil, již druhý v mých očích přinesl něco diametrálně odlišného - nejen od dílu prvního, ale i od ostatních podobně laděných romantických filmů. Před soumrakem byla nádherně vyspělá a neskutečně sympatická konverzačka, Před půlnocí není ve slovních přestřelkách tak hektická, dopřeje si i trochu odpočinku u stolu s dalšími lidmi, kteří mají na téma "vztahy" rozhodně co říct. Témata a myšlenky z předchozího dílu vrcholí, jsou intenzivnější, upřímnější a tíživější. Film jakoby psal život sám, samozřejmě nejde o obyčejný život, nýbrž o kompromis mezi zajímavými životními okolnostmi, běžnými problémy a jejich nevšední artikulací. Divák má tak pocit, že sleduje něco, co může sám prožít, ale přitom je fascinován, jak zajímavým a dynamnickým způsobem je dění možné prožít. Postavy barvitě pojmenovávají šeď obyčejného života, chtějí prosadit svá stanoviska, která jsou pro nás naprosto pochopitelná a nakonec přicházejí na dospělé kompromisy. Je to chytré, lidské, úžasné. PS: Ano, i já mám pocit, že jeden úryvek vyprávěl něco málo z mého života... 9/10 (05.09.2013)

Julie Delpy a Ethan Hawke mi s jejich romancí skočili do života náhle. Vlastně v momentě, kdy se spolu sešli podruhé, prý náhodou a opět v Paříži. Ano, první jejich setkání jsem i po shlédnutí tohoto filmu ještě neměl čest vidět. Na druhou stranu si myslím, že v rámci intimní diskuze jsem se dostal hodně daleko a tak vnímám dost z toho, co v tomto filmu proběhne. Bohužel to u mě už není na pět hvězd. Možná si i myslím, že ženská tenhle díl ocení víc, jak chlap. To, co pro ženskou v tomto filmu je výhrou, je pro muže výzvou. A to mluvím o vztahu. A tady to Julie předvede hned několikrát. Začátek filmu se jeví naprosto božsky, především nekonečná scéna v autě, pak proběhne další parádní scéna u řeckého oběda no a nakonec to všechno zazdí ta noc v hotelu. Nevím proč, nechci být mužský feminista, ale pokaždé je problém v chlapovi. Proč? Každopádně Řecko nemohlo být víc sexy než v tomto filmu. Jsem rád, že i pár Američanů, respektive tvůrců tohoto filmu, pochopilo, že Evropa dokáže být boží. (29.12.2013)

Až v závěrečné části trilogie jsme si s Linklaterem opravdu sedli. Jeho hrdinové definitivně dospěli a při všech svých nedostatcích už dokáží vystupovat jako zralí rodiče a partneři. Už to není tak sebestředné, protože manželský pár doplňují jejich děti, známí a přátelé. Věkově, starostmi i pocity jsou mi blízcí, jejich problémům a chování rozumím. Řekl bych, že Linklater během dlouhých přestávek mezi snímky vyspěl i jako filmař. Celkový dojem: 80 %. (18.07.2018)

Viete si predstaviť situáciu, kedy ženská len mele a mele hubou a chudák muž len mlčanlivo sedí a púšťa to jednoduchým dnua druhým von. Tak v tomto filme je taká žena aj muž. Totálna povedačka o ničom, nejde tu o dej ani o príbeh, len o nejakej vzťahovej filozofii. V kuse kecy, ktoré nikoho nezaujímajú. Na toto kinematografia nebola stvorená, nech si ľudia filozofujú v škole alebo v krčme. Toto je proste Linklater, nudná blbosť na ntú. (14.02.2017)