Melodie podzemí

Samotný heist je fajn, taky to co se děje pak, hraje v lehce katarzní tónině. Bohužel se k tomu dostáváme přes zdlouhavé plánování a Delonove tanečky kolem hloupoučké švédské baletky, což může na papíře vypadat zajímavě, na plátně je to však zoufale nudné. Jeden s nejmíň výrazných filmů pro všechny zúčastněné (jak před tak za kamerou). (16.06.2020)

Cannes není pro gangstery o nic menším lákadlem než pro filmaře, to je všem moc dobře známo. Na canneský festival svého času umístil Brian De Palma děj svého akčního filmu Femme Fatale, snad inspirován Henri Verneuilem, který přesně o čtyřicet let před ním vylíčil vyloupení tamní herny právě ve své Melodii podzemí jemné napínavé a elegantní kriminálce, s komediálními prvky, navíc skvěle obsazené a zahrané. Po letech moc příjemný zážitek. (21.05.2008)

Loupežné soirée kasinovské klenotnice v gala elegantním provedení pánů z božského klanu, pánů G&D. Dva muži na canneském pobřeží, v plném slunci zlatavých lákadel. Stoický Jean, "jamesbondovský" Alain a závěrečná delikatesa. Bazénová scéna, aneb jak utopit peníze jedna báseň. Nelze jinak. A lup vyplul na povrch, bez lodivoda. (02.12.2013)

Tak hned na začátku mne zklamal dabing u Gabina. Zato Lakomý jako Delon neměl chybu, ale Ladíčka znám z divadla, je to brněnský patriot, není třeba dál komentovat. Gabin i Delon oba ještě mladí, ale o deset let později ve Dvou mužích ve městě byli ještě lepší. Hned na začátku ve vlaku a už jsem se smála – jeden z cestujících se chlubí plavbou do Řecka. Na splátky. A Gabin si říká:“Dovolená na úvěr, to je něco nového.“ Dnes? Manželce by stačilo 24 milionů starých franků na hotýlek nebo penzion na Riviéře, Gabin myslí v řádu miliardy. A když ukazuje komplicům mapu „Jak vypadají místa, kam nás volá povinnost“ - pěkný eufemismus pro loupež. Klasika o vykradení kasina má skvělé momenty. Hlavně když Gabin poučuje Delona. „Žádný velký divení, nerozplývej se nad krásou moře, bylo tam vždycky.“ Také jedna chyba v překladu, Delon tanečnici nadává „takových plunder jako ty“, ale patřilo flunder. Plundra je druh buchty J Jinak Delon zůstal věrný pověsti a předvedl se šplhající, skákající, na laně – radost se podívat. Dokonce měl potom i patřičně zmačkaný a umazaný oblek. Dnešním hrdinům se občas nepohne ani vlas na napomádované hlavě. Akce v kasinu dnešníma očima už legrační, žádné mobily, vysílačky, laserové či jiné zbraně. Jen blikání světly. A poctivé elegantní černé rukavice, žádný chirurgický latex. Gabin dokonce jen se šátkem přes ústa, nesnáším ve filmu punčochy přes hlavu. Vadila mi břeskná hudba, moc trubek, ale byla dobová. Sluneční brýle měli všichni takové, že by se daly nosit i dnes. A při závěrečné scéně s plavajícími bankovkami se mi vybavilo Gabinovo poučování: „A nikdo nebude improvizovat, to vždycky špatně dopadne.“ (31.05.2008)

Na zabití nudného nedělního odpoledne jsem zvolil správný film, protože o napínavé razantní krimi v tomto případě nejde. Zápletka sice není špatná, ale že bych na ní zíral s hubou dokořán to říct nemohu a ta hudba je otřesná. Vzhledem k tématu je to velký paradox. A konec je opravdu prapodivný. Nejraději bych dal 2, ale díky charismatickému Jeanu Gabinovi zůstávám na 3*. (26.06.2011)