V plném slunci

Škoda, že asi skoro každý videl ako prvú verziu z 90. rokov. Potom nikomu nedá neporovnávať. Ale skúsim sa pozrieť na V plnom slnku ako divák bez znalosti novšej verzie. Atmosféra je neopakovateľná, psycho je poriadne a z neho aj toho slnka nás páli chrbát ako Deloina po úpale. Lenže trochu vytŕčajú určité logické nedostatky, ktoré som si chtiac nechtiac spájal s reálnymi situáciami. Naučiť sa po niekom podpis, mi pripadá po skúsenostiach so zapisovaním spolužiakov na vyške ako nič, zato napodobiť hlas je myslím takmer nemožné. Pritom vo filme je to presne naopak. Rovnako pasivita mužskej obete je trochu prekvapivá, ale zase dopĺňa to nepríjemné psycho všade navôkol. Tu z toho slnka všetkým hrabe, mali sa ísť radšej lyžovať. (28.09.2015)

Jo, tak tohle je ten první film o Talentovaném panu Ripleym. Tom dorazí do malého italského městečka, kde potká kromě Phillipa, který je povoláním syn, také jistého Kearnse. Nejvíce se mi líbilo jak se shodli na tom, že ani jeden z nich se nemusí nijak snažit o své živobytí a nikdo nic nedělá a že vlastně žijí z cizího. Tom má taky dostat 5000 dolarů od Phillipova otce za dovezení rozmařilého synka do San Francisca. K tomu však nikdy nedojde. Vidíme mezi nimi jisté napětí kvůli jistým třídním rozdílům a částečně také kvůli Phillipově přítelkyni Marge. Vydají se společně sice do Říma, ale tam už společně nedorazí. Na lodi si užijí spoustu srandy se člunem, následně Marge vysadí na břehu a pak Tom otevřeně říká Phillipovi o svých plánech, které do puntíku splní a ten nůž do něj prostě zabodne. A pak je to o jeho talentu, schopnosti se vydávat za Phillipa, falšování dokladů, podpisů atd. a to vše v žáru silného italského Slunce. Delon byl v největší formě a s takovým vzhledem se o něj musely ženské prát jako o poslední kabelku od Gucciho se slevou 95%. Konec je samozřejmě dost nejistý a otevřený. (01.03.2022)

Talentovaný pán Ripley (1999) sa mi zdal o dosť lepší ako toto prvé filmové spracovanie. Je to dosť o hercoch, a tí podľa môjho názoru boli v novšej verzii lepší a charizmatickejší. Aj keď tu hral Delon, žiadne terno nepredviedol. Dejová linka sa mi rovnako zdala viac prepracovanejšia a viac pútavejšia. Na druhú stranu ale aj tu sa nájde niekoľko zaujímavých momentov, ktoré občasné podriemkávanie narušili. Bavilo ma hlavne jadro príbehu - samotné plánovanie zločinu a jeho realizácia, všetko ostatné mi prišlo ako len nudná omáčka. Lepší priemer. 65/100 (02.09.2019)

Původní verze Talentovaného pana Ripleyho. 1) Ti, kteří shlédli obě filmové verze románu Patricie Highsmithové The Talented Mr. Ripley, se neshodnou v názorech, který film je lepší. Já si myslím, že jednoznačně vyhrává remake. Pravda, knihu jsem nečetl a neumím se vyjádřit k tomu, jak dalece který film odpovídá své knižní předloze, avšak z čistě diváckého pohledu je to pro mne jasné. 2) Grázlovský hajzl Tom Ripley s falešným, pro někoho podmanivým úsměvem, ztělesněný zde velmi přímočaře Alainem Delonem, nemůže v mých očích ustát srovnání se sofistikovanou přeměnou slušňáka v ďábla v podání Matta Damona. 3) I celkové akčně - thrillerové pojetí francouzské verze neobstojí porovnání s jemnou psychologickou až hororovou kresbou remaku. 4) Celkový dojem velmi kazil necitlivý český dabing z roku 1994. (13.10.2010)

Na to, že je Plein Soleil letos už 60 let, působí v porovnání s jinými filmy té doby stále dost svěže, stravitelně a krásně se na něj kouká. Pokaždé, když si ho po letech dávám, se musím podivovat malebné kameře Henriho Decaë, ve které se kulisy Itálie, kterou miluji, krásně vyjímají. Plein Soleil mě baví. Baví mě vizuálně, baví mě jeho tempo a to, jak je tam budováno napětí. A brutálně mě tu baví Delon. Role Toma Ripleyho byla jedna z jeho prvních velkých a také ho katapultovala ke slávě. Naprosto zaslouženě. Musel to být asi zásah osudu, že mu do klína přistála role, která se k němu neskutečně hodí a zároveň mu musela být v té době výzvou. Tom Ripley je psychopat, svoje emoce moc neprojevuje. Ale reakci na stres, povýšenost či hanbu v sobě potlačí málokdo. Divák je vtažen do velice citlivě ztvárněného oscilování na hraně chladné netečnosti, kalkulu, triumfu, a na druhé straně momenty zoufalství a naprostého vzrušení. V mých nácti byl jedním z mých oblíbených filmů Talentovaný pan Ripley s Mattem Damonem, který je věrnější literární podobě. Přiznávám tedy zaujatost tématem, které mě táhne. Matt Damon je ale proti ďábelskému šarmu a chladu Alaina Delona pouze malý přicmrndávač v relativně zapomenutelném filmu. Zpracováním i feelingem stojí původní Plein Soleil minimálně o třídu výš. (08.03.2014)